Tereza Spencerová: Pár poznámek k útoku na jemenský přístav Hodejdá

14. 6. 2018 13:29

Zatímco se svět snaží vstřebat „mírovost“ summitu Donalda Trumpa s Kim Čong-unem, další fáze genocidy v Jemenu zrovna začíná.

Tereza Spencerová: Pár poznámek k útoku na jemenský přístav Hodejdá
Foto: Archiv
Popisek: Jemen

V důsledku ilegální agrese Saúdské Arábie a jejích spojenců je osm milionů Jemenců na pokraji hladomoru, přičemž 18 z 26 milionů obyvatel země žije v oblastech kontrolovaných húthijskými rebely a jejich spojenci. Vesměs jsou obklíčení silami Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a jejich žoldáků. Jemenské pobřeží je terčem blokády saúdského a amerického námořnictva, přičemž jediná trasa, po níž do Jemenu až dosud proudilo celkem až 70 procent humanitární pomoci OSN, západojemenský přístav Hodejdá, se nyní stává dalším terčem agresorů.

Chudičký Jemen i před saúdskou agresí dovážel až 90 procent základních potravin, ale tři roky válčení zničily i ty zbývající produkční kapacity a infrastrukturu. Na obzoru je skutečná humanitární katastrofa.

Spojené arabské emiráty se svými místními žoldáky a islamistickými gangy míří k Hodejdá od jihu, přičemž boje s lokálními rebelskými oddíly si jen v posledních dnech už vyžádaly přes 600 obětí, což jsou čísla, mimochodem, vysoce převyšující i ty nejtěžší srážky například ve válce v Sýrii.

OSN se pokoušela mezi bojujícími stranami vyjednávat, ale neuspěla, a tak v pondělí nařídila svému personálu v Hodejdá evakuaci. Mezinárodní výbor Červeného kříže se z přístavu stáhl už o víkendu.

Poslední naděje se obecně vkládaly do Spojených států, které by mohly svým saúdským a emirátským spojencům útok na Hodejdá rozmluvit, ale nestalo se tak. A není zcela zřejmé, zda se tím projevuje nezájem USA o „jakýsi zapadlý Jemen“, zda je to jen další důkaz, že USA ve skutečnosti už na své vlastní spojence v Perském zálivu nemají žádný velký vliv, vyloučit ale nelze ani možnost, že je Washington už tak zaplavený miliardami z Perského zálivu, že z pozice koupeného slouhy nemůže prosadit ani vlastní názor, ale v neposlední řadě lze předpokládat i to, že se Washingtonu genocida Jemenu hodí. V každém případě platí, že namísto, aby USA útoku na Hodejdá zabránily, znovu mění pozici a po několika „nadějných“ proklamacích z minulého týdne se nyní budou útoku aktivně účastnit, a to mimo jiné zvýšenou zpravodajskou součinností, včetně vytváření seznamu cílů pro saúdské bombardování. Prý se tak ve finále citelně sníží počet civilních obětí v přístavu, který má 600 tisíc původních obyvatel a hostí i stovky tisíc uprchlíků.

Saúdové nebo Emiráťané nemají žádný zájem na pokračující humanitární pomoci Jemenu, naopak, minulý týden – s americkou asistencí – saúdské letectvo vybombardovalo centrum léčby cholery, kterou v Jemenu nově zbudovali Lékaři bez hranic. Terčem dalšího záměrného bombardování se před pár dny staly i objekty Norské rady pro uprchlíky v hlavním městě San´á…

Proč?

Už od počátku saúdské agrese proti Jemenu stál Washington na straně saúdských, emirátských a v neposlední řadě i izraelských lídrů, jejichž společným cílem je postavit se Íránu. I dnes maintstreamová média neustále opakují, že jsou jemenští rebelové „podporovaní Íránem“, což má jakoby genocidu uhájit a obhájit.

„Tvrzení o íránském vlivu na húthijské rebely je silně přehnané,“ namítá dokonce i analýza Carnegieho nadace. „Húthíové z Íránu sice nejspíš přijímají jakousi podporu, ale vesměs je většinou politická, její finanční či vojenská složka je zanedbatelná. Jakmile se Húthíové obsadili jemenskou metropoli San´á, okamžitě začali být označováni za „Íránem podporované“ nebo „šíitské“, čímž se mělo naznačit jejich sektářské sepětí s šíitským Íránem. Nicméně do revolt z roku 2011 se pojem „šíitský“ nikdy neuplatňoval v souvislosti s jakoukoli jemenskou skupinou nebo jednotlivci.“

Už loni jsem na tomto blogu konstatovala v zásadě totéž. „Húthiové jsou jemenská náboženská menšina vyznávající zajídskou doktrínu šíitské větve islámu, která ale současně sdílí mnohé podobnosti i s islámem sunnitským. A nabízejí se teologické i obecně zeměpisné důvody, proč nebrat vážně saúdská – fakticky ničím nepodložená -- tvrzení o propojení Húthíů s Íránem. Například Husajn Badreddín Húthí, starší bratr současného húthijského vůdce Abdal-Malika Húthího a zakladatel jejich hnutí Ansaralláh. V roce 1994 v jemenském parlamentu zastupoval zájmy islámské strany Al Hakk, která vedle zajídů reprezentovala i sunnity, načež složil mandát a odjel „studovat korán“ nikoli do Íránu, ale do Súdánu. Snaha vydávat Húthije za prodlouženou ruku Íránu naráží i na skutečnost, že většina húthijských bojovníků patří ke klanu Sadda, a že klany v jemenské společnosti reprezentují vše – vlastenectví, hluboké spojení s vlastí nebo kulturou. Představa, že by zaprodali tyto hodnoty ve prospěch cizinců je pro ně nemyslitelná. Už jen to znemožňuje Teheránu případně navázat s nimi nějaké pevnější vztahy. Potvrzením tohoto faktu pak je, že se Húthíové chovají zcela jinak, než skupiny skutečně navázané na Írán, ať už je řeč například o libanonském Hizballáhu nebo Lidových mobilizačních jednotkách (PMU) v Iráku a Sýrii.

A druhým problémem je zeměpis. Obě země dělí 3600 kilometrů a na rozdíl od Iráku, Sýrie či Libanonu se z Íránu nelze do Jemenu dostat po zemi; jediné fyzické hranice, které Jemen má, jsou se Saúdskou Arábií a Ománem. Před húthijským povstáním kontroloval všechny jemenské přístavy režim Alího Abdalláha Sáliha, od začátku saúdské agrese mají tuto moc Spojené státy, jejichž velitelství v Džibutsku je od jemenských břehů Rudého moře necelých 30 kilometrů. A vzdušný prostor nad Jemenem kontrolují Saúdové. Občas se sporadicky objevují zprávy o údajných íránských dodávkách přes Omán. Faktem je, že obě země vzájemné vztahy rozšiřují, ale že by Omán riskoval hněv Saúdů? Příznačnou budiž i nedávná zpráva agentury Reuter´s, podle níž Írán našel alternativní trasu k zásobování Húthiú zbraněmi, ale text se přitom o ničem konkrétním nezmiňuje a přiložená mapka žádnou trasu ani neukazuje, jen do konspirace zatahuje ještě Kuvajt...

To samozřejmě neznamená, že by se Írán „neangažoval“, jeho vstupy „do problému“ se ale vesměs omezují na halasná ujišťování podporou, která nepřekračují „humanitární“ nebo „rétorickou“ úroveň. Je to současně ze strany Teheránu velmi levný způsob, jak Saúdy utvrzovat v jejich omylu a třetím rokem poutat k nesmyslnému, finančně náročnému a především nevítěznému konfliktu, v němž image Saúdů padá s každým dnem a s dalšími jejich oběťmi. Jak ostatně konstatoval legendární velitel íránských Revolučních gard generál Sulejmání, válka proti Jemenu je ze všeho nejvíc důsledkem saúdské ztráty zdravého rozumu.“

Zkrátka, argumentace „Íránem“ je jen zástěrka – Saúdové chtějí za jakoukoli (i lidskou, samozřejmě) cenu kontrolovat Jemen a kohokoli, kdo v něm vládne. Emiráty chtějí strategický přístav Aden na jihu Jemenu a k tomu ropu a plyn. Obama kdysi podporoval saúdskou agresi, aby ji vyměnil za saúdskou podporu pro svou smlouvu o íránském jaderném programu, zatímco Trump možná všemu o Íránu věří, Obamovu smlouvu už zrušil a chce Saúdům a dalším útočícím silám prodat co nejvíce zbraní.

A Muhammad Alí Húthí, jeden z lídrů jemenských rebelů, nabízí vlastní pohled: „To poslední, co Saúdové a jejich západní spojenci chtějí, je soběstačný, ekonomicky životaschopný, vojensky silný a antiimperialistický Jemen na jihu Arabského poloostrova, který kontroluje Rudé moře a jeho strategické námořní trasy.“

Tož, nechť genocida propukne!

Tereza Spencerová

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinamiPublikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…