Dnes máme svobodu, to je bez debat nepochybný základ, nicméně po roce 1968 komunisté (protože měli máslo na hlavě) vytvořili výborné podmínky pro rodinu. Byty zdarma a půjčky všem. A o tom se nemluví. Rodilo se dvakrát více dětí, než pak po legalizaci moci v 90. letech. A děti nám chybí i dnes, nejméně celá čtvrtina. Proč? Dnešní mladá generace sice vyrůstá ve svobodě, ale zase jí – zdá se – zcela chybí jakákoliv perspektiva. A pokud dnes někdo přemýšlí a dohledává kontury blízké či vzdálené budoucnosti, tak nejsou optimistické, což má pak právě tento důsledek a projevuje se to zákonitě: strachem či obavou mít děti.

A pro koho tedy je ta naše svoboda a vyspělá společnost? Když ne pro naše děti? Pro imigranty? Pro levnou pracovní sílu? Pro další a vyšší zisky?

* * *

Rok 1968 nespadl z Nebe, ale byl logickým důsledkem dohod o rozdělení zájmových sfér mezi světové velmoci. Mělo by se více mluvit o tom, že Západ (USA a Anglie) si vzal jeden kus dobyté Evropy a SSSR zase druhý díl. A o tom byly dohody. Takže každý, kdo chce nadávat na SSSR a rok 1968 by si měl uvědomit, že i roku 1968 cosi předcházelo. A nebyl to jen rok 1946, kdy se u nás po svobodných (!) volbách instalovali komunisté, ale bylo tu i září 1938, kdy nás naši západní spojenci vydali napospas Hitlerovi. To je ona Mnichovská zrada či Mnichovský diktát.

Nebýt zrady Západu, který nás předhodil Hitlerovi, nebyl by ten příklon k sovětskému Rusku. A pokud sledujeme ekonomický a mzdový vývoj po roce 1989, není dnes (srpen 2017) vůbec jasné a zřejmé, zda se Česká republika vůbec kdy v budoucnosti zbaví statusu levné výrobní kolonie Německa, toho Německa, které přece bylo příčinou 2. světové války. (!)