Takže občan – jedinec bez stranické podpory nemá skoro žádnou šanci. Každý občan může volit kohokoliv z těch, kteří projdou na kandidátky, a udrží-li jazyk za zuby, tak i bez následků. Například, když jsem volil jiného prezidenta, než má známá, tak ta od té doby se mnou nemluví. Nebo se na mne za mou volbu může naštvat zaměstnavatel.

Vliv na volitelnost má i různá velikost krajů a volebních okrsků.

Důležité je, aby volební strany měly stejné podmínky ve volební kampani. A to zdaleka nemají. Problémem jsou například finance na kampaň. Omezena je jen nejvyšší částka a jinak nic. A tak v některých volbách (např. jedny volby do Senátu na Liberecku) jsou dosažené výsledky přesně v pořadí podle množství peněz investovaných do kampaně. Nejbohatší často vyhrává. A to je dobře? Nejde potom o „korunovou demokracii“ ?