Zdeněk Jemelík: Soudci hrají pingpong

13.10.2018 22:24

V pátek dne 12. října 2018 zahájil Obvodní soud pro Prahu 1 hlavní líčení ve věci, v které obvinění převzali sdělení o zahájení úkonů trestního stíhání v březnu r. 2011 a k soudu pak napadla již 21.prosince 2011.

Zdeněk Jemelík: Soudci hrají pingpong
Foto: Archiv Z. Jemelíka
Popisek: Zdeněk Jemelík

První stání hlavního líčení proběhlo 14.června 2012, ale po více než sedmi letech od sdělení obvinění je  ukončení řízení zatím ještě dosti vzdálené. Přitom z hlediska povahy skutkové podstaty a domněle způsobené škody jde o bagatelní kauzu.

Případ má kuriózní povahu. Obžalovaná je podnikatelka, která měla ministerstvu zahraničních věcí údajně neoprávněně vyúčtovat 1 450 000 Kč za uspořádání propagačních akcí v hodně vzdáleném zahraničí a dva obžalovaní vysocí úředníci ministerstva měli připustit proplacení jejích faktur, ač k akcím ve skutečnosti nedošlo. Podle generální inspekce ministerstva akce proběhly a proplacení bylo v pořádku.

Soud obžalované třikrát po sobě zprostil obžaloby. Žalobkyně se vždy odvolala a odvolací senát Městského soudu v Praze jí třikrát vyhověl. Navíc přikázal, aby řízení dále vedl jiný senát, což se stalo. Případ se pak vrátil na začátek, čili celé řízení bylo třeba opakovat. V takovém případě je  možné, aby se opakování uskutečnilo ve formě přečtení všech protokolů z hlavního líčení, což se stalo. Kdo někdy přečetl nahlas několik set stran, má představu, co se u soudu dělo.

Následovaly další dva zprošťující rozsudky již pod taktovkou jiné předsedkyně senátu. Žalobce se opět odvolal a odvolací senát samozřejmě opět vyhověl. K odebrání věci druhému senátu již ale nedošlo, protože předsedkyně senátu odešla do důchodu.

Pět zprošťujících rozsudků v téže věci po sobě, vydaných dvěma senáty, jim dodává mimořádnou váhu a zvyšuje míru objektivity. Trest má následovat co nejdříve po činu, ale zde již došlo k překročení magické hranice šesti let, kterou Evropský soud pro lidská práva považuje za hranici únosnosti trestního řízení. Nad tím by se měli zamyslet jak žalobce, tak odvolací senát. Ale trvají dál na svém.

Takže 12.října vstoupilo řízení do šestého kola s třetí  předsedkyní senátu. Přívětivá soudkyně to má poněkud těžší než její předchůdkyně, protože spis během dvou předcházejících kol přibral na tloušťce. Při tomto stání stačila přečíst celý protokol z 14.června 2012 a kousek ze stání z 28.srpna 2012. Obžalovaní si situaci usnadnili: paní obžalovaná požádala předem o jednání v její nepřítomnosti a soud  jí vyhověl. Oba obžalovaní o totéž požádali během hlavního líčení a postupně se rovněž vytratili. Těžké to má senát a obhájci, kteří odejít nemohou. Stejně je na tom žalobce, který si ovšem nepříjemnost naslouchání nudnému čtení známých věcí vykoledoval svou tvrdošíjností. 

Pro obžalované úředníky je řízení extrémně nepříjemné, protože jsou v postavení mimo službu, čili po více než sedm let mají citelně snížený příjem. Očekávají proto s napětím, zda nová soudkyně bude držet linii svých předchůdkyň a opět je zprostí, či zda se podvolí vůli žalobce a odvolacího senátu. Odhaduji, že náklady na vedení tohoto procesu již převýšily úroveň zmiňované škody na majetku státu.

Ze strany žalobce je asi nic dobrého nečeká, protože bez ohledu na to, že samo ministerstvo se necítí poškozeno, ví lépe než orgány ministerstva, že ke škodě došlo. Ostatně od doby, kdy vystřídal svou předchůdkyni po jejím odchodu  na Městské státní zastupitelství v Praze, skončilo střídání státních zástupců při líčeních a sám poctivě vysedává u všech sám.

Nepříjemný je i senát, v němž mimo jiné zasedá poslední Havlova soudkyně. Údajně přikračuje k odebírání věci příliš měkkým předsedům senátu častěji než kolegové. Jeho zatvrzelost pro mne není nová. Jde obžalovaným po krku neústupně, někdy i za cenu drobných nezákonností. Při odůvodňování rozhodnutí si ovšem vede sofistikovaně, s nespornou právnickou dovedností (i právnická vzdělanost se dá zneužít). Je ale nezvyklé, že soud prvního stupně tak dlouho vzdoruje a tato okolnost zpochybňuje rozumnost jednání jak žalobce, tak odvolacího senátu . Častější je ovšem výskyt situace, v které nový předseda senátu dovede věc aspoň k podmíněnému trestu, protože ne každý soudce je statečný a ne každý soudce miluje pingpong.

Soudci i státní zástupci jsou procesně nezávislí, takže pokud je bude tento pingpong bavit, mohou v něm pokračovat až do smrti obžalovaných a ani odchod jednotlivců mezi nimi je nezastaví. Daňoví poplatníci jim tu zábavu rádi zaplatí. 

Vyšlo 13.10.2018 na mém bloggu a na www.chamurappi.eu

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…