O poslanci Václavu Baštýřovi toho příliš nevíme. Na stránkách parlamentního webu se dočteme, že je členem ODS a předsedou podvýboru pro dopravu. Úvahu na téma proč se stal předsedou tohoto podvýboru vystudovaný fytotechnik Zemědělské fakulty, v civilu soukromě hospodařící rolník a agronom, nechám na laskavém čtenáři. Z parlamentních stenozáznamů dále vyplývá, že pan Baštýř během téměř dvouletého fungování stačil promluvit na pěti schůzích z devětatřiceti. Byl spolupředkladatelem návrhu zákona o protikomunistickém odboji a zpravodajem dvou novel, které se týkaly silniční dopravy. Tolik úvodem k činnosti jednoho, až dosud ne příliš známého, vrcholného politika. To se však změnilo.

Václav Baštýř se projevil jako schopný a předvídavý podnikatel. Během posledních dvou let totiž nakoupil zemědělské pozemky. Jako správný hospodář chtěl je zúrodnit a výpěstky následně zřejmě prodávat, možná i v bio kvalitě. Náš stát mu však v tomto bohulibém počínání udělal čáru přes rozpočet. Rozhodl totiž, že právě přes jeho pozemky povede dálnici D3. Pan poslanec Baštýř snad chtěl nejprve protestovat, možná uvažoval i o petici, pak však vzal selský rozum do hrsti a rozhodl se státu ve stavbě nijak nebránit. Vzpomenul si zřejmě na to, že by rád zkvalitnil dopravní infrastrukturu Jihočeského kraje a poměrně rychle podepsal smlouvy o prodeji. Vzhledem k tomu, že měl k pozemkům osobní a vřelý vztah a měl skutečně promyšlený podnikatelský agroplán, je jasné, že stát by mu měl tuto újmu nějak kompenzovat. Na pozemcích tak pan poslanec Baštýř vydělá necelý sedmnáctinásobek toho, zač je koupil.

Příběh je to dojemný a má šťastný konec. Tedy pro pana poslance Baštýře. Pro stát, tedy pro daňového poplatníka, již tak šťastný není. Právě na této cause dá se totiž názorně ukázat, proč tvoří výkupní cena pozemků neuvěřitelných 15 procent z cen nových silnic a dálnic. Právě pro takové případy by měl stát mít možnost použít institut vyvlastnění. Nikoli vyvlastnění bez náhrady, ale za předem jasně daných podmínek. Investor, by stejně jako v Německu, ještě před vyvlastněním navrhl vlastníkovi pozemku výkupní cenu až 2x vyšší oproti aktuální ceně. V případě výše zmíněných pozemků na výstavbu D3 by to bylo 16 korun za metr namísto stovky. Pokud by majitel tuto nabídku odmítl, došlo by k vyvlastnění, začalo by se stavět a soud by následně rozhodl, zda má nárok na 16 nebo jen 8 korun. Jinými slovy, vlastník pozemku by v žádném případě nebyl škodný. Buď by dostal přesně tolik, za kolik pozemky koupil, případně by jeho zisk činil dvojnásobek investice.