Dnes jsem na internetu četl diskuzi, zda se připravuje či nepřipravuje vazba pro Babiše, aby nemohli reálně ovlivňovat průběh voleb. Stále se diskutuje i o tom, zda je či není žádost Policie politicky motivovaná. Celá záležitost není tak jednoduchá, jak by se zdálo na první pohled. Přesto však vazba reálně hrozí.

Proto jsem se rozhodl věnovat těmto otázkám:

1. Je možné zneužití státní moci proti nepohodlným a kdo všechno by to vyloučil
2. Může ukončení prověřování podezření v určitém období být účelové a jak lze účelovost vyvrátit
3. Může kauza Čapího hnízda přinést Babišovi triumf
4. Co by uvalení vazby znamenalo pro Hnutí ANO 2011.
5. Je vazba Babiše s Faltýnkem reálná
   - o čem se nejvíce bude s vazebními důvody diskutovat
6. Co přinese případné vydání Babiše a Faltýnka
7. Co prezident republiky může udělat
8. Může prezident potěšit předsedu vlády
9. Co asi nastane

Zneužití státní moci pro odstranění nepohodlných osob z politiky vylučuji. Jsem si jist, že naše státní orgány jednají tak, aby nemohlo vzniknout jakékoliv podezření ze zneužití státní moci proti nepohodlným osobám. Určitě by tento závěr potvrdil i ve směru k představiteli ministerstva vnitra v roce 1990 bývalý předseda Sněmovny lidu Federálního shromáždění dr. Josef Bartončík, bývalý kandidát na prezidenta Miroslav Sládek, který nemohl v roce 1998 hlasovat při volbě prezidenta republiky, protože byl zadržen na 17 dnů, a kdy v důsledku této skutečnosti byl zvolen o jeden hlas jiný prezident. Stejně tak nepochybuji, že pád vlády prezidenta Klause nesouvisel s činností státních orgánů a tím, že chtěl nechat odvolat z vlády ministra vnitra, který shodou okolností byl jedním z těch, kdo stál i u zrodu kauzy Bartončík, že je jenom technickou záležitostí, že se tvrzené zahraniční konto jaksi nenašlo. Jsem si jist, že ani ministr Svoboda jako jediný ministr, který byl po revoluci ve výkonu trestu, se nedomníval, že jeho odsouzení souviselo s tím, že prosazoval výplatu finančních náhrad církvím, což bylo výhodné pro církev, jejímž byl členem, ale ne pro jinou nejmenovanou mocnou církev. Stejně nepochybuji, že by tento závěr potvrdil i Jiří Paroubek v souvislosti s tzv. Kubiceho zprávou, či bývalí stíhaní poslanci ODS, kteří vyhrožovali, že nebudou hlasovat pro církevní restituce, a když přestali být ve funkci, byli obviněni, Bárta v souvislosti se svým trestním stíháním a následným faktickým rozpadem Věcí veřejných, který umožnil církevní restituce. Zajisté vliv státních orgánů na svobodný politický boj v zájmu kohokoliv by vyloučil i Petr Nečas. Podobně by hovořila i manželka jistého politika, která by zajisté potvrdila, že naše státní orgány důsledně šetřily podezřelé okolnosti jeho zadržení orgány cizího státu, a i následné jeho úmrtí, protože státní moc přistupuje vůči všem nezávisle a dle principu Padni, komu padni.

Nelze věřit, že prověřování podezření v určitém období je účelové. Období prošetřování kauzy Čapí hnízdo zajisté nebylo podezřele dlouhé, protože státní orgány trestní věci musí projednávat urychleně bez zbytečných průtahů s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána; když při provádění úkonů trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení. Proto zajisté, je-li pravdivé tvrzení o tom, že délka trestního řízení byla způsobena podezřelými či osobami jim nakloněnými, jednaly dle trestního řádu, když dle § 8 „(1) Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů…“ Trvalo-li prověřování policií tak dlouho pro průtahy zaviněné jinými, nepochybuji, že orgány činné v trestním řízení postupovaly dle § 66 trestního řádu a uložily pokuty, když: „(1) Kdo přes předchozí napomenutí ruší řízení nebo kdo se k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu chová urážlivě nebo kdo bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které mu byly dány podle tohoto zákona, může být předsedou senátu a v přípravném řízení státním zástupcem nebo policejním orgánem potrestán pořádkovou pokutou do 50 000 Kč.“ Předpokládám tak, že uslyšíme o řadě uložených pokut, byť nepochybuji, že ví, že nemůže být nikdo, a to ani prostřednictvím pokuty nucen k tomu, aby opatřil, resp. svou součinností umožnil opatření důkazu, který by mohl být použit proti němu v trestním řízení; uvedeným postupem by totiž byl nucen k jednání, které je již nutno považovat za sebeobviňování. Již se raduji, až zjistíme, kolik našemu státu uložené pokuty přinesly, pokud stály za dlouhým prověřováním průtahy. Ukládání pokut by mohlo vysvětlit délku prověřování a omezit podezření některých na účelové průtahy.