Teprve týden před nominačním sjezdu Demokratické strany, kdy už se nedalo déle čekat, Joe Biden sdělil výsledek nelehkého výběru, kdy měl na viceprezidentku navrhnout ženu, jak slíbil už na jaře, a ještě ke všemu ne bílou, jak vyplývá z probíhajících rasových bouří po celých Spojených státech. Z těch, které se účastnily demokratických primárek, byla vlastně k dispozici jen jedna, energická kalifornská prokurátorka, která slouží své první funkční v Senátu, Kamala Harrisová (55).

Je to rozhodnutí překvapivé, i není. Bidena štáb před Harrisovou varoval, že ho snadno zastíní. Ale Biden mezitím udělal ještě jedno rozhodnutí, že by stejně po prvním funkčním období skončil. Tak ať případná viceprezidentka září, může to za čtyři roky zúročit. Mezitím se situace změnila i v dalším ohledu. Bidenovy preference začaly ztrácet dech a odstup do prezidenta Trumpa se snižoval z deseti na šest procentních bodů. Proto bylo naprosto nezbytné zařadit do kampaně nový atraktivní prvek, který pak zesílí na nominačním sjezdu příští týden.

Senátorka Harrisová do této kolonky parádně zapadá, je z těch mladších (a drží figuru i na hranici středního věku), jako bojovnice za občanská práva zastává řadu ryze levicových názorů, na které tlačí aktivní progresívní křídlo strany, a je součástí odborné právnické elity. To už tady dlouho nebylo.

Média Trumpova křídla reagují ze dvou směrů. Kamala Harrisová není „umírněná“, je to radikální levicová hrozba Americe, píše zděšeně The Federalist. Je to nejprázdnější osobnost ze všech Demokratů, zkouší efekt události tlumit American Conservative ze stejné kategorie médií. Internetový Time si vybral střední cestu – není ani příliš nalevo, ani příliš nezkušená. První průzkumy po pátečním jmenování Harrisové ukazují na obnovu náskoku Bidena nad Trumpem. Národní průměr podle RealClearPolitics ukazoval ve čtvrtek znovu předstih 7,5 procentního bodu. Podle průzkumu Economist/YouGov, který končil onoho 11. srpna, Biden dokonce vede o 10 procentních bodů. (ZDE, ZDE, ZDE a ZDE)