Před několika dny se u nás naplno rozběhla prazvláštní debata. Podle v ní převažujícího názoru bychom si měli zdravotní péči vyvolanou úrazem platit ze svého. Přece „nehoda není náhoda" a za úraz „vždycky někdo může". Někteří politici by chtěli jít ještě dál a finančně by rádi potrestali snad všechno rizikové chování pacientů. Asi se nechali inspirovat nápadem nového slovenského ministra zdravotnictví, jenž by ženu, která si prochladí vaječníky, nechal léčbu zaplatit. Seděla na studeném, tak to má.

Mentorství je častým zlozvykem lékařů. Ti, opojeni svým exklusivním vzděláním, mají pocit, že jsou oprávněni peskovat lidi za nezdravé chování. Nesmyslně tak za pacienty přebírají odpovědnost a zpravidla přitom zapomínají, že oni sami jsou také jen hříšní lidé. Podobně je tomu i politiků, kteří často chtějí použít svou moc k napravení chování lidí. Škodlivé jednání je podle nich potřeba nejlépe zakázat, nebo alespoň potrestat, rozuměj, finančně postihnout. Když takto přinutíme x lidí přestat kouřit, ušetříme navíc mnoho miliard ze zdravotního pojištění. Největším nedostatkem této primitivní, leč chytlavé rovnice je její absolutní neplatnost. Nesmíme zapomínat, že výdaje ze zdravotního pojištění podle takto jednoduché závislosti nefungují. Tisíciletá historie lidského rodu navíc ukazuje, že existuje velké procento populace, které nestojí o to žít tzv. zdravě. Část lidí prostě bude vždy inklinovat k vlastnímu pomalému sebezničení. A za své požitkářství si klidně připlatí a nic zde nezmůže ani pokuta.