Pane doktore, pitvat účetní podrobnosti kauzy „Blažkův bitcoin“ asi nechceme. Nicméně, pozorovatelé si všímají, že exministr Blažek se do toho zaplétá: Dle důkazů se věc řešila déle než od začátku roku a věděli o ní i další lidé. Co se dle vás asi ještě dozvíme?

Nezaplétá se, bohudík, jen pan exministr Blažek. Naštěstí tak činí i mnozí, kteří si chtějí dopřát několik minut slávy na mediálním zápraží. Díky tomu se dovídáme další pozoruhodnosti, které bychom se jinak nedozvěděli. Např., že kromě bitcoinové války na hlavní scéně se válčí také na horách o dotace na zřejmě ztrátové lyžařské podnikání. Také i to, kde, co a jak dlouho studovala paní Eva Decroix nebo kdo si v Parlamentu ČR důvěrně tyká a na veřejnosti na něho neslušně pokřikuje, co všechno se ví o majetkových poměrech českých političek a politiků a co intimního oni vědí jeden o druhém. Také je zajímavé, kolik lidí, kteří rozhodují o budoucnosti naší země tomu zapeklitému případu, podle svých slov,  nerozumí, a kolik z nich není ochotno věnovat několik minut své pozornosti naučit se pár nových slov, kterými by dokumentovali, že celá ta věc není zas tak složitá. Zatím víme, že potenciální hlavní svědek je na útěku v rozlehlé Asii, ale možná se prochází v ulicích Lvova a přemýšlí se svými přáteli, jak se ukrýt před americkým prezidentem, který chce zkoumat každý dolar, který Spojené státy vynaložily na svůj, anebo americko-britský projekt, stále ještě nazývaný Ukrajina.

Pokud bych mohl zeptat se, co by mne osobně zajímalo, pak bych chtěl slyšet, kde jsou hranice prostoru, ve kterém se kryptoměny pohybují, jak na to reaguje finanční systém v Číně nebo v arabských emirátech, a koneckonců i v prostředí evropské či euroasijské galerky.

Komunikační strategie ODS by se dala popsat „Blažek udělal chybu, ale Babiš je ještě horší“. Jako by se snažili nerušeně vrátit na vlnu své kampaně „zachránit zemi před Babišem“. Připomínám, s dovolením, že čekáme na verdikt Vrchního soudu v Praze ohledně Čapího hnízda.

Zaplať Bůh za Babiše, kdyby jeho nebylo, bylo by české politické prostředí bez chuti a bez zápachu. Snad by Andy mohl aspoň některé tyto ochotníky české politické scény pozvat na Čapák. Dobře se tam vaří, z Prahy to není daleko a když by bylo třeba, dá se tam i přespat. Kdyby náhodou Čapí hnízdo nestačilo, a kdyby, nedej Bůh, Vrchní soud rozhodl ve prospěch Andreje Babiše, jistě by došlo i na jiné scénáře. Třeba by byl dobrý na téma Akce Jiří Paroubek 2010,  Kmotr Marek Dalík 2017, Western Vlasta Parkánová 2021… 

Třicet případů Andreje Babiše by také vydalo na několik večerů v ČT, ale jejich sledovanost si nedovoluji odhadnout, i kdyby je uváděl Václav Moravec.

Dnes, když jsem zase viděl další přehlídku monotónních monologů a uvědomil jsem si, že je přednášejí lidé, kteří si vůbec neuvědomují, jak jsou nedůvěryhodní a že, jak říkal Oscar Wilde, je to hlavně proto, že si mohou za své obličeje. Zevnějšek. A že málokdo by odolal jim připomenout slova Olivera Cromwella Jděte pryč, proboha, jděte pryč, už tady sedíte příliš dlouho, než abyste mohli spáchat něco dobrého!

Ačkoliv lépe cituje Cromwella (vzpomínám si) Břetislav Olšer – … je nejvyšší čas ukončit vaše zasedání, jež jste zostudili opovrhováním vším dobrým a poskvrnili všemi neřestmi. Nejste než sebranka a odpůrci blahodárné správy… Zlato je vaším Bohem... Kdo z vás neumlčel své svědomí za úplatek? … Jak hnusně odporní jste celému národu, jenž vás pověřil k napravování křivd! Tak tedy! Seberte se, zamkněte za sebou a ve jménu Boha, jděte!

Fotogalerie: - Poslední projev ministra Blažka

Dle některých vyjádření si SPOLU skutečně myslí, že lid se nyní rozjede na dovolenou, na tuto kauzu zapomene a Fiala a spol. ho přesvědčí mocným finišem kampaně v září. Co by se asi muselo stát?

