Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,
já teď nebudu reagovat na to, na několik nehorázných vystoupení, která jsem tady slyšel. Chápu, že pan ministr, bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, není spokojený s tím, když se srovnávají výsledky naší vlády a jeho působení na těchto ministerstvech a Ministerstvu dopravy. Včera vás určitě naštvalo, že se podepsal tendr na dostavbu Dukovan, což je věc, kterou jste vy absolutně nedokázal dovézt nikam, že jste pořád čekal na ten Rosatom, až už to nešlo. (Poslanci ANO buší do lavic. Potlesk vládní koalice.)
Staví se silnice, staví se silnice a dálnice v rozsahu, ve kterém jste vy nemohl ani pomyslet. Udělali jsme důchodovou reformu a celou řadu dalších věcí. (Poslanci ANO bučí.) A neříkejte nám, co máme říkat lidem, a neříkejte, co si lidé myslí. No tak někteří si myslí jednu věc, jiní si myslí jinou. Nechte to na nich a nechte to na volbách, ale o tom tady mluvit nechci.
Možná ještě jednu věc, jako myšlenka, že každý, kdo je zvolený, tak je demokrat, znamená, že například komunisté, kteří tu byli, jsou demokrati. Tak to já si prostě nemyslím. Takže to jsou věci, o kterých bychom teda mohli se tady dlouze bavit, ale nechci.
Chci ještě vysvětlit jednu věc, protože vy, pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, často rychleji mluvíte, ne než přemýšlíte, ale než posloucháte jiné, tak té včerejší tiskovce to byla tisková konference po vládě a po Bezpečnostní radě státu, proto tam zaznělo to, co tam zaznělo. To jste přeslechl, takže my jsme se nezbláznili. (Potlesk koalice.) Jenom vy jste neposlouchal jako obvykle.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Tak a teď ještě chci vysvětlit veřejnosti, která se na to ptá, proč jako předseda vlády v takto závažné věci vystupuji až teď? No a proč přede mnou mluvilo osm opozičních poslanců? Jako je to proto, že se bojím vystoupit, nebo nemám co říct? Ne. Je to proto, jak vypadá jednací řád Poslanecké sněmovny, ale hlavně je to proto, že tady žádná dohoda s opozicí není možná. Normální by bylo, kdyby vystoupil někdo z opozice, já jsem mohl reagovat hned na začátku, ale to se prostě neděje, protože s opozicí se nedá domluvit.
Takže dámy a pánové, kteří se na toto díváte, toto není moje vůle, čili vystupuju až teď, ale je to dáno tím, jak tady vypadá díky opozici jednání Poslanecké sněmovny. A teď už, teď už půjdu k věci a budeme se zabývat kauzou, která má svůj původ v jednání... Mně to nevadilo, já jsem pochopil, že poslanci z opozice se baví o tom, jak to příště udělat jinak, abych mohl mluvit dřív, což je dobře.
Máme se zabývat kauzou, která má svůj původ v jednání odstupujícího ministra spravedlnosti Pavla Blažka. A naprosto chápu, že chcete znát odpovědi na svoje otázky a udělat si v tom složitém problému jasno, a kdo k tomu přistupuje s tímto úmyslem, tak má nejenom mé plné pochopení, ale mohu ho ujistit, že to je i můj zájem. Pokud v tom ale mít, pokud to máme být úspěšní, tak si musíme hned na začátku vyjasnit dvě věci a oddělit je, a to je to, co víme, a to, co nevíme. A do první kategorie patří fakta, která jsou něčím podložena a o kterých není sporu. A ta druhá v tuto chvíli zahrnuje teorie, domněnky, spekulace a vlastně veškeré otázky, na které hledáme odpovědi. A opět, já neříkám, že tyto spekulace, domněnky, otázky jsou nesprávné, neříkám to, protože to nevím v tuto chvíli, já jenom říkám a apeluji na to, abychom je jako otázky, domněnky a spekulace vnímali.
Souhlasíte s odsouzením učitelky Martiny Bednářové?Anketa
Začněme tedy tou první částí, začněme fakty, která jsou známá a nezpochybnitelná. Za prvé, prvním faktem je, že český stát získal darem bitcoiny v hodnotě, která dnes odpovídá téměř 1 miliardě korun. A zde zdůrazňuji slovo získal. Česká republika o žádné peníze nepřišla. A toto je podstatný rozměr této kauzy a rozměr, který má smysl připomínat, zvláště když si vzpomeneme na kauzy, které jsme tu řešili dřív, včetně té, kvůli které tráví mnoho času u soudu bývalý předseda vlády. Řešíme tu kauzu a to je fakt, to je prostě pravda, při níž se majetek České republiky neztenčil, naopak se rozšířil zhruba o miliardu a nelze vyloučit,, že další prostředky díky dalšímu vyšetřování ještě přibydou. Toto je zatím nezpochybnitelný fakt. Druhým faktem, který už taky víme, je to, že zařízení, na němž byly zmíněné bitcoiny uloženy, tedy hardwarovou peněženku, sice policie zajistila v rámci vyšetřování, ale nepodařilo se techniku dešifrovat a krajský soud ji nařídil vrátit majiteli včetně jejího obsahu.
A tady je zase potřeba se podívat na fakta. Policie žádala soud, aby mohla dané nosiče vymazat, aby je mohla vymazat. Majitel se obrátil na soudy a se svým dovoláním u soudu, a to je podstatné, u soudu uspěl. Po rozhodnutí Nejvyššího soudu, ne vlády nebo někoho jiného ze státu, po rozhodnutí Nejvyššího soudu krajský soud zakázal smazání těchto dat a nařídil navrácení nosičů včetně jejich obsahu. Toto je fakt, který je důležitý pro pochopení té kauzy. Na základě toho rozhodnutí Nejvyššího soudu, respektive rozhodnutí krajského soudu policie danou techniku majiteli vrátila a majitel mohl s datovými soubory nakládat, protože policie mu na základě soudu vrátila tuto techniku včetně jejího obsahu. Stát tedy na základě rozhodnutí soudu žádné bitcoiny nevlastnil a v tu chvíli ani nemohl a získal pouze ty, které dostal darem. Tedy výroky opozičních politiků o tom, že stát přišel o nějakých 12 miliard, to říkala, myslím, tady paní předsedkyně Schillerová, jsou úplně absurdní.
A já jsem si bohužel uvědomil včera, že ta opoziční rétorika samozřejmě v tom zmatku, který kolem toho je, a otázek, na které nemáme odpovědi, že ta opoziční rétorika funguje. Já jsem včera dostal při interview v televizi, ve zpravodajském pořadu jedné z nejsledovanějších televizí otázku: vy, pane premiére, jako předseda vlády České republiky nevíte, kde těch 11 miliard teď je? A tam jsem si uvědomil, že ta myšlenka, že stát přišel o nějakých 12 miliard, že máme vědět, kde ty miliardy jsou, protože nějakým způsobem by měly být státu, tak ta myšlenka, že se nějakým způsobem rozšířila. Ale tady vám na těch všech skutečnostech, které se staly, na rozhodnutích soudu, ukazuji, že tato myšlenka je opravdu absurdní. A znovu. Je to výhradně soud, výhradně soud, kdo může zabavení majetku nařídit. Soud tuto techniku, ale včetně datových souborů naopak vrátil majiteli. A to se stalo.
Za třetí. Faktem je i to, že v té době, kdy policie peněženku zajistila, se hodnota uložených bitcoinů pohybovala řádově jinde, v nižších desítkách milionů. A ony miliardy, které se dnes tak dramaticky skloňují ve všech titulcích, se z těch původních milionů staly až v průběhu let, prostě proto, že mezitím narostla tržní cena té kryptoměny nebo co to je, kterou jejich vlastník logicky po tu dobu nemohl prodat.
A za čtvrté. Tento příběh, a to je taky fakt, nezačal ani minulý týden, ani za naší vlády, zrodil se dávno předtím, zrodil se před deseti lety, nebo zhruba před deseti lety, kdy policie zařízení s peněženkami zabavila. A tuto informaci o té časové souslednosti tady říkám záměrně, protože je podstatná. Za celou dobu se nikomu, a je to deset let, ani policii, ani státnímu zastupitelství nepodařilo prokázat, že tato aktiva pocházejí z trestné činnosti, a proto soud rozhodl tak, jak rozhodl. A toto posouzení, dámy a pánové, toto posouzení není na ministrovi, není ani na poslancích, není ani na komentátorech, ale je úkolem orgánů činných v trestním řízení. A všichni ostatní k tomu mají pouze poskytnout plnou součinnost. To jsou fakta, to jsou fakta nesporná, to jsou fakta známá a tato fakta, i když se ne všem líbí, je potřeba v zájmu spravedlnosti a férové debaty opakovat a s těmito fakty je potřeba počítat.
Zároveň musím dodat jedno faktum, jeden fakt, který je bytostně politický. Jde o to, že Pavel Blažek zjevně udělal chybu. Udělal chybu jako ministr spravedlnosti, na svou odpovědnost pro stát přijal dar, který byl minimálně z etického hlediska problematický. A řekněme to bez okolků, byl to dar s podivným původem a kvůli tomuto podivnému původu by měl každého státního činitele zarazit a přinutit jej, aby se ptal po jeho souvislostech. O tom není sporu. A to tady znovu říkám. Když ale slyším, že my nejsme schopni přiznat chybu, tak musím připomenout a ocenit, že Pavel Blažek okamžitě v řádu hodin přijal politickou odpovědnost. Neuhýbal, nevymlouval se, rezignoval na funkci ministra spravedlnosti a vzápětí oznámil, že v podzimních volbách nebude kandidovat do Poslanecké sněmovny. A jak všichni víme, toto není v českých poměrech samozřejmé rozhodnutí. Ano, dívám se do opozičních řad. A svědčí o integritě, která v naší zemi není stále běžná, kdy si jiní - dokonce obvinění politici - a nic takového v případě Pavla Blažka nenastalo, své odstoupení z funkce ani nedokáží představit. Pavel Blažek se tak rozhodl navzdory tomu, že žádné bezpečnostní složky nikdy nedodaly žádné informace, které by před tímto dárcem nebo tímto darem včas varovaly.
A to říkám i na základě včerejšího jednání Bezpečnostní rady státu, a tím odpovídám jak na otázky pana místopředsedy Juchelky, nebo zpochybňování pana místopředsedy Havlíčka. Žádné bezpečnostní složky nedostaly informace, které by před tímto dárcem nebo před tímto darem včas varovaly. A toto je základní dosud známá faktografická mapa tohoto případu. A pokud máme vést ve Sněmovně poctivou a důstojnou debatu, tak ji musíme stavět právě na těchto faktech, a ne na spekulacích, domněnkách a předsudcích.
Dámy a pánové, s touto mapou, mapou faktů, se můžeme vydat dál směrem k tomu, co nám všem zatím nedává smysl a co zůstává předmětem oprávněných pochybností.
A právě proto je nyní na tahu státní aparát. Je úkolem příslušných orgánů, aby se tyto otázky důkladně a nestranně prošetřily. Nabízí se přitom několik logických otázek a já je zde budu za sebe formulovat.
První otázka je nyní po otevření hardwaru a po vytrasování transakcí možné zpětně doložit, že některé z těchto prostředků skutečně pocházely z trestné činnosti, pokud se tak stane, musí být tyto částky označeny jako výnosy z trestné činnosti a stát musí jednat v souladu se zákonem.
Otázka druhá. Pokud by se takové propojení skutečně prokázalo, je možné zadržet i zbývající část bitcoinu nad rámec částky, kterou už stát prostřednictvím daru získal.
A otázka třetí. Byl tento dar skutečně jen osobní iniciativou dárce, nebo tato osoba mohla mít, ať už vědomě, nebo nevědomě, i jiný motiv či zájem, který dosud nebyl prokázán?
Tyto otázky se nabízejí, tyto otázky jsou logické a je naprosto správné, že zaznívají ve veřejném prostoru. Právě proto máme právní stát, právě proto máme nezávislé instituce a je v zájmu všech, abychom všechna, všechna tato bílá místa zaplnili, abychom se zbavili veškerých pochybností. A já mohu říct naprosto zřetelně, říkám to od počátku a říkám to tady znovu, jsem ten poslední, kdo by chtěl objasnění těchto otázek bránit. Naopak od samého začátku dělám vše pro to, a opakuji to znovu a znovu, a dnes to říkám ještě s větším důrazem, že musíme objasnit úplně vše, co objasnit lze. A právě proto jsem svolal Bezpečnostní radu státu a bylo to dobré rozhodnutí, proto jsem požádal budoucí ministryni spravedlnosti, aby se prošetření celé záležitosti na Ministerstvu spravedlnosti důkladně věnovala. A paní Eva Decroix, kandidátka na ministryni spravedlnosti, už vyhlásila, že bezprostředně po svém jmenování zahájí komplexní prověrku procesu a pravidel, tedy provede se audit, který provede nezávislá externí firma, a auditní zprávu bude zadána zcela otevřeně a bude po jejím zpracování transparentně, v plném rozsahu komunikována s veřejností.
Za druhé. Včerejší úkol vlády nebo včerejší úkol Bezpečnostní rady státu a vlády sepsat sled událostí ze strany Ministerstva spravedlnosti. Bude proveden bezprostředně a co nejrychleji po nástupu nové paní ministryně.
A za třetí, a to si myslím, že pro objasnění a pro důvěru je také důležité. V rámci ministerstva vznikne expertní tým se silným zastoupením odborníků na oblast finanční kriminality a kybernetické bezpečnosti. Myslím, že tyto ohlášené kroky jsou velice důležité pro to, aby došlo k prošetření celé té věci i na samotném Ministerstvu spravedlnosti. Musíme si být jisti, že víme, co se stalo, a musíme se k tomu postavit čelem, ne hystericky, ale čelem, klidně, důsledně. Musíme objasnit, jak se celý ten příběh stal. Nejenom právní stránku věci, ta je taky důležitá, ale celý příběh v jeho úplnosti.
A nestačí nám vědět, co se stalo, ale musíme také vědět, jak a proč se to stalo. Musí se objasnit, zda nešlo o akci, jejímž cílem bylo podvést stát, zneužít jeho instituce či jeho predispozici postupovat podle platných zákonů. A toto je naprosto zásadní věc, ke které musíme dojít. A samozřejmě, a to je také zásadní věc, musí se objasnit, zda z této kauzy měl někdo prospěch, ať už politický, ekonomický, nebo jiný, a pokud ano, pak máme povinnost to zjistit, pojmenovat a vyvodit z toho důsledky.
Dámy a pánové, toto všechno se musí objasnit a musí se to objasnit ne kvůli médiím, ne kvůli opozici, ale musí se to objasnit kvůli veřejnosti, která má právo vědět, co se skutečně stalo. Lidé mají právo znát celou pravdu, a to bez ohledu na to, komu bude či nebude příjemná. Dámy a pánové, se vší úctou, v této Poslanecké sněmovně, se vší úctou k této Poslanecké sněmovně, toto nejsou otázky, které můžeme rozhodnout tady na plénu, protože to nejsou otázky jenom politické, ale jsou to otázky faktické, technické a právní. A právě proto je musí řešit příslušné orgány, které k tomu mají kompetence a nástroje.
Věřím a předpokládám, že se to děje už teď. Naším úkolem není nahrazovat jejich práci, naším úkolem je zajistit, aby k této práci měly podmínky a mohly ji odvést nezávisle, důkladně a bez jakéhokoliv tlaku, bez jakéhokoliv tlaku, ať už z jakékoliv strany. Politická rovina je jasná, Pavel Blažek, ať už na jeho postup, motivace, máme jakýkoliv názor, uznal svou politickou chybu a jednal odpovědně, v řádu dnů, nebo dokonce hodin, dokonce hodin se vzdal funkce a svým rozhodnutím nekandidovat v nadcházejících volbách dal jasně najevo, že chápe závažnost situace i potřebu očisty veřejného prostoru od stínu jakýchkoliv pochybností. Takový postoj by měl být standardem v politice a měl by být standardem obecněji ve veřejné službě. Zdůrazňuji to proto, že standardem rozhodně není a že Pavel Blažek přes veškerá svá pochybení dal leckomu důležitou a asi i nepříjemnou lekci.
A když jsme tady u toho moralizování, tak tu lekci dal zejména bývalému premiérovi Andreji Babišovi, který nyní v této kauze šíří vyslovené lži a snaží se ji zneužít maximálním způsobem pro svoje politické cíle, a proto si na úplný závěr dovolím položit jednu jedinou otázku, ne jako gesto politického útoku. Já jsem tady jasně řekl, kde se stala chyba, jak se s ní stavíme, co je potřeba objasnit, a myslím, že jsem mluvil velmi otevřeně, a jasně. Tedy položím otázku ne jako gesto politického útoku, ale jako výzvu k férovosti a spravedlnosti, což jsou věci, kterými se tu dnes opozice tak vehementně ohání.
Chtěl bych se zeptat pana poslance Babiše, který tu teď není, ale já mu to nevyčítám, pokud jej soud pravomocně shledá vinným z dotačního podvodu, tedy v kauze, kde stát nic nezískal, ale naopak přišel o veřejné peníze, které Andrej Babiš čerpal, tak pokud ho soud pravomocně shledá vinným z dotačního podvodu, zachová se stejně? Odejde z politiky? Vzdá se svých funkcí a nebude kandidovat ve volbách? Jinými slovy, zvládne reagovat alespoň na rozhodnutí soudu, když už neprokázal tu samu odvahu a konzistenci jako Pavel Blažek, který odstoupil při prvním stínu pochybnosti?
Ptám se, dámy a pánové, i proto, že bychom všem měli měřit stejně a není možné kázat morálku, pokud s ní sami nedokážeme žít. Dámy a pánové, ptám se takto, protože tato otázka už dávno nepatří jen do Sněmovny, patří celé veřejnosti a je klíčová pro důvěryhodnost celé politické scény. A odpověď na tuto otázku, kterou jsem tady položil, odpověď nám řekne mnohé hlavně o tom, jakým druhem politiky v této zemi, s jakým druhem politiky v této zemi můžeme dále počítat? A i tady nadále platí staré biblické rčení, že dlouhodobě nelze kázat vodu a přitom pít víno plnými doušky.
Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
