Posledních 8 let jsem strávil svůj politický život v roli zastupitele města, dokonce jsem chvíli byl radním. Poslední 4 roky jsem pak strávil v lavicích opozičních. Takováto činnost vás přivede do kontaktu s celou řadou lidí, ba co dím i osobností ze všech možných oborů činnosti. A tak si tříbíte názory, vedete spory, strávíte spoustu času na večírcích či jiných společenských akcích. Až vás to časem začne unavovat.

Přidáte-li k tomu neustálé střety uvnitř vlastní partaje, odrážení otevřených i skrytých útoků, pomluv a intrik. Některé strojí neuspokojení proti vám, některé strojíte zase vy. A toto bojiště je plné prostých vojínů, kteří zuřivě hledají v tornistře maršálskou hůl. Kéž by ji brzo našli. Brno si to zaslouží.

V tom mumraji se pomalu začíná ztrácet samo poslání politiky, kterým je služba veřejnosti, služba městu, služba jeho občanům. A protože nastal čas, kdy mohu pomalu pomýšlet na ukončení svého veřejného působení v komunální politice neb na kandidátce  příštího období nejsem, dovolím si malé zamyšlení na téma budoucnosti Brna. K tomuto zamyšlení mne přivedl rozhovor s jedním mým kamarádem, kterého mohu bezesporu nazvat brněnskou osobností. Doufám, že jestli si to přečte a pozná některé své myšlenky, že mi nevynadá.