Spolek Šalamoun: Pachové stopy aneb když se Ústavní soud fatálně mýlí

04.09.2018 19:25

Ústavní soud je vrcholným orgánem ústavnosti a mezi jeho kompetence patří, mimo jiné, napravovat ta nejzávažnější porušení práva na spravedlivý proces ze strany českých soudů. Jeho rozhodnutí jsou konečná. Spolek Šalamoun ale zaznamenal případ, ve kterém se zmýlil a porušil tak právo účastníka na spravedlivý proces samotný Ústavní soud. Týká se v současnosti tolik diskutované otázky použitelnosti metody pachové identifikace v trestním řízení.

Spolek Šalamoun: Pachové stopy aneb když se Ústavní soud fatálně mýlí
Foto: Hans Štembera
Popisek: John Bok, šéf spolku Šalamoun
reklama

Spolek Šalamoun proto dne 28.8.2018 oslovil Ústavní soud ve formě amicus curiae brief. Jedná se o situaci, kdy někdo osloví soud a sdělí můj svůj názor nebo informace důležité pro projednávanou věc, aniž by byl stranou řízení a aniž by soud musel k obsahu jeho podání přihlížet. Mnohdy se tak ale děje, což Ústavní soud využil například při rozhodování o střetu práva na soukromí a práva na informace o platu veřejně činných (úředních) osob, kdy podstatnou část amicus curiae brief dokonce opsal do odůvodnění svého nálezu sp. zn. IV. ÚS 1378/16 a v jeho odůvodnění (bod 61.) uvedl, že s jeho obsahem souhlasí.

Metoda pachové identifikace patří v trestním řízení mezi nepřímé důkazy, neboť pouze prokazuje to, že se určitá osoba zdržovala na určitém místě. Neprokazuje, kdy se tam zdržovala ani co tam dělala. Vznikla v bývalém východním Německu a od sedmdesátých let byla prováděna také v Československu, ovšem k jejímu zveřejnění došlo až v roce 1989. Postupně se z operativně - pátracího prostředku stal nepřímý důkaz, který soudy hojně využívají v trestním řízení. Použitelnost metody pachové identifikace v několika rozhodnutích stvrdil také Ústavní soud. V letech 2010 - 2015 však na zadání Ministerstva vnitra probíhal vědecký výzkum zaměřený na ověření a zdokonalení metody pachové identifikace, který přinesl převratné zjištění, že tak jak je tato metoda prováděna v České republice, jsou její výsledky nad hranicí náhody a proto se nedoporučuje ji používat jako důkaz v trestním řízení (neboť psovod znal dopředu výsledek, tedy správné umístění zkoumané pachové konzervy a mohl tak i mimoděk průběh identifikace ovlivnit).

Výsledky a závěry tohoto vědeckého výzkumu, provedeného Českou zemědělskou univerzitou v Praze ve spolupráci s Policií ČR se Ministerstvo vnitra (odbor bezpečnostního výzkumu a vzdělávání) pokoušelo před veřejností ututlat. Spolku Šalamoun jeho výsledky Ministerstvo vnitra poskytlo až po úspěšném odvolání proti zamítavému rozhodnutí na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Ústavní soud však přesto v minulosti ve svých rozhodnutích tuto metodu aproboval jako údajně "vědeckou", ačkoliv opak je pravdou. Například v jeho nálezu sp. zn. IV. ÚS 1098/15 ze dne 22.3.2016 (jehož autory jsou soudci Jan Musil, Jaroslav Fenyk a Vladimír Sládeček) jsou sice citovány odborné zdroje, zabývající se pachovou identifikací či stopováním, avšak informace obsažené v těchto zdrojích byly Ústavním soudem interpretovány naprosto chybně.

Ústavní soud (v bodě 24. nálezu) totiž zřejmě v důsledku špatné práce soudců či jejich asistentů při překladu z cizího do českého jazyka fatálně zaměnil pachovou identifikaci a pachovou stopu, což je sledování pachové stopy psem (tracking/trailing), kdy pes stopu sleduje k pachateli, objektu nebo předmětu a nevytváří žádný důkazní materiál, jako je tomu v případě pachové identifikace. Také výčet požadavků, kladených na psovody a psy, citovaný v nálezu Ústavního soudu, se týká stopování se psem. Přitom rozdíly mezi stopováním a pachovou identifikací jsou na jiném místě odborné literatury, kterou Ústavní soud zmiňuje a ze které cituje, srozumitelně vysvětleny. Spolek Šalamoun je nevýdělečný, dobrovolný spolek, jehož činnost je hrazena z darů, ale vážně se zamýšlí nad tím, zda sám nenabídne sponzorský dar Ústavnímu soudu - na jazykový kurz pro zdokonalení se v cizím jazyce pro jeho soudce a jejich asistenty.

Ústavní soud dále ve svém nálezu zcela zamlčel, že v této odborné literatuře autoři (vědci) také výslovně upozorňují na nebezpečí ovlivnění psa psovodem, pokud psovod ví, která osoba v řadě je podezřelá anebo kde je umístěn pach (pachová konzerva) podezřelé osoby. Ústavní soud v nálezu zamlčel i skutečnost, že jeden z vědeckých pracovníků (Rud Haak) označil v další svojí publikaci z roku 2010 takové provádění porovnání pachů (kdy psovod zná umístění pachové konzervy s pachem podezřelého) jako fraud (podvod) anebo junk science (pseudovědu).

A pokud Ústavní soud ve svém nálezu argumentoval praxí v Holandsku, tak právě v této zemi bylo v roce 2011 další provádění metody pachové identifikace zakázáno. Předcházel tomu skandál, kdy vyšlo najevo, že si policejní psovodi vzájemně sdělovali, na které pozici je umístěn cílový vzorek. Zatímco v Holandsku byli policejní psovodi za toto jednání odsouzeni, v České republice tuto nevědeckou metodu prováděnou Policií ČR posvětil samotný Ústavní soud.

Spolek Šalamoun se proto obrátil na Ústavní soud, který upozornil na jeho fatální omyly v nálezu sp. zn. IV. ÚS 1098/15 a na nevědeckost a nepoužitelnost dříve prováděné metody pachové identifikace. Využil k tomu probíhající řízení o ústavní stížnosti Davida Šimona, kterou Ústavní soud projednává pod sp. zn. II. ÚS 2587/18 a ve které je jednou ze stěžejních otázek právě validita nepřímého důkazu - pachové identifikace.

Spolek Šalamoun doufá, že Ústavní soud bude obsahu jeho amicus curiae brief věnovat alespoň takovou pozornost, jakou věnoval jinému amicus curiae brief ve věci rozhodované nálezem sp. zn. IV. ÚS 1378/16 ze dne 17.10.2017 (ve věci střetu práva na informace a práva na soukromí u veřejně činných, úředních osob), jehož obsah dokonce vzal za základ odůvodnění svého nálezu.

John Bok, předseda spolku
Miroslav Špadrna, místopředseda spolku,
Václav Peričevič, místopředseda spolku

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Alena Vitásková: Náš právní stát – 8. část. Solární tunel a škody páchané na občanech a podnikatelích

18:32 Alena Vitásková: Náš právní stát – 8. část. Solární tunel a škody páchané na občanech a podnikatelích

Tento týden se objevila nenápadná zpráva v mediích, že jsme (myšleno Česká republika) pravděpodobně …