Zdánlivě zašmodrchaná záležitost, budící nebývalé vášně a hlasité výkřiky nevole až zuřivého vzteku některých zainteresovaných i těch v pozadí celé té kauzy demise - nedemise, odvolání - neodvolání minstra kultury Staňka, je ve své podstatě naprosto jednoduchá záležitost.

To jenom dotčeni a ti, kteří větří nebezpečí, že tento postup ministra Staňka by se mohl stát jakýmsi precedensem, příkladem pro jiné šéfy resortů vlády, začali bít na poplach, začali mít strach, že se začne rozkrývat dál a bude jim šáhnuto na jejich penězovody, přiškrtí se kohoutky jejich blahobytovodů.

Prozíravý a zkušený, moudrý prezident celou tu kulišárnu vyhodnotil selským rozumem, logicky a po právu odmítl s vystrašenými hrát tuto jejich hru o peníze (protože to nic jiného není, peníze, hodně peněz, až na prvním místě), rozhodl se nechat věci došetřit a odmítl "potrestat" odvoláním toho, kdo zlodějny začal odhalovat. Odkloňovači a jejich zastánci (zadarmo?) vytáhli do boje a z prozíravého prezidenta chtějí udělat zločince největšího, vlastizrádce skoro.