Moment, je zde velký rozdíl. Praha se sice chová podobně, ale Hollywood je levicový a jsou tam také lidé, jako například Oliver Stone, kteří mají obdiv k Putinovi. Známý, který tam pracoval, říká, že v Praze nemůže mluvit jako v USA, neboť jej okamžitě považují za bolševika.

To jsem si uvědomil, když jsem kreslil úvodní banner-koláž k volbám a nazval ji Boj o Hrad. Pojal jsem ji jako husitskou bitvu. Uvědomil jsem si, že jsem měl překreslit bojovníky a místo halaparten, cepů, kopí, vidlí jim spíše přimalovat do rukou kamery, mikrofony, notebooky, osvětlovací a zvukovou techniku. Tak nějak se bojovalo a bude ještě bojovat o Hrad.

Toto obrazné dělení je dělením naší společnosti na sedláky a umělce všeho druhu. Obě půlky národa mají své reprezentanty. Jeden mluví buransky a druhý jako kniha.

Doba ovšem není uhlazená, i ten v rukavičkách bojuje všemi prostředky, jen s tím rozdílem, že mluví uhlazeně – korektně, nebouchá do stolu a mluví skoro šeptem s čertem.

Je zde sociální rozdělení, kde Praha představuje nejbohatší část obyvatel. Navíc dochází, s čím se vezeme se Západem, ke stále většímu zvětšování finančních a sociálně-společenských rozdílů, a tím také ke stále menšímu vzájemnému pochopení.