Zásah do marží prodejců případně i do zdanění českých pohonných hmot nám může nějaký čas pomoci v další ropné krizi, ale ta přestává vypadat jako krátkodobý výkyv. Írán nemůže přímo ohrozit Spojené státy a moc toho nezvládne ani s Izraelem, ale může dlouhodobě škodit jejich zájmům prostřednictvím útoků na spojence a zásobovací cesty s ropou. A může s tím vydržet podle mnoha pozorovatelů docela dlouho.

Ve světě je spousta ropných rezerv, ale ty vystačí tak přes léto. Co potom? Cena je důležitá jen když se za ni dá něco koupit. Vynořuje se strategický problém, který nevyřeší pouhý pohled do peněženek.

Výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol považuje uzavření Hormuzského průlivu za „dosud největší výzvu v oblasti globální energetické bezpečnosti“. Zatímco americká administrativa ekonomické dopady války bagatelizuje a prezident Donald Trump píše na sociální síti, že rostoucí ceny ropy jsou „velmi malou cenou, kterou musí USA a svět zaplatit za bezpečnost a mír“, čínská hodnocení jsou jiná.

Profesor Wang Siang-suej, zástupce generálního tajemníka čínské CITIC Reform and Development Research Foundation, odmítá zlehčující tvrzení, že hodnocení IEA jsou „alarmistická“. Soudí, že pokud blokáda překročí 90 dní, ropná krize může přerůst v globální finanční krizi a případně i hlubokou strukturální recesi.

Toto je komplexní pohled profesora Wanga, který vychází z analýzy investiční banky Goldman Sachs: