Ano, opět se nafukuje kapitalistická bublina v ekonomice a je citelná, protože zpomaluje i největší a nejsilnější evropská ekonomika. To se projevuje i na ekonomice české a je to logické. V podstatě klesá celá Evropa. Situace je o to horší, že běžný občan se dostane do reálného obrazu příliš pozdě, protože tak nějak nevnímá doběhové mechanismy ekonomiky i politiky, a politici jsou natolik čestní, že proto, aby se udrželi na svých postech co nejdéle, začnou nazývat věci pravým jménem, až když už hoří! Je pravda, že výkyvy v kapitalistické ekonomice se pohybují v sinusoidě, kdy z období růstu padáme až ke krizi a naopak. Otázkou vždy je hloubka krize. Ta se dá letmo predikovat i z podílu volných nekrytých prostředků u veřejnosti a ty jsou v současnosti velmi vysoko. Svou významnou roli zde hraje i důvěra veřejnosti v měnu a banky. V tomto směru buďte, prosím, velmi opatrní, neb Německo či Anglie a nedej bože EU dokážou totálně položit českou měnu do dvou dnů!
Zásadním problémem nejsou banky či vlády, ale kapitalistický systém. Zdaleka není takový problém nasytit chudé a hladové, jako je velký problém nasytit ty bohaté.
Co se s tím dá udělat? V první řade je nutné připravit se. Krize může být totiž klidně spouštěcím mechanismem války. Proto je důležité být trochu jako sysel a vyzásobit se potravinami o dlouhé trvanlivosti, neb peněz, které budou rychle ztrácet svou hodnotu, se najíst nedá a spekulanti budou pohyb zboží brzdit pro maximalizaci zisků ve dnech příštích. Důležité je být i ozbrojen, neb v době krize je chaos, který se může zvrhnout v anarchii.
Z politického úhlu pohledu se těmto excesům taktéž můžeme vyhnout, ale v současnosti žádná politická strana nenabízí nic přínosného a ideologicky podloženého. To je dáno těžkou komercionalizací politiky a pouze krátkodobým výhledem do budoucnosti. Občan kloudně neví, co bude za rok, natož za dva či pět, a tak důvěra v politiku je mizerná. Investovat do takovéto politiky nemá smysl a občané to vědí. Poslanci i senátoři myslí pouze v horizontu svého časově omezeného mandátu a na základě toho se chovají i politické strany. Je viditelné, že zastupitelská demokracie se neosvědčuje a neplní potřeby ani očekávání občanů. Občané vidí, že zastupitelská demokracie je ovládána penězi vlastníků ekonomické formace a že občané přicházejí do styku s jakousi zdánlivou demokracií pouze v době voleb, kdy politické strany potřebují jejich hlasy. Po volbách je občan opět v žebříčku zájmů politiků zasunut na samé dno! To je důvod, proč je ČR vyrabovaným koncentrákem. To je důvod, proč jsou Češi novodobí otroci a proč z nás mají Němci, Rakušané nebo Francouzi srandu.
Věřím tomu, že až se najde na politické scéně strana, která nabídne lidem ideologii, jež bude spjata s historickým vývojem národa, s jeho kulturou, s každým občanem země a jeho potřebami, s národním sebevědomím a svébytností, tak občané snad uvidí ono pomyslné světélko na konci tunelu. Ideologii, která bude lidem dávat cíle v dlouhodobém horizontu, aby věděli, že to, co učiní dnes, přinese své ovoce jejich dětem a bude to hmatatelné. Ne tak, jako je tomu v současnosti, kdy je to plno keců o ničem a skutek utek. Ideologii, která může být ideologií internacionální a bude jakýmsi návodem pro život pro nejpočetnější skupinu obyvatelstva, kterou je dělnická třída!
Z historie víme a je to hmatatelné, že každá nová ideologie lidi zapojí do politických procesů. Dobře fungovaly ty ideologie, které se nikdy nepodřídily ekonomické formaci a de facto mohly dobýt svět. Chybami lidského faktoru však skončily špatně. I když - špatně!? Je to otázka úhlu pohledu. Něco byly chyby v systému a zásadní bylo v zásazích zvenčí.
