Karol Hrádela: Hrozí poslancům Babišovi a Faltýnkovi vazba?

Dnes jsem na internetu četl diskuzi, zda se připravuje či nepřipravuje vazba pro Babiše, aby nemohli reálně ovlivňovat průběh voleb. Stále se diskutuje i o tom, zda je či není žádost Policie politicky motivovaná. Celá záležitost není tak jednoduchá, jak by se zdálo na první pohled. Přesto však vazba reálně hrozí.

Proto jsem se rozhodl věnovat těmto otázkám:

Je možné zneužití státní moci proti nepohodlným a kdo všechno by to vyloučil
Může ukončení prověřování podezření v určitém období být účelové a jak lze účelovost vyvrátit
Může kauza Čapího hnízda přinést Babišovi triumf
Co by uvalení vazby znamenalo pro Hnutí ANO 2011.
Je vazba Babiše s Faltýnkem reálná
- o čem se nejvíce bude s vazebními důvody diskutovat
Co přinese případné vydání Babiše a Faltýnka
Co prezident republiky může udělat
Může prezident potěšit předsedu vlády
Co asi nastane

Zneužití státní moci pro odstranění nepohodlných osob z politiky vylučuji. Jsem si jist, že naše státní orgány jednají tak, aby nemohlo vzniknout jakékoliv podezření ze zneužití státní moci proti nepohodlným osobám. Určitě by tento závěr potvrdil i ve směru k představiteli ministerstva vnitra v roce 1990 bývalý předseda Sněmovny lidu Federálního shromáždění dr. Josef Bartončík, bývalý kandidát na prezidenta Miroslav Sládek, který nemohl v roce 1998 hlasovat při volbě prezidenta republiky, protože byl zadržen na 17 dnů, a kdy v důsledku této skutečnosti byl zvolen o jeden hlas jiný prezident. Stejně tak nepochybuji, že pád vlády prezidenta Klause nesouvisel s činností státních orgánů a tím, že chtěl nechat odvolat z vlády ministra vnitra, který shodou okolností byl jedním z těch, kdo stál i u zrodu kauzy Bartončík, že je jenom technickou záležitostí, že se tvrzené zahraniční konto jaksi nenašlo. Jsem si jist, že ani ministr Svoboda jako jediný ministr, který byl po revoluci ve výkonu trestu, se nedomníval, že jeho odsouzení souviselo s tím, že prosazoval výplatu finančních náhrad církvím, což bylo výhodné pro církev, jejímž byl členem, ale ne pro jinou nejmenovanou mocnou církev. Stejně nepochybuji, že by tento závěr potvrdil i Jiří Paroubek v souvislosti s tzv. Kubiceho zprávou, či bývalí stíhaní poslanci ODS, kteří vyhrožovali, že nebudou hlasovat pro církevní restituce, a když přestali být ve funkci, byli obviněni, Bárta v souvislosti se svým trestním stíháním a následným faktickým rozpadem Věcí veřejných, který umožnil církevní restituce. Zajisté vliv státních orgánů na svobodný politický boj v zájmu kohokoliv by vyloučil i Petr Nečas. Podobně by hovořila i manželka jistého politika, která by zajisté potvrdila, že naše státní orgány důsledně šetřily podezřelé okolnosti jeho zadržení orgány cizího státu, a i následné jeho úmrtí, protože státní moc přistupuje vůči všem nezávisle a dle principu Padni, komu padni.

Nelze věřit, že prověřování podezření v určitém období je účelové. Období prošetřování kauzy Čapí hnízdo zajisté nebylo podezřele dlouhé, protože státní orgány trestní věci musí projednávat urychleně bez zbytečných průtahů s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána; když při provádění úkonů trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení. Proto zajisté, je-li pravdivé tvrzení o tom, že délka trestního řízení byla způsobena podezřelými či osobami jim nakloněnými, jednaly dle trestního řádu, když dle § 8 „(1) Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů…“ Trvalo-li prověřování policií tak dlouho pro průtahy zaviněné jinými, nepochybuji, že orgány činné v trestním řízení postupovaly dle § 66 trestního řádu a uložily pokuty, když: „(1) Kdo přes předchozí napomenutí ruší řízení nebo kdo se k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu chová urážlivě nebo kdo bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které mu byly dány podle tohoto zákona, může být předsedou senátu a v přípravném řízení státním zástupcem nebo policejním orgánem potrestán pořádkovou pokutou do 50 000 Kč.“ Předpokládám tak, že uslyšíme o řadě uložených pokut, byť nepochybuji, že ví, že nemůže být nikdo, a to ani prostřednictvím pokuty nucen k tomu, aby opatřil, resp. svou součinností umožnil opatření důkazu, který by mohl být použit proti němu v trestním řízení; uvedeným postupem by totiž byl nucen k jednání, které je již nutno považovat za sebeobviňování. Již se raduji, až zjistíme, kolik našemu státu uložené pokuty přinesly, pokud stály za dlouhým prověřováním průtahy. Ukládání pokut by mohlo vysvětlit délku prověřování a omezit podezření některých na účelové průtahy.

K mému překvapení doposud nepoužili ani Babiš s Faltýnkem, ale ani jiní vyjadřovatelé k této věci nejdůležitější argument, který by zásadním způsobem mohl signalizovat zneužití státní moci proti politickým odpůrcům a výrazně ovlivnit volby ve prospěch ANO 2011. Souvisí přitom pouze okrajově s tím, že zanedlouho mají být volby. Nejedná se o to, že se domnívám, že by Babiš nebyl tak naivní, aby zbytečně uvolňoval společnost z holdingu a pak ji tam později vracel, když by asi bylo možné, a dokonce i levnější pro stejný účel si nechat založit společnost mimo holding, kde by nikdo nezjistil, že tam kdy jakákoliv vazba na holding byla. Mnohem závažnější je jiný argument, který jednoznačně souvisí s ekonomikou, a kdy údajných případných 50 miliónů se rovná kapce v moři. Vůbec nerozumím tomu, proč Babiš s Faltýnkem zásadní argument ještě nepoužili. Nelze však vyloučit, že si jej nechávají na 5. 9. 2017 a připraví pěknou bombu na jednání Poslanecké sněmovny. Ani bych se nedivil, když by předložili sněmovně jeden legislativní návrh. Formálně jej lze ještě stihnout, ale samozřejmě by nebyl schválen. Pokud by byl předložen, tak bych se bavil, jak by se poslanci ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a ODS vykrucovali, když jej ještě lze technicky při snaze všech zainteresovaných včetně vlády schválit. S volbami by mohl pěkně zatočit. Možná by pak místo ubrání hlasů časová shoda žádosti s jinou reálnou skutečností než s volbami, mohla ANO 2011 přinést volební triumf. Nelze vyloučit, že použití správného argumentu může vést až k nevydání poslanců.

Otázkou pak je, nejen, zda se něco stalo, ale i to, zda hrozí či nehrozí uvalení vazby na Babiše s Faltýnkem a tím i faktické vyřazení vedoucích funkcionářů ANO nejenom z vlastního průběhu volebního klání, ale i řízení ANO 2011 jako takového. Vazby by mohla mít pro hnutí Katastrofální důsledky. Dle článku 10 jeho stanov „(1) Jménem Hnutí jedná samostatně předseda Hnutí, a to ve všech záležitostech, nebo samostatně první místopředseda Hnutí na základě písemného pověření uděleného Předsednictvem pro jednání ve vymezených záležitostech.“ Nikdo jiný není oprávněn samostatně jménem Hnutí jednat ve všech záležitostech. Zaměstnanci mohou zastupovat Hnutí pouze na základě a v souladu se zmocněním stanoveném vnitřními předpisy Hnutí, zmocněnci na základě plné moci udělené statutárním orgánem Hnutí. Plná moc musí být písemná a musí v ní být vymezen věcný a časový rozsah zmocnění. Již tuším, jak dokáže někdo dopředu vymezit, k čemu všemu bude třeba plnou moc a případně, jak teoreticky z vazby předseda hnutí dle článku 12 stanov svolá předsednictvo jako statutární orgán, aby rozhodlo o vystavení plné moci. Snad by však předem mohly být k svolávání předsednictva předem pověřeni místopředsedové dle článku 13 odst. 4 jejich stanov. Vazba Babiše a Faltýnka by tak mohl vést až téměř k paralyzování ANAO 2011 a to dokonce i za situace, když by následně byli z ní propuštěni a ukázala se před nezávislým soudem jejich nevina podobně jako se nevina projevila v kauze Sládek. V obou případech by již mohlo být po volbách...

Je však vazba skutečně reálná? Všichni víme, jak často se u nás berou lidi do vazby a jak je později až odvolací soud z vazby propouští. Trest, který hrozí, pokud by skutečně došlo ke spáchání trestného činu, o němž se spekuluje, je zdánlivě tak vážný, že nelze vyloučit, že by k tomuto došlo. Potvrdily by se tak některé úvahy o tom, že se jedná o dlouhodobě připravenou akci. Samotná výše trestu stanovená v zákoně však není rozhodující. Evropský soud pro lidská práva uvedl, že hrozba vysokého trestu je nepochybně velmi relevantním faktorem pro hodnocení rizika útěku obviněného. Stanovil, že hrozba vysokého trestu sama o sobě nemůže ospravedlnit dlouhotrvající vazbu (viz rozsudek ve věci Tomasi proti Francii ze dne 27. 8. 1992 č. 12850/87, § 89; rozsudek ve věci Ilijkov proti Bulharsku ze dne 26. 7. 2001 č. 33977/96, § 80-81; či rozsudek ve věci Kondratyev proti Rusku ze dne 9. 7. 2009 č. 2450/04, § 52). Krátkodobou vazbu moc neřešil. Proti Babišovi navíc hovoří i některé další argumenty vyvolávající obavy, že by mohl utéci-jeho majetek a kontakty v zahraničí...Přesto však jsou i argumenty proti vazbě.

