Petr Pavlínek: Zpěčovat se názvu Czechia je bláhové. Polemika s Josefem Kuncem

05.07.2019 19:45

Pevně věřím, že anglické jméno Czechia bude nakonec ve světě stejně známé jako Czechoslovakia a že i Češi ho nakonec přijmou za své a budou ho používat všude tam, kde užívají krátká jména ostatních zemí.

Petr Pavlínek: Zpěčovat se názvu Czechia je bláhové. Polemika s Josefem Kuncem
Foto: Repro ČT
Popisek: Profesor Petr Pavlínek

Děkuji Josefu Kuncovi za reakci na můj článek, která vyšla pod názvem Pojem Czechia se neujal, přiznejme si to (k přečtení ZDE). Kuncova argumentace však potvrzuje, že jediným argumentem odpůrců používání jména Czechia v angličtině tam, kde je jeho užití vhodné, tj. tam, kde ostatní státy používají svá krátká jména, je, že jméno Czechia se neuchytilo a že ho nikdo nepoužívá.

Android nebo Apple iOS mají jasno

Výše uvedené by mělo být důvod k tomu, abychom se krátkého jména navždy vzdali, přestali ho používat a pokračovali v nadužívání jména politického ve všech situacích, tj. i tam, kde pro ostatní země běžně používáme jména krátká. V tomto duchu nám docent Kunc ve své reakci tvrdí, „že se tento pojem prostě a jednoduše neuchytil. Až na výjimky se nikde nepoužívá.“ Důkazy o rostoucím používání jména Czechia v angličtině uvedené v mém původním článku přitom přehlíží. Pro ilustraci významu těchto „výjimek“ například uvedu, že Google, který kompletně přešel na krátké anglické jméno Czechia již v roce 2017, se v roce 2015 podílel na více než 64 % na vyhledávání mezi internetovými vyhledávači v USA. Znamená to, že téměř dvě třetiny Američanů hledajících pomocí internetového vyhledávače Česko na mapě nebo zajímající se o počasí kdekoli v Česku dostanou odpověď se jménem Czechia. Podobně stovky milionů anglicky mluvících lidí na celém světě dnes vidí ve svých chytrých telefonech a tabletech operačního systému Android na mapě Evropy pouze jméno Czechia. Vedle společnosti Google, která je autorem nejrozšířenějšího operačního systému Android, přešel na jméno Czechia i druhý nejrozšířenější operační systém Apple iOS, který používají stovky milionů chytrých telefonů a iPadů Apple. Podíl iPhonu na trhu chytrých telefonů je v USA 45 %. Pokud tedy dnes Američané a anglicky mluvící obyvatelé dalších zemí cokoliv vyhledávají na mapě Evropy na svých chytrých telefonech nebo tabletech systému Android nebo Apple, tak tam vidí jméno Czechia. Nejrozšířenější český mapový portál mapy.cz také užívá jméno Czechia. „Výjimkou“ je dnes i Evropská unie nebo vlivná CIA World Factbook, podobně jako řada atlasů a vysokoškolských učebnic zeměpisu v USA a ostatních anglicky mluvících zemích. Tento týden například International Air Transport Association oznámila, že přechází na jméno Czechia. A ve výčtu těchto „výjimek“ by se dalo dlouho pokračovat. Je jasné a nikdo nepopírá, že jméno Czechia není stále zdaleka tak frekventované jako Czech Republic. Je tomu tak už jenom proto, že před rokem 2016 se výhradně používala pouze Czech Republic a zvyk je železná košile. Nic to však nemění na skutečnosti, že jméno Czechia se v zahraničí od své mezinárodní standardizace v roce 2016 úspěšně šíří, jakkoliv tento nesporný fakt Josef Kunc bagatelizuje.

Když už i slimáci odlezli

O tom, že se Czechia v Česku až na výjimky opravdu nepoužívá, píši ve svém původním článku (k přečtení ZDE), včetně Josefem Kuncem zmiňovaných sportovců a politiků. To však není důkaz, že se jméno Czechia nešíří ve světě, tj. mimo Česko. Dnešní sportovní reprezentanti byli v době vzniku samostatného Česka v roce 1993 buďto malými dětmi, nebo se ještě ani nenarodili. Znamená to, že celý život neslyšeli a neviděli ve škole, v médiích, od politiků či ministerských úředníků v angličtině nic jiného než jméno Czech Republic, případně komoleniny typu Czech, Czechrep, CR apod. To, že jméno Czechia údajně nechtějí používat, je tedy výsledkem jejich vzdělání, výchovy, a z toho plynoucího zvyku. Navíc o tom, co mají sportovci na dresech a v jaké formě se jméno našeho státu objevuje na výsledkových listinách či v televizi, samozřejmě nerozhodují. Takové věci rozhodují sportovní funkcionáři. Politická kultura byla v Česku silně ovlivněna osobností prezidenta Václava Havla, který, jak se sám přiznal, slovo Česko ze subjektivních důvodů neměl rád a velice důrazně se proti němu ohradil. (Poznámka redakce: Havel řekl, že „při vyslovení názvu Česko po něm lezou slimáci.“). Tím nastavil jeden z parametrů politického diskurzu v české politice, kterého se čeští politici houževnatě drží dodnes. Je zajímavé, že na sklonku života Václav Havel jméno Česko vzal na milost a prokazatelně ho i sám použil.

Mráz přichází z Wikipedie

Josef Kunc také zmiňuje „až zbytečně násilné prosazování“ jména Czechia v angličtině. Na mysli má pravděpodobně požadavek vědeckého časopisu Geografie na konzistentnost autorů v používání buďto zeměpisných, nebo politických jmen pro všechny státy, o kterých píší, včetně Česka. Ve skutečnosti však bylo a je místo násilného prosazování anglického jména Czechia zcela běžné jeho dlouhodobé násilné potlačování, omezování, škrtání, či dokonce zakazování. Například čeští administrátoři anglické Wikipedie ho celá léta okamžitě přepisují na Czech Republic, jakmile se kdekoliv objeví, bez ohledu na to, v jakém kontextu bylo použito, a na fakt, že se jedná o jméno mezinárodně standardizované a uznané. Podobných případů svévolného zakazování a omezování po roce 2016, například českými angličtináři, je tolik, že nemá smysl je zde vypisovat.

Náhražka vypadá jinak

Pro Josefa Kunce je „obtížné, ne-li nemožné srovnávat“ jména Československo/Czechoslovakia a Česko/Czechia a to přesto, že se v obou případech jedná o zeměpisná jména států, jejichž užívání by se logicky mělo řídit úplně stejnými jazykovými pravidly. Z toho plyne, že Czechia není a ani nemůže být „pokusem o náhražku“, ale standardním zeměpisným jménem, které se používá pro pojmenování našeho státu všude tam, kde bychom dříve přirozeně použili jméno Czechoslovakia a kde svá krátká jména používají ostatní státy, tj. kde není potřeba zdůrazňovat formu státního zřízení. Tvrdit, že jméno Czechia je „pokusem o náhražku“, je stejné jako kdybychom tvrdili, že jméno Czechoslovakia bylo pokusem o náhražku politických jmen Czecho-Slovak Republic, Czechoslovak Republic, Czechoslovak Socialist Republic, Czechoslovak Federative Republic a Czech and Slovak Federative Republic.

Proč všechno musí trvat tak dlouho?

Nakonec bych chtěl Josefa Kunce pochválit za uznání faktu, že v češtině se jméno Česko skutečně používá, ačkoliv to většinou stále neplatí pro politiky, učitele nebo některá média, jako například ČTK. Chci jenom poznamenat, že nikdo nikdy nepožadoval, aby slovo Česko nahradilo politické jméno Česká republika. Tato dvě jména existují vedle sebe a používají se v různých souvislostech, jak jsem vysvětlil ve svém původním článku. Všichni navíc víme, že než začalo být v rostoucí míře akceptováno a používáno, mělo Česko v posledních dvaceti pěti letech velmi trnitou cestou k životu, přestože se jedná o jazykově a obsahově jednoznačně správný termín. Totéž se dá zcela jednoznačně říci i o jeho anglickém překladu Czechia, který je také názvem „moderním, krátkým, rychlým.“ Podobně jako v případě jména Česko, ani jeho anglický překlad nemá a nemůže nahradit politické jméno Czech Republic. Jde pouze o správné funkční rozlišení toho, kam v řeči a psaném projevu patří jméno politické a kam jméno zeměpisné. Přestože si to „Czechia bude muset protrpět“, jak výstižně napsal Jiří Šitler v Lidových novinách 1. července 2017, jméno Czechia bude bezpochyby úspěšné a bude se dál šířit i přes iracionální odpor nás Čechů a nepodložená tvrzení, že ho nikdo nepoužívá. Odpor však bude postupně slábnout s tím, jak se jméno Czechia bude pomalu, ale jistě, šířit v zahraničí. Pevně věřím, že jméno Czechia bude nakonec ve světě stejně známé, jako jeho předchůdce Czechoslovakia, a že i Češi ho nakonec přijmou za své a v angličtině ho budou bez váhání a zcela samozřejmě používat všude tam, kde bez váhání používají krátká jména ostatních zemí. Je pouze velká škoda, že vše musí trvat tak dlouho.

(autor článku, prof. RNDr. Petr Pavlínek, Ph.D., působí na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a je také profesorem na University of Nebraska at Omaha v USA)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…