Konají se senátní volby, po nichž se může změnit předseda Senátu. Jak je to vlastně důležitá funkce? Oficiální je druhá nejvyšší pro prezidentovi, ale reálně, co se týče politického vlivu, to dvojka není? Nejspíše až čtyřka?
Otázkou je, podle čeho vyhodnocujete reálnou moc. Jestli se týká vlivu v politických stranách, ve kterých ústavní činitelé fungují, tak to záleží na tom, jaká osobnost se v čele této instituce objeví. Pokud to vyhodnocujete z hlediska mediálního zájmu, tak je pravda, že Senát tak sledovaný jako Sněmovna není. Jsou ale okamžiky, kdy na předsedovi Senátu hodně záleží. Například v případě, když není ustavená či rozpuštěná Poslanecká sněmovna ČR, dojde k nějaké ústavní krizi. A potom hlavní okamžik, je to hlavní ústavní činitel po prezidentovi republiky. Pokud prezident z nějakého důvodu nevykonává úřad, tak nastupuje do čela státu formálně předseda Senátu. To si myslím, že stojí za pečlivé zvážení toho, kdo by měl horní komoru Parlamentu České republiky reprezentovat.
Současným předsedou Senátu je sociální demokrat Milan Štěch. Jak ohodnotíte jeho působení?
Snažil se navázat na tradici svých předchůdců a být co nejkonzensuálnějším předsedou, což se mu víceméně podařilo. Nechodil do nějakých čelných politických střetů. Snad s výjimkou některých diskuzí uvnitř jeho domovské ČSSD, což je celkem normální. Je podstatné, že s jeho jménem se nepojí ani z doby jeho šéfování Senátu žádná kauza, žádná aféra. Dokonce si myslím, že voličská podpora z regionu, za který byl zvolen, tedy Pelhřimovsko, je docela silná. To, že nejspíš bude muset opustit křeslo předsedy Senátu, vyplývá jenom z toho, že je zvykem, že předsedu Senátu navrhuje nejsilnější senátorský klub a tím s největší pravděpodobností po těchto volbách sociální demokracie nebude.
Štěch patřil v sociální demokracii ke křídlu kritiků prezidenta Zemana...
Často to není konflikt osobní, ale dvou ústavních institucí, protože připomínám, že například prezident Zeman na nedávnou schůzku nejvyšších ústavních činitelů odmítl pozvat i místopředsedkyni Senátu paní Horskou, která s ním nevede žádný sociálnědemokratický spor. Je vidět, že Miloš Zeman pohrdá Senátem, nebo senátory. Těžko očekávat, že mu budou senátoři splácet jinou mincí.
Štěchův případný nástupce může býti v tomto směru podobného ražení, zvláště když by to byl Jiří Drahoš. Je to ale pravděpodobné, že by se nováček v Senátu stal hned jeho předsedou?
Je zvykem kromě toho, že předsedu navrhuje nejsilnější klub, že by se mělo jednat už o déle sloužícího senátora. Bylo by hodně zvláštní, kdyby padl návrh na Jiřího Drahoše, který nejenomže je nováčkem, ale nemá praktické zkušenosti s chodem Senátu, se vztahem Senátu ke Sněmovně a podobně. Proto předpokládám, že větší šanci být navržen i zvolen by mohl mít některý z jiných kandidátů.
Ve prospěch Jiřího Drahoše však hraje roli fakt, že vyhrál v prvním kole. Ale pak tu máme ještě jednoho takového - Jiřího Čunka, který navíc už v Senátu působí 12 let a je členem KDU-ČL. Má šanci na předsedu Senátu on, nebo spíše ne?
Pokud by měli lidovci nejsilnější klub, tak by mohl patřit k okruhu, o kterém se bude uvažovat. Lidovci uvažují i o svém předsedovi Pavlu Bělobrádkovi, ale ten by byl také nováčkem. Takže by nemusel být přijatelný pro ostatní senátory. Potom budou muset hledat mezi některými svými zkušenými členy, mezi které pan Čunek určitě patří. Na druhou stranu je známý jako určitý potížista uvnitř KDU-ČSL. Přinejmenším ve svém vztahu k Andreji Babišovi a svoji kritikou Bělobrádkova vedení. Sami lidovci ho vnímají velice kontroverzně. To jeho šance na jmenování snižuje.
Kromě toho si myslím, že v Senátu bude několik přibližně stejně silných klubů. Lidovci, Starostové a nezávislí, ODS, možná sociální demokracie. To znamená, že ten navržený předseda by měl být člověk, který dokáže oslovit i více dalších klubů. Z tohohle úhlu pohledu mi jako mnohem průřezovější jméno připadá Václav Hampl, o kterém se v současnosti uvažuje také jako o možném kandidátovi.
Bude Senát jakousi baštou opozice? On už asi je?
Je a myslím, že to bude vidět ještě výrazněji. To si myslím, že je jeden z hlavních záměrů strůjců ústavy, kteří se postarali o to, aby se Senát volil co dva roky na šest let a většinovým volebním systémem. Zkrátka aby v Senátu převládala jiná většina než ve Sněmovně. A aby Senát mohl být jistou protiváhou Poslanecké sněmovně ČR. K tomu v nadcházejícím období dojde beze zbytku, protože sociální demokracie výrazně ztratila a hnutí ANO bude rádo, když v tom druhém kole získá nějaký senátorský mandát. Takže opoziční převaha tam bude jasná.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
