Ředitelka PJZŠ Horáčkova v Praze 4: Proč jsme se připojili k zítřejší stávce učitelů

05.11.2019 17:26

Dovolte mi, abych jménem všech pedagogických pracovníků PJZŠ Horáčkova vysvětlila, proč jsme se připojili k zítřejší stávce učitelů.

Ředitelka PJZŠ Horáčkova v Praze 4: Proč jsme se připojili k zítřejší stávce učitelů
Foto: kr-stredocesky.cz
Popisek: Prázdná třída, ilustrační foto

Stávku vyhlásily školské odbory a jejich hlavním cílem publikovaným ve sdělovacích prostředcích je slíbené 10% navýšení platů pedagogických pracovníků směřovat do tarifů, zatímco vláda rozhodla o navýšení 8 % do tarifů a 2 % do nenárokových složek platu.

My chápeme důvod stávky šířeji, v souladu s požadavky pedagogické komory, které se týkají celkově neutěšeného stavu českého školství. Mzdové požadavky hrají samozřejmě podstatnou roli.

Pokusím se přehledně nastínit, jak situace vypadá.

  1. Už v roce 2003 slíbila tehdejší ministryně školství Petra Buzková, že učitelé budou pobírat 130 % průměrné mzdy v ČR. V roce 2003 pobírali učitelé 105 % průměrné mzdy, podle dat za první čtvrtletí 2019 je to 112 % průměrné mzdy. Za 16 let si tedy učitelé polepšili pouze o sedm procentních bodů.
  2. Platy učitelů sice vzrostly od roku 2013 o 31 %, průměrná mzda v ČR stoupla v tomto období o 27 %, rozdíl je tedy pět procentních bodů. Rozhodně tedy nelze mluvit o masivním zvyšování mezd učitelů oproti průměrné mzdě, jak to podává pan premiér.
  3. Platy českých učitelů tvoří 64 % průměrné mzdy vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, což je nejméně ze států OCED a EU. V Německu je to 100 %, v Polsku 80 %.
  4. V roce 2017 vláda přislíbila ve třech po sobě jdoucích letech zvýšení mezd o 15 %. Od listopadu 2017 to bylo opravdu 15 % do tarifů, v roce 2019 to bylo 10 % do tarifů a 5 % do nenárokových složek. Bohužel některé školy tuto částku dosud neobdržely. V letošním roce je to místo 15 % (opět 10 % do tarifů a 5 % do nenárokových složek) pouze 10 % celkově, z toho 8 % do tarifů a virtuální 2 % do nenárokových složek.
  5. Proč „virtuální 2 %“? Od ledna 2020 proběhne reforma financování regionálního školství. Finance se budou pro školy vypočítávat podle zcela jiných kritérií a vzorců, než tomu bylo dosud. Přestože teoretické vzorce máme k dispozici, nikdo z ředitelů škol neví a ani nemůže předpokládat, jaký objem finančních prostředků skutečně dostane. Bude to více? Bude to méně? Nebudeme avizovaná 2 % do nenárokových složek potřebovat na pokrytí jiných položek? (např. přesčasové hodiny, nemocenská, proplácení dovolené, výměna mladšího učitele za staršího a tím změna platového stupně apod.) Proto z našeho pohledu, zejména v tomto roce nejistoty kolem rozpočtů, bylo třeba přidat celých 10 % do tarifů, aby učitelé měli jistotu, že peníze skutečně dostanou.
  6. V letošním roce vláda nedodržela to, co slíbila. Nelze se divit, že učitelé už po letitých zkušenostech nevěří slibům politiků, že do roku 2020 bude průměrný plat učitele 130 % průměrné mzdy (podle prohlášení poslanecké sněmovny), ev. podle prohlášení pana Babiše do konce volebního období v roce 2021 budou učitelé brát minimálně 45 tisíc. Stačí se podívat na dohadování kolem rozpočtu, nejistou podporu jeho schválení, handrkování se o procenta do všech oblastí státního rozpočtu, jeho deficit… Kromě toho jsme již několikrát zažili, že v době stagnace hospodářství či dokonce v období krize přišly do škol rozpočty pouze na pokrytí tarifních složek platu, všechny peníze na nenárokové složky platu se „ušetřily“. Zatím hospodářství stále ještě roste, ale příchod recese dříve nebo později lze oprávněně předpokládat.
