Maximálně se domohl vzkazu asistentky, že pan poslanec nemá čas. Na okraj: nepochopil jsem, proč erár takovým poslancům hradí náklady na provoz kanceláře a asistentku. Ale v té souvislosti se mi z paměti vybavil údiv jinak sympatické (dle jisté mé přítelkyně „trhovkyně“)poslankyně Evy Decroix nad skutečností, že Spolu dokázalo prohrát volby. A účastníky manifestace na Staroměstském náměstí v té souvislosti pohrdavě nazvala svoločí.

Předesílám, že mě nevzrušují dostihy politických stran o místa na slunci. V demokratických státech je kyvadlové střídání stran u moci časté a ostatně politici neovlivňují úspěšnost země tolik jako skuteční tvůrci hodnot. Pod tímto úhlem pohledu nevidím osudové rozdíly mezi poraženými, ke kterým se přihlásila Eva Decroix a vítězi, za které vystupuje např. Andrej Babiš.

Ve skutečnosti paní poslankyně odhalila důvod volebního neúspěchu: je jím elitářství, kterým v předvolebním období trpěla koalice Spolu výrazněji než opoziční hnutí ANO a v současnosti jím dále trpí její milovaná ODS. Elitářství spočívá v tom, že politická „věrchuška“ je natolik početná, že je dostačující pro rozvíjení vnitřních vztahů mezi jejími příslušníky a nenutí je příliš, aby se zajímali o to, co si myslí lidé mimo jejich bublinu, tedy svoloč. V předvolebním období pro ně uspořádají velkolepou show, aby získali jejich sympatie. Ale pak už se politici zajímají o svoloč jen do té doby, než odevzdá hlasovací lístek.

Proto bývalý ministr Pavel Blažek (tehdy ODS) nepociťoval potřebu aspoň občas se zajímat, co mu chce říci neznámý čtenář mých bludů, ale naproti tomu velmi ochotně věnoval čas „bajkaři“ Pavlu Buráňovi, veledlužníkovi, trestně stíhanému NCOZ pro podvod  a podplacení svědka. Proto strpěl, aby jeho nekompetentní „pravá ruka“ vedla jeho jménem korespondenci se stěžovateli Lebánkovými, o které vůbec nevěděl. Nestálo mu ani za sledování, komu jeho favoritka za jeho zády jeho jménem škodí: svoloč přece nestála za pozornost.