V přijatém zákonu se nic nepíše o tom, že by podobný postup nemohl platit i v případě Pražského hradu. Proto katolická církev požádala o navrácení některých nemovitostí a pozemků, které se nacházejí v areálu Hradu. Logický postup vyvolal poměrně rychlou negativní reakci. Ministerstvo vnitra navrhlo přijmout zákonné opatření, které by areál Pražského hradu z církevních restitucí vyňalo.

Vzhledem k tomu, že je rozpuštěna Poslanecká sněmovna, změna zákona by nešla uskutečnit jiným způsobem. Problém spočívá v tom, že zákonná opatření představují jakési provizorní řešení, které by mělo být používáno v mimořádných případech. K nim by spor o navrácení majetku v areálu Pražského hradu patřit neměl. Při přijímání příslušného zákona muselo být zřejmé, že se může týkat i Hradu. Přesto v něm není pasáž, která by areál z tzv. církevních restitucí vyňala.

V době, kdy je u moci vláda bez důvěry a kdy parlamentu nefungují obě komory, by se na jeho podobě nemělo nic měnit. Budou-li mít nová vláda a nově složená sněmovna potřebu na zmiňovanou žádost o navrácení nemovitostí a pozemků v areálu Pražského hradu zareagovat úpravou legislativních pravidel, mohou tak učinit. Ostatně po jednání s kardinálem Dominikem Dukou k takovémuto názoru dospěl i premiér Jiří Rusnok. Nejde totiž o výrazný zásah do fungování areálu.