Petr Žantovský: Příběh s otevřeným koncem, díl č. 49

23.12.2017 13:03 | Zprávy
autor: PV

Strach je koncem svobody.

Petr Žantovský: Příběh s otevřeným koncem, díl č. 49
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Přesně před deseti lety, konkrétně 21. prosince 2007 vstoupilo devět zemí, včetně Česka, do Schengenského prostoru. Byla tím uzavřena velmi podstatná část toho, oč usilovaly mnohé země Evropy už od 50. let, totiž možnost volného pohybu osob po území 26 evropských států, přičemž mohou překračovat hranice smluvních států na kterémkoliv místě, aniž by musely projít hraniční kontrolou. Zejména pro občany někdejší rozdělené Evropy, a to z obou stran železné opony, to byl splněný sen. A teď nemluvím jen o naivní představě západních levičáků o tom, jaký je ten sovětský socialismus skvělý, ani o stejně hloupé iluzi občanů z Východu, kterak je ten zapovězený Západ zahradou rajskou, kde pečená kuřata sama do tlamek vlétají. Nevěděli jsme o sobě tehdy nic, jedni ani druzí. Samozřejmě až na ty, pro něž vědět právě toto bylo profesí - stratégy studené války, opět z obou stran. Ti museli vědět, co si jejich občané myslí a hlavně mají myslet, aby byli poslušní. A to opět, zdůrazňuji, na obou stranách.

Ten Schengen byl především symbolem. Toho, že se nemusíme podrobovat na „čáře“ ponižujícím obstrukcím mnohdy znatelně zakomplexovaných a arogantních bachařů v rouše celnickém, otevírat své kufry, svlékat se a někde dokonce ukazovat rozmanité tělesné otvory. Tento vynález teď (resp. již od časů George Bushe toho jména juniora) převzaly a přičinlivě – s paranoiou sobě vlastní - pěstují Spojené státy. Schengen byl symbolem toho, že si navzájem jeden druhého vážíme, že se nepovažujeme za nad- a pod-lidi. Že si důvěřujeme, že s láskou, úctou a respektem společně sdílíme tuto Evropu, ten nebohý starý kontinent, který už je po přestálých válkách a diktaturách minulých dekád na pochodu do důchodu, a jako správný důchodce by měl užívat výsad, které si poctivě za celé své dějiny „odmakal“.

Připomeňme, jak to celé vzniklo. Schengenský prostor se označuje podle vesnice Schengen v Lucembursku, u níž byla 14. června 1985 uzavřena Schengenská dohoda a v níž byla 19. června 1990 podepsána prováděcí úmluva. Smluvními státy jsou převážně země Evropské unie, ale jsou mezi nimi i některé nečlenské země EU. Do schengenského prostoru spadají i některá ze zámořských území členských zemí.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Michal Zuna byl položen dotaz

Jednání o vydání Babiše a Okamury

Tvrdíte, jak jednání mandátového a imunitního výboru proběhlo věcně a konstruktivně. Můžete to rozvést? Mě by ta debata, kdy je už dopředu znám výsledek zajímala. A lze něco nazvat vůbec jednáním, natož konstruktivním, když víme, že k vydání nedojde? O čem se tak vlastně jednalo?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Alena Vitásková: Dezoláti v akci

21:55 Alena Vitásková: Dezoláti v akci

Od parlamentních voleb uplynulo několik měsíců, nová vláda není u moci ani těch pověstných 100 dnů h…