Dobře to vypadá, protože je to líbivé, je to tak moderní a snadno se vydává za samozřejmé, že přece nemůžeme v 21. století žít bez moderních technologií a nebýt on-line. Dobře se na tom vydělává, lépe řečeno, výborně se v tom utápějí státní peníze, tedy peníze nás občanů, kteří je odevzdáváme státu. Mimochodem, peníze prostřednictvím daní a poplatků posíláme státu proto, abychom se měli lépe, ne proto, aby nás šikanoval.

Tento stát už v krátké historii digitalizace nechal vymyslet a naprogramovat tisíce registrů, evidencí, portálů, platforem či protokolů, jako digitálních nástrojů státní správy. Vždy je vymysleli lidé jen dvou kategorií – úředníci nebo majitelé dodavatelských firem. Ti první většinou proto, aby se jim lépe pracovalo a aby měli větší páky na podnikatele a živnostníky, ti druzí, aby si ve spolupráci s úředníky a politiky přišli na pěkné peníze. Všimněme si faktu, že žádný nástroj digitalizace státní správy nevznikl z popudu českých podnikatelů a živnostníků, digitalizace neprobíhá na jejich objednávku. A přitom by to bylo logické, pokud by se tak dělo. Státní správa se nás však neptá, co potřebujeme, státní správa nám jen přikazuje, co musíme.

Nastoupila nová vláda a téma digitalizace je opět na světě. Noví ministři a jejich Český digitalizační tým do toho šlapou. Prý nás čeká digitální smršť. Myslím, že nemusíme pochybovat o tom, že to bude i smršť finanční, ale podnikatele a živnostníky spíše zajímá, co to bude pro nás znamenat. Přinese nám digitalizace státní správy konečně nějaká ulehčení, bude pro nás přínosem a pomocí, nebo z ní budeme mít jen další a nové náklady, podmínky a hrozby?