Obžalovaných se nakonec sešlo dvanáct ze čtrnácti. Čtyři z nich přivedla eskorta z vězení, ať již z vazby nebo z výkonu trestu.

Drobnou zvláštností bylo vpuštění veřejnosti do soudní síně až po příchodu eskorty. Nepovažuji to za porušení zákona. Ostatně předseda senátu zahájil jednání až po příchodu veřejnosti a teprve od této chvíle nabylo platnost její ústavní právo na přítomnost. Pouze konstatuji, že si nepamatuji, že by se takový postup uplatnil někdy v minulosti. Podotýkám, že tuto kauzu monitoruji od zahajovacího líčení z 8.března 2016.

Jak se ukázalo po zahájení hlavního líčení, účelem tohoto shromáždění obžalovaných bylo vyjasnění procesní situace a postupu v závěrečné etapě řízení. Předseda senátu si především prověřil postoj obžalovaných k účasti na jednání. Ukázalo se, že o jednání v nepřítomnosti mají zájem i ti výjimeční jedinci, kteří dosud vysedávali trpělivě na lavici obžalovaných při každém líčení. Všichni ovšem mají trvající zájem na účasti na jednání, jež se týká jich osobně, zejména bude-li se konat výslech svědka nebo provedení jiného důkazu, jenž by je mohl zajímat. Samozřejmě souhlas soudu s neúčastí obžalovaného není zákazem účasti – každý obžalovaný má právo účastnit se kdykoli.

Dále se předseda senátu zajímal o postoj obžalovaných k neprovedení některých důkazů, popř. k novým návrhům. Aktivní postoj zaujal pouze obž. Shahram Zadeh, který oprávněně požadoval výslech zpracovatele znaleckého posudku, obstaraného obhajobou. Soud jeho požadavku vyhoví při hlavním líčení v bloku, který proběhne od 16.března 2020. Neodpudila jej ani zkušenost s vystoupením Zadehova specializovaného obhájce Ondřeje Lichnovského, který zasadil tvrdou ránu konstrukci obžaloby. Ostatní obžalovaní se buď odkázali na písemné návrhy obhájců, nebo projevili nezájem.