Málokterá událost moderních evropských dějin vzbuzuje i po devadesáti letech tolik emocí jako mírové smlouvy z Paříže z let 1919-20. Trianonská smlouva byla významná ani ne tak proto, že položila základy (dodnes poněkud přeceňované) Společnosti národů, nýbrž proto, že posvětila hranice mezi středoevropskými státy, kdy se rozpadly habsburská monarchie a uherské království. Centrum pro ekonomiku a politiku vzpomíná na tyto události novým sborníkem.

Část A přináší texty ze semináře „Trianonská smlouva - devadesát let poté", který proběhl 31. května 2010. Jindřich Dejmek z Historického ústavu Akademie věd ČR klade otázku, zda post-versailleský systém byl výsledkem liberálně-demokratického uspořádání či diktátu vítězů. Velvyslanec České republiky v Rakousku Jan Koukal popisuje vnímání Trianonu dnešní rakouskou společností. Jiří Němec z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně rozebírá trianonské trauma a revizionismus meziválečného Maďarska. Profesor Štefan Šutaj ze Spoločenskovědného ústavu Slovenské akademie věd diskutuje vývoj politických názorů na Trianon a jeho „využívání" v politické praxi. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Jiří Weigl argumentuje, že absolutní historická spravedlnost neexistuje.