Zatím je vazba vyloučena a může k ní dojít až po případném vydání těchto poslanců. Do té doby neprobíhá jejich trestní stíhání. Pro vazbu musí být splněny následující obecné podmínky, kdy si každý může sám říci, zda jsou splněné:

Podmínka zahájeného trestní stíhání (§ 68 odst. 1 tr. řádu).
Existence jednoho či více vazebních důvodů (§ 67 tr. řádu).
Existence skutečností nasvědčujících tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný (§ 67 tr. řádu).
Existence skutečností, kdy s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením (§ 67 tr. řádu).
Neexistence okolnosti vylučující vzetí do vazby (§ 68 odst. 2-4 tr. řádu).

Je tak nesporné, že zásadní boj se po případném rozhodnutí Poslanecké sněmovny a očekávaném sdělení obvinění rozhoří o to, zda byla splněna čtvrtá podmínka. Jejím naplněním si vůbec nejsem jist, a to dokonce i za situace, když by poslanci spáchali trestný čin, z kterého jsou podezíráni. Diskutovat se bude o možnosti ovlivňovat svědky a o hrozbě vysokým trestem. Hrozbou vysokým trestem lze dle Ústavního soudu odůvodnit uložení tzv. útěkové vazby toliko v těch případech, kdy na základě zjištěných skutečností opodstatňujících důvodnost podezření ze spáchání zvlášť závažného trestného činu lze předpokládat uložení trestu odnětí svobody ve výši nejméně kolem osmi let. Podobně i později Ústavní soud rozhodl ve věci ÚS 48/2004-n. Dle mého názoru i když by byli pachateli trestného činu, z kterého jsou podezíráni, a došlo k jejich odsouzení, tak u prvotrestanců nehrozí tak vysoký trest. Samozřejmě krátkodobá vazba, kterou případně zruší odvolací soud, to je jiná otázka. Již bude po volbách a pokud by se snad jednalo o zneužití státní moci, což samozřejmě vylučuji, tak by byl účel naplněn.

Vydání poslanců k trestnímu stíhání moc užitku nepřinese, když po volbách se o vydání bude muset o něm jednat znovu. Za této situace je pak možné spekulovat o tom, co všechno v ČR nastane 5. 9. 2017. Může dojít k mimořádně turbulentnímu vývoji, který nebude odpovídat zájmům České republiky a lze očekávat snahy o zpochybňování státní moci. To je mimořádně nežádoucí.

Napadla mne jedna možnost k uklidnění celé situace do skončení voleb, která by přitom nezabránila v případném soudním procesu s Babišem a Faltýnkem. Prezident ČR sdělil, že nedá milost Babišovi s Faltýnkem, pokud by byli odsouzeni. Udělení milosti nepovažuji ani já za správné. Je to ale jediná možnost? Podle ústavy ČR prezident má nejenom právo udělit amnestii, ale dle článku 63 odst. 1 písm. d) Ústavy může i nařídit, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo. Toto rozhodnutí o tom, aby nedošlo k zahájení trestního řízení, vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády dle odstavce 3 citovaného článku. Rozhodnutí o nezahájení trestního řízení v určité době nemusí bránit definitivnímu zahájení takového trestního řízení. Jeho zahájení lze pouze odložit podle § 366 trestního řádu upravujícího udělení milosti v širším slova smyslu „(3) Nařídí-li to v řízení o udělení milosti prezident republiky, trestní řízení se zatím nezahájí nebo se v zahájeném trestním řízení nepokračuje a obviněný se propustí z vazby, anebo se výkon trestu odloží nebo přeruší.“

Uklidnění situace před volbami nepochybuji že by potěšilo předsedu vlády. Nikdo nechce být podezírán z něčeho nemorálního. Umím si představit, že by prezident mohl vyzvat předsedu vlády k tomu, aby spolupodepsal jeho nařízení, aby se nejen vůči těmto dvěma poslancům nezahajovalo trestní řízení v posledních dvou či třech měsících jejich funkčního období a v prvním měsíci po vzniku jejich mandátu. Tím by ústavní činitelé přispěli k uklidnění situace pouze ve volebním období, přičemž tento krok by nebránil budoucímu trestnímu stíhání a případnému odsouzení. Skoro by mne zajímalo, jak by předseda vlády argumentoval, proč nepodepíše takovéto nařízení odstraňující pochybnosti o tom, zda jde ze strany státní moci o účelovou provokaci a její zneužití. Asi by se odložení stíhání některým plánovačům volebních kampaní nelíbilo.

Dle mého odhadu prezident republiky ani nevyzve předsedu vlády k tomuto kroku a ani Babiš s Faltýnkem nepoužijí zásadní argument pro svoji obhajobu a budou pokračovat v tom, co pozorujeme delší dobu. Každý je svého štěstí strůjcem. Možná pak někoho z nich uvidím tam, kam pracovně též jezdím. Asi však budu v jiné situaci.