O mně je známo, že je mi blízký marxismus-leninismus, a dovolím si tvrdit, že jsme poznali jen jeho prvotní formu ve formě socialistického předstupně, a to ještě značně okleštěného a zčásti deformovaného. Důležité je uvědomit si, že onu okleštěnost a deformity nepřinesl systém sám, ale byl nucen se takto chovat. Primární příčinou potíží systému byla studená válka. Tu nevyvolal Sovětský svaz, ale USA a západ. Kdo má alespoň elementární znalosti dějin, tak ví, že již krátce po skončení druhé světové války chtěly USA vyvolat další, a to napadením Sovětského svazu! Sovětský svaz byl donucen udělat opatření, a tím byly započaty závody ve zbrojení. To stálo šíleně prostředky! Ty prostředky, které by jinak byly použity pro rozvoj socialismu a lidí v něm žijících. Socialismus prakticky nedostal šanci normálně se vyvíjet a nemohl lidem nikdy ukázat svou pravou tvář. K tomu neměl nikdy prostor. Vše se odvíjelo pouze od toho, že se nejprve muselo zbrojit, a teprve co zbylo, tak bylo pro lidi. Tím došlo ke značné deformitě systému, ale někdy i k bezpráví na vlastních lidech. Prvotní problém byla však studená válka! A propo - trvá dodnes, jen změnila formu.
Jsem tedy toho názoru, že by socialismu měla býti dána šance, a to ve smyslu změny společenského řádu. Co se týče ekonomické formace, měl by být použit princip duality, což znamená rozdělení ekonomiky na dva na sobě nezávislé směry. Tedy na formaci soukromého kapitálu a formaci všelidového vlastnictví výrobních prostředků ve vyváženém poměru a pod kontrolou státu. Tím by měla být započata cesta k demokratizaci a lidové kontrole.
Asi si budete myslet, že řeknu, abyste volili ve volbách současnou KSČM. Vážení, to ani náhodou. Současná KSČM nenabízí nic, co by stálo za řeč. Maximálně to u ní stojí za odplivnutí! Spojila své síly s třídním nepřítelem a kolaboranty z ČSSD, a tak se i KSČM stala kolaborantskou. Její politika je komerční, konjunkturální, oportunistická a bez ideologie, což ve výsledku značí vyhozený hlas oknem. Ani já už je dobře pět let nevolím a ze strany jsem šel raději pryč, protože potkat řečnit Filipa, tak ho asi trefím.
Řešením by bylo odštěpení komunistických sil od KSČM, jako to kdysi udělali kovaní komunisté, když ještě byli součástí socdem, nebo vnitrostranický puč, jenž by kompletně vykořenil křídlo okolo Vojtěcha Filipa a samozřejmě pokřivený ÚV. Následně, kdyby se toto podařilo, by komunisté museli okamžitě přestat podporovat vládní koalici třídního nepřítele. Po takovéto akci by snad získali komunisté zpět ztracenou tvář a mohli by konečně dělat svou politiku s jasně daným ideologickým kontextem ve spojení s dělnickou třídou a odbory, na které se vykašlali.
Další cestou je pak založení zcela nové komunistické strany. Pakliže k takovémuto posunu nedojde, tak neuvěřím. Vím však, že i v KSČM je hodně pokrokových lidí, a bylo by jich škoda, jenom se bojí Filipovy kliky. Bylo by na čase, abyste se přestali bát a nenechali si kálet na hlavy. Tak špinavá politika, kterou KSČM nyní dělá, za to opravdu nestojí.
Zásadní systémová změna je nadějí pro zemi i pro lidi. Nikdo normální by přeci nemohl chtít, aby se lidé museli bát o to, že nebudou mít co do huby, nebo o svůj vlastní život. S kapitalismem je to cesta do pekel. No a kdo říká, že u nás máme liberální kapitalismus a liberální demokracii, tak v zásadě má pravdu. Ono to totiž znamená bordel v ekonomice, ale i bordel ve společnosti! To je totiž liberální.
Možná neuvěříte, ale do roka to bude tady a budete přemýšlet, zda koupit chleba a za co.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