  7. S nízkým finančním ohodnocením se také pojí katastrofální nedostatek učitelů, zejména některých oborů, jako jsou např. matematika, fyzika, učitelé 1. stupně. Zde v Praze je situace zdaleka nejhorší. Nastupující učitel má tabulkový plat 28 630 Kč. Pokladní v Lidlu získá nástupní plat ve výši 28 000 Kč. Po třech letech má (podle posledních údajů řetězce Lidl) pokladní 31 429 Kč, učitel po 3 letech 29 230 Kč. Asi těžko lze očekávat, že za těchto podmínek se do školství budou hrnout kvalitní a nadšení absolventi pedagogických fakult, když vzhledem k výši svého platu nemají šanci např. na vlastní bydlení, nedosáhnou ani na hypotéku a i výdaje za pronájem spolknou polovinu jejich platu.
  8. Alarmující je věkový průměr sboroven, který se pohybuje kolem 50 let. Např. v naší škole je ve věkovém rozmezí 51–60 let 26 pedagogických pracovníků, kteří v průběhu příštích 10 let začnou odcházet do důchodu. Pokud vláda (ať už je nebo bude jakákoli) neudělá razantně něco s výší mezd a nezvýší atraktivitu učitelského povolání, nebude mít v budoucnu ve školách kdo učit.
  9. Ještě horší je situace u nepedagogických pracovníků, chybí hlavně kuchařky, ale obtížné je sehnat i uklízečku či zodpovědného a šikovného školníka. Všude jinde dostanou tito lidé daleko vyšší plat než ve školství – zejména ve velkých městech.
  10. Celková částka, kterou ČR vynakládá na školství, je o čtvrtinu menší, než je průměr vyspělých států světa. K požadovaným pěti procentům HDP chybí ročně 50 miliard korun. Za tyto peníze by se řada problémů ve školství dala vyřešit, nebo alespoň zmírnit.
  11. Negativní podmínky ve školách se netýkají jen oblasti financí – velký nápor na učitele přináší špatně nastavená inkluze, problematický návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, upravující např. přímou vyučovací povinnost zástupců ředitelů výrazně v neprospěch škol, přes opakované požadavky školské veřejnosti stále neexistující kariérní řád, stále narůstající administrativa, neschopnost politiků dohodnout se na jednotné koncepci rozvoje školství a tuto koncepci pak dodržet bez ohledu na to, která politická strana je právě u moci (21 ministrů školství od roku 1989 hovoří za vše), a v neposlední řadě naprostá neochota politiků brát názory učitelů vážně a odborná sdružení učitelů, jako je např. pedagogická komora, akceptovat jako partnera ke skutečné diskusi.

Vážení rodiče, děkuji vám, pokud jste dočetli až sem. Neděláme si iluze, že vláda změní včera schválené navýšení do tarifů o 8 %, zejména při naprosto razantním postoji pana premiéra. Doufáme ale, že výrazná nespokojenost učitelů s postojem politiků ke školství bude mít odezvu u ostatních politiků a zejména mezi veřejností, že problémy školství nezapadnou ve víru jiných událostí a priorit a že situace ve školství se začne měnit k lepšímu. Ne pomalu, ale rychle. Je nejvyšší čas. Děkuji všem rodičům, kteří nám vyjádřili podporu.

Za pedagogické pracovníky PJZŠ Horáčkova

Mgr. Bc. Jana Libichová
ředitelka školy

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Lhali nám před lety, nebo nám lžou dnes?

11:34 Jiří Paroubek: Lhali nám před lety, nebo nám lžou dnes?

Ti, kteří ovládají náš svět, a tím i naše životy, spoléhají na krátkost a nedokonalost naší paměti. …