I když se tomu říká volby, šlo o pouhý průzkum. Argentina má tradici primárek před prezidentskými volbami, proto se uspořádaly i teď. Jenže úkol vybrat neúspěšnějšího kandidáta každé ze dvou hlavních stran ztratil smysl, když obě strany ohlásily jen jednoho. Tak si to aspoň rozdali mezi sebou, aby vznikla představa, jak mohou dopadnout říjnové volby na ostro. A zdá se, že jednoznačně, neboť představitel opozice Alberto Fernandez, který kandiduje společně s bývalou peronistickou prezidentkou Cristinou Fernández de Kirchner (pro pozici viceprezidenta) získal 48 procent hlasů. Stávající prezident Mauricio Macri odešel poražen s pouhými 32 procenty hlasů.

O mezinárodním postavení Argentiny nejlépe vypovídá vývoj na finančních trzích, kde dominují zahraniční investoři. Vyhlídka levicově orientovaného vedení srazila ceny dluhopisů, akcií i měny. Největší propad zaznamenaly cenné papíry, se kterými se lze zajistit proti zhroucení státních financí. V Argentině to není nic divného, ale už na jaře, když se na kandidátce objevila bývalá prezidentka Kirchnerová, cena těchto papírů vyznívala v tom smyslu, že pravděpodobnost státního defaultu je v poměru 2:3.

Logická otázka zní, zda je to projev obavy z levicové budoucnosti, nebo spíše výsledek stávající pravicové neoliberální politiky. Na Alfaville, speciálních stránkách Financial Times, které sledují hlavně obchodníci, byl zveřejněn graf se splátkovým kalendářem argentinského státního dluhu. Od roku 2020 to začne jít z tlustých do tenkých. Do dubna 2021 má Argentina splatit celkem asi 14 miliard dolarů.

Jenže to není všechno. V tuto chvíli je Argentina podřízena Mezinárodnímu měnovému fondu, který zemi půjčil historicky dosud největší částku 56 miliard dolarů a může si tedy diktovat. Jedním z požadavků je, aby se trvale snižovala směnná hodnota argentinského pesa, a to mezi lety 2019–2023 o 33 procent. Znamená to, že zahraniční dluh během té doby úměrně zdraží.

Tady ale vznikne konflikt, protože Fernandez s Kirchnerovou, titulovaní americkým tiskem jako populisté, by se chtěli vrátit ke kapitálovým a měnovým kontrolám, aby zabránili vykrvácení země. Ale možná se to vykrvácení stihne už do voleb. Peso padá od začátku roku a letos už ztratilo 17 procent. Předpovědi jsou jen směrem dolů, takže by ta ztráta mohla rychle narůst na 25 procent.