Příkladem budiž včerejší nepřístojnost v Poslanecké sněmovně (ZDE). Mnou ctěná poslankyně (ANO) prof. Helena Válková si pozvala jako poradce držitele střelné zbraně, který přinesenou zbraň zapomněl na toaletě. Policie ji pak tři hodiny hledala a přijala různá bezpečnostní opatření. Všichni víme, že vnášení zbraní do Sněmovny je nepřípustné. Pokud slušný člověk přijde se zbraní, dá ji do úschovy policistům v recepci. Pan poradce zřejmě patřil k lidem, kteří jsou „rovnější“ než my ostatní a pravidla pro něj neplatí. Skutečnost, že si pak nepamatoval, kde zbraň zapomněl, vyvolává pochybnosti o hodnotě jeho rad. 

Volání po zintenzivnění kontroly vstupujících do Sněmovny se zvláštním oprávněním, kteří nemají povinnost projít rámem, považuji za nadbytečné. Veřejnost by především měla pranýřovat všechny projevy papalášské nadřazenosti, na které narazí. Zejména politické strany by měly vést své aktivisty ke skromnosti a vstřícnosti při jednání s voliči. Projevy papalášství svých představitelů by měly potírat. 

Příznaků návratu k předlistopadovým poměrům je více. Jistě k nim patří také postupné oklešťování práv zájmových organizací občanů v trestním řízení, z jejichž předlistopadového stavu zbyly jen drobnosti. Až do konce r. 2021 stále ještě měly aspoň právo navrhnout podmíněné propuštění odsouzeného z výkonu trestu po odpykání zákonem stanovené části. Novelizací trestního řádu za působení ministryně Marie Benešové toto právo zaniklo. Zůstalo zachováno pouze právo nabídnout soudu převzetí společenské záruky za završení polepšení odsouzeného.