Ve dvou dnech se totiž sešly dvě významné události, které jsou považovány za fundamenty mající značný vliv na vývoj devizových trhů.
První zmiňovaná událost proběhla ve čtvrtek, kdy Evropská centrální banka rozhodla o budoucí podobě své měnové politiky. Šéf banky Mario Draghi oznámil, že se měnová autorita rozhodla snížit svou depozitní sazbu z -0,2 % na -0,3 %, rovněž pak padlo rozhodnutí o prodloužení stávajícího programu kvantitativního uvolňování, a to minimálně do března 2017. Těmito kroky se banka snaží nejen o posílení ekonomického růstu starého kontinentu, ale rovněž se chce vypořádat s minimálním růstem evropské inflace, která se stále drží pod stanoveným cílem na 2 %.
Oba kroky byly mírnější, než analytici čekali. U depozitní sazby se vesměs odhadovalo snížení na minus 0,4 %. Ohledně nákupů dluhopisů trh podle agentury Reuters čekal nejen prodloužení, ale i rozšíření nákupů na ze současných 60 miliard euro na 75 miliard za měsíc. ECB signalizovala další podpůrné kroky již na listopadovém zasedání a pak tato očekávání dál posilovala, což trhy navnadilo na mnohem důraznější opatření.
Draghi uvedl, že ECB měsíční nákupy dluhopisů nezvýšila proto, že prodloužení programu a reinvestice splátek považuje zatím za dostatečné opatření. Uvedl ale, že „program nákupů aktiv je flexibilní“ a „může být vždy upraven“.
Eurodolar se v první polovině týdne držel v rozmezí nad 1,058 až 1,063 EURUSD. Eurová jízda započala až se zasedáním ECB, tehdy se pár dokonce vyšplhal nad hranici 1,090 dolaru za euro. Po datech z amerického trhu práce se na této úrovni pak udržel.
Právě páteční zveřejněný report tvorby nových pracovních míst v americkém soukromém sektoru byl očekávanou událostí, o které se spekulovalo, že by měla završit spekulace o možné úrokové „normalizaci“. Ještě předtím však do hry vstoupila čísla agentury ADP, která ukázala za listopad 217 tisíc nově vytvořených pracovních míst, přičemž očekáváno bylo 196 tisíc. Nejlépe se dařilo segmentu služeb, kde vzniklo asi 240 tisíc míst.
Páteční report ukázala, že americká ekonomika v listopadu vytvořila mimo sektor zemědělství 211 tisíc nových pracovních míst, pouze v soukromém sektoru pak 197 tisíc míst. Oba údaje jsou nad očekáváním analytiků a ekonomů, kteří v anketě Bloomberg odhadovali 200 a 190 tisíc míst. Míra nezaměstnanosti pak v souladu s odhady zůstala na úrovni rovných pěti procent.
Další data jak z Evropy, tak i USA
Z dalších dat je možné zmínit míru nezaměstnanosti v Německu a eurozóně za listopad. V prvním případě klesla na 6,3 % oproti konsensu na 6,4 %, ve druhém pak spadla na 10,7 % při očekávání na 10,8 %. Dále byl reportován odhad harmonizovaného indexu spotřebitelských cen za listopad. Ten se zastavil na meziročním růstu o velikosti 0,1 %, při očekávání na 0,2 %.
Ve Spojených státech byl uveden index ISM reflektující aktivitu v americké ekonomice mimo výrobu, který minulý měsíc klesl na 55,9 bodů oproti předchozím 59,14.
Dění na české koruně
Česká se na páru s eurem udržovala na stabilní úrovni 27,02 až 27,03 EURCZK. Změna přišla až s tiskovou konferencí ECB, díky které euro posílilo až na hranici 27,07 EURCZK. Během pátku však byly eurové zisky částečně umazány. Eurokoruna se dnes pohybovala zpět na 27,03 koruny za euro.
V případě dolaru startovala česká měna na úrovni kolem 25,50 USDCZK, čtvrteční zpevnění eura ale nahrálo koruně natolik, že se pár dostal až na aktuálních 24,77 koruny za dolar.
Co se týče dat, v pondělí byla reportována obecná míra nezaměstnanosti, která za říjen skončila na 4,8 %, což odpovídá meziročnímu snížení o 1,1 procentního bodu. Poté byl zveřejněn index nákupních manažerů výrobního sektoru, který za listopad skončil na 54,2 bodech při očekávání na 54,4 a předchozích 54 bodech. Zároveň byl odhalen i schodek státního rozpočtu ke konci listopadu, který stoupl z říjnových 29,1 miliard korun na 29,5 miliardy. Ekonomové upozorňují, že byť je reportované číslo pod 30 miliardami ohromující, nenese na něm zásluhu výběr daní, nýbrž růst české ekonomky a čerpání eurofondů.
V pátek byly zveřejněny maloobchodní tržby za říjen. Ukázalo se, že po očištění o sezónní vlivy vzrostly meziměsíčně o 1,0 %. Meziročně se tržby očištěné o vliv počtu pracovních dní zvýšily o 6,8 %, bez očištění o 5,6 %.
V neposlední řadě byla reportována velikost průměrné české mzdy. Ta se v letošním 3. čtvrtletí meziročně zvýšila o 944 Kč na 26 072 korun. Nominálně růst činil 3,8 procenta. Reálně, po odečtení inflace, mzda vzrostla o 3,4 procenta.
Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda tato čísla okomentoval následovně. „Mzdy rostou svižně jak v nominálním vyjádření, tak i reálně. V reálném vyjádření růstu pomáhá stále velice nízká inflace, která lidem „užírá“ z platů jen málo. Klíčovým důvodem růstu mezd je rapidní zlepšování situace na trhu práce. Míra nezaměstnanosti se letos v říjnu ocitla poprvé od prvního čtvrtletí roku 2009 pod úrovní 6 procent.“
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
