K jako krize? Jistě. Avšak písmeno K modeluje i to, co se stane potom, když krize semele většinu podniků a ekonomiku ovládne jen pár nejsilnějších, kteří zvládli průchod úzkým údolím smrti. Nehlédnutí do statistik ukazuje, že tohle se děje i v konjunktuře, jen o něco pomaleji. Krize tento trend urychluje.

Na americkém příkladu to dokládá analýza Economic Innovation Group (EIG), která konstatuje, že ani nevídaný hospodářský rozmach, který v USA trval po celá desetiletí, nezmenšil rozdíly mezi prosperujícími a chabnoucími regiony. Studie zemi rozdělila na malé plochy definované poštovní příslušností (ZIP code, PSČ) a porovnala jejich ekonomický vývoj za období mezi lety 2000 a 2018. Výsledkem je zjištění, že v letech největšího amerického rozmachu, dávno před koronavirovou krizí, byla mezi 25 000 sledovaných „adres“ pětina takových, kde mizely pracovní příležitosti a zavíraly se podniky. Na zprávu upozornila agentura Reuters. (ZDE)

Postiženy byly celé regiony, nikoliv jednotlivé podnikatelské pokusy. Nejde o konkurenci, jde o hospodářskou politiku. Pod tlakem pandemie budou tyto regiony trpět víc. Pracovní místa jsou likvidována dokonce i snahami o oživení. Nejhůř dopadnou tam, kde je velká koncentrace oborů, ve kterých pandemie způsobuje rozvrat.

První na ráně jsou služby. Zmíněná studie zjistila, že na 5000 adresách s nejhoršími výsledky byla skoro čtvrtina lidí zaměstnána ve službách. Na prosperujících adresách bylo ve službách jen 13 % lidí, a to ještě polovina patřila do skupiny vedoucích pracovníků nebo odborných služeb, které lze případně poskytovat z domova.

Statistiky ukazují, že tam, kde byla extrémně vysoká nezaměstnanost roku 2000, zůstala vysoká i roku 2018. Učebnice rády poukazují na vliv vzdělání. Podíl osob bez středoškolského vzdělání klesl během zmíněného období průřezově v celém sledovaném souboru zhruba na polovinu, ale to nic nezměnilo na postavení nejpostiženějších regionů.