Spolek Šalamoun proto dne 28.8.2018 oslovil Ústavní soud ve formě amicus curiae brief. Jedná se o situaci, kdy někdo osloví soud a sdělí můj svůj názor nebo informace důležité pro projednávanou věc, aniž by byl stranou řízení a aniž by soud musel k obsahu jeho podání přihlížet. Mnohdy se tak ale děje, což Ústavní soud využil například při rozhodování o střetu práva na soukromí a práva na informace o platu veřejně činných (úředních) osob, kdy podstatnou část amicus curiae brief dokonce opsal do odůvodnění svého nálezu sp. zn. IV. ÚS 1378/16 a v jeho odůvodnění (bod 61.) uvedl, že s jeho obsahem souhlasí.

Metoda pachové identifikace patří v trestním řízení mezi nepřímé důkazy, neboť pouze prokazuje to, že se určitá osoba zdržovala na určitém místě. Neprokazuje, kdy se tam zdržovala ani co tam dělala. Vznikla v bývalém východním Německu a od sedmdesátých let byla prováděna také v Československu, ovšem k jejímu zveřejnění došlo až v roce 1989. Postupně se z operativně - pátracího prostředku stal nepřímý důkaz, který soudy hojně využívají v trestním řízení. Použitelnost metody pachové identifikace v několika rozhodnutích stvrdil také Ústavní soud. V letech 2010 - 2015 však na zadání Ministerstva vnitra probíhal vědecký výzkum zaměřený na ověření a zdokonalení metody pachové identifikace, který přinesl převratné zjištění, že tak jak je tato metoda prováděna v České republice, jsou její výsledky nad hranicí náhody a proto se nedoporučuje ji používat jako důkaz v trestním řízení (neboť psovod znal dopředu výsledek, tedy správné umístění zkoumané pachové konzervy a mohl tak i mimoděk průběh identifikace ovlivnit).

Výsledky a závěry tohoto vědeckého výzkumu, provedeného Českou zemědělskou univerzitou v Praze ve spolupráci s Policií ČR se Ministerstvo vnitra (odbor bezpečnostního výzkumu a vzdělávání) pokoušelo před veřejností ututlat. Spolku Šalamoun jeho výsledky Ministerstvo vnitra poskytlo až po úspěšném odvolání proti zamítavému rozhodnutí na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím.