Volha Audzei, František Brázdik: Role reálného měnového kurzu v zemích střední a východní Evropy

14.10.2018 18:17 | Zprávy
autor: PV

V zemích mimo eurozónu včetně České republiky probíhá debata o nákladech a přínosech přijetí jednotné měny.

Volha Audzei, František Brázdik: Role reálného měnového kurzu v zemích střední a východní Evropy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Z pohledu teorie optimálních měnových zón je pro přijetí společné měnové politiky důležitá sladěnost hospodářského cyklu. To nás vede ke zkoumání synchronizace šoků a cyklů a vyhodnocení rozsahu současných rozdílů v této oblasti. Jestliže převažují asymetrické šoky, vzdát se samostatné měny může být nákladné, protože nominální měnový kurz může takové šoky tlumit. Je-li však nominální měnový kurz sám zdrojem výkyvů, je jednotná měna žádoucí.

Vzhledem ke složitosti otázky přijetí eura není naším cílem poskytnout konečnou odpověď. Náš příspěvek do této debaty však odpovídá na následující otázky:

  • Jsou hospodářské cykly v zemích střední a východní Evropy převážně taženy šoky symetrickými pro obchodní partnery eurozóny, což by naznačovalo, že tyto ekonomiky jsou synchronizované?
     
  • Pomáhá reálný měnový kurz vstřebávat šoky a platí to i pro členské země eurozóny?

Naše práce nasvědčuje tomu, že odpověď na obě otázky je kladná.

Empirické poznatky nejsou jednoznačné, a tak nepanuje obecná shoda, zda měnový kurz hraje roli nárazníku tlumícího šoky nebo zdroje šoků. V obecné rovině vychází teorie z předpokladu, že reálný měnový kurz šoky tlumí. Pozorovaná skutečnost však naznačuje, že pro některé ekonomiky by reálný měnový kurz mohl sám být zdrojem šoků vedoucích k makroekonomické nestabilitě. Kolísavost reálného měnového kurzu může pramenit z výkyvů nominálního kurzu nebo změn relativní konkurenceschopnosti.

Obvykle je tato otázka zkoumána pomocí strukturálního modelu vektorové autoregrese (SVAR). Dále používáme rozklad variance, abychom analyzovali, jakou část kolísání konkrétní veličiny lze přiřadit k danému šoku. Vede-li kurzový šok k velkým výkyvům zkoumaných veličin včetně reálného měnového kurzu, je to interpretováno jako chování způsobující šoky. Naopak pokud lze pohyby kurzu vysvětlit převážně jinými šoky (v oblasti poptávky, nabídky nebo hospodářské politiky), má se za to, že měnový kurz šoky tlumí. A co v této souvislosti znamenají „velké“ a „malé“ příspěvky šoku? Odborná literatura zpravidla považuje příspěvky nižší než 10 % za „malé“, zatímco příspěvky převyšující 20 % jsou „velké“.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

JUDr. Jindřich Rajchl byl položen dotaz

Měli bychom být víc soběstační

Pane Rajchl, souhlasím s vámi, že nemáme čekat na nějakou pomoc ruku odkudkoliv. Není teda třeba opravdu dávat víc na obranu, která je opravdu klíčová? A co třeba větší soběstačnost v zemědělství, ale i dalších věcech. Co proto děláte?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Alena Vitásková: Veřejnoprávní média stávkují? A co na to lidé z ulice

19:25 Alena Vitásková: Veřejnoprávní média stávkují? A co na to lidé z ulice

Komentář Aleny Vitáskové k plánované stávce veřejnoprávních médií.