Tak se mu to povedlo! Americký prezident ošálil své nejbližší spolupracovníky a využil návštěvy jihokorejské hranice k neplánovanému setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v demilitarizované zóně. Kdyby tuto schůzku, už třetí v pořadí, plánoval, asi by mu ji doma zatrhli. To je moje interpretace. Potvrzují ji pobouřené bezprostřední reakce šéfů jak Republikánské, tak Demokratické strany v Kongresu, kteří v tom vidí podporu severokorejské neústupnosti. Skupina, která se vpravila na setkání, také neobsahovala bezpečnostního poradce Johna Boltona, alespoň jsem ho ani ve zprávách, ani na snímcích z Pchanmundžomu nezahlédl. New York Times zase v komentáři reprodukují názory kritiků, že prezident je nebezpečně naivní.

Tak naivní zase není. Je to možná americký mainstream, kdo je stále více mimo mísu. Trump vidí, že situace na Dálném východě se změnila a Spojené státy už vyčerpaly možnosti hegemonistického diktátu. Vidí také obrovské náklady, které USA stojí jejich nateklá vojenská přítomnost v Japonsku a Jižní Koreji. Nic z toho není a nikdo to nechce hradit. Tyhle peníze by Trump potřeboval na veřejné zakázky doma, aby si vylepšil volební vyhlídky.

Narazily taky pokusy zastavit rychlý technologický růst Číny nastavením obchodních bariér, protože drobná pomoc jedněm americkým výrobcům byla vykoupena daleko větší škodou jiným. A ti své zájmy dokážou prosadit, jak signalizoval třeba Apple, když v pátek oznámil, že nejnovější stolní počítač Mac Pro bude vyrábět - sankce, nesankce - zrovna v Číně. Na setkání prezidenta Trumpa s čínským protějškem Si Ťin-pchingem, které proběhlo ještě v dějišti schůzky G-20 v japonské Ósace, proto bylo dohodnuto příměří, aby obchodní jednání mohla pokračovat. A Huawei ať klidně nakupuje americké součástky. Pokud to neohrozí Ameriku...