Měli jsme možnost vidět samotné české dějiny jako rukojmí politického boje. Po sérii zmatených výčitek pomohl Senát s převahou ČSSD přes nově zvolené radní odvolat současného ředitele a namalovat tak otazník nad budoucím vývojem této pro českou historii důležité instituce.

Velká šaráda zároveň rozpoutala spíše záměrnou kritiku ze strany ODS. Přitom samotná ODS by se měla zamyslet, kolikrát se jen v poslední době spojila s ČSSD, případně i s komunisty, aby dosáhla svého cíle.

Stačí jmenovat například dohodu o volbě vedení Nejvyššího kontrolního úřadu ze začátku dubna, kde si obě strany hezky notovaly při výběru prezidenta a viceprezidenta NKÚ, rozdělily si křesla v Kolegiu. Možná je předmětem dohody i naplánované schéma kontrol v jednotlivých institucích i ministerstvech. Myslím, že už by nikoho nepřekvapilo, kdyby v době do parlamentních voleb shodou okolností nebyla prověřována žádná ministerstva pod vedením ODS, ale pouze ta zbývající.