Ať se stane cokoliv, současná vláda má několik nástrojů, jak napravit poměry k obrazu svému. Už se nechal slyšet předseda Ústavního soudu, který nezakrytě mluvil o jakémsi rumunském modelu voleb, pan prezident už také řekl rázné slovo k tomu, koho bude jmenovat sestavováním příští vlády. Pohyb vojenských osob v maskáčích, který se odehrává v kuloárech i na tribuně Parlamentu ČR, také nevěští nic dobrého a konečně vlastně stále nevíme, kdo a kde bude sčítat hlasy a jaká bude možnost toto sčítání kontrolovat. Zkoumání volebních preferencí, které stále víc a víc připomíná dětskou hru Člověče, nezlob se!, je už také v provozu, a tak by se chtělo říct s Martinem Heideggerem … snad už jen nějaký Bůh nás může zachránit! Kdybychom ovšem nevěděli, kde se tento kdysi Václavem Havlem vážený filozof narodil a jak se choval v smutných letech německé minulosti.

Zdá se, že vláda přežije, ale ten aktuální otřes dal připomenout konec Nečasovy vlády v roce 2013. Koneckonců, Topolánkova vláda padla v roce 2009 také po nařčení z korupce, vláda Václava Klause padla na přelomu let 1997 a 1998 po kauze fiktivních sponzorů. Nemá ta ODS historicky smůlu na konce svých vlád?

Ano, je to jakési Kainovo znamení, které ale provází ODS od doby jejího zrodu. Byl jsem kdysi na jejím sjezdu v Poděbradech (1997?), kde Jan Ruml hned první večer oznamoval, že … nazítří půjde Václav Klas do tepláků. Nešel, a jak říká klasik, jelo se dál močálem černým, kolem bílých skal. Pamětníci a aktéři tohoto kabaretu stále ještě žijí a ukazují dnes opět svou velikost a politickou prozíravost na obrazovkách ČT.  Sice se na ně nezapomíná, ale dovolil bych si tvrdit, že se ničemu novému nenaučili a nic starého nezapomněli.

Co se asi odehrává v mysli těch statečných „bojovníků za Ukrajinu“, kteří tleskali Fialovi právě za postoj k Ukrajině? Nyní vidí nejen pád ministra spravedlnosti, ale i podivné ošívání se dalších představitelů, které podporovali. Spasí je „uhlířská víra“?

Myslím, že takové drobnosti tyto bojovníky nevzrušují. Jsou pevnou, dokonce bych řekl konstitutivní částí české společnosti, mají pevnou oporu u svých ukrajinských přátel v zeleném a osudy a nepravosti těch, kterým se něco nepovedlo, je nezajímají. Jejich modro-žlutý prapor stále nade trůny vlaje a česká mávátka je nezajímají. Navíc ukrajinská společnost je v pohybu, válka pobíhá jinak, než si představovali, a tak jakákoli víra nestačí. Jak říkal už zde jednou citovaný klasik – Ona každá víra musí být futrována klackem.

Vlažnější voliče SPOLU by dle některých hlasů mohla současná aféra přivést do pole nevoličů. Prostě zůstanou doma. Je to alibismus, nebo jim rozumíte?

Neumím to odhadnout, protože si myslím, že otázka bytí a nebytí dnešních koaličních stran je pro všechny stále důležitá. Nejde o ideály nebo politický program, to všechno se už dávno ztratilo v mlhách politické nevychovanosti. Ale naopak, všechny dnešní koaliční strany a SPOLU jsou toho dobrým příkladem, že se musejí starat o své věrné, rozeseté po všech úrovních státní byrokracie. Jak víme, byrokracie je existenciálně vytrvalá a nějaký ten skandál ji neohrozí. Jsou to lidé zvláštního ražení a není překážky, kterou by nepřekonali (cituji podle dnes málokdy citovaných autorit).

Předpokládám, že těch překážek bude na cestě k vítězství hodně. Ale jistě si nikdo nebude u nás brát vzor polské Nikomu nie podlega a i nikogo wyzszego od siebie procz Boga, nie uznaje. Když jde o peníze a moc, ideály musejí jít stranou. A jak už jsem se snažil upozornit, občané sice k volbám nemusejí, ale nahradit je mohou krajané, i ti, kteří platí daně v zahraničí, anebo nekrajané usedlí v neméně tajemném vnitrozemí.

Psali jsme:

Blažkův skandál a Fiala. Zbořil tuší, že to nebylo vše

Jako 30. léta. Zbořil o Fialovi a Merzovi

Zbořil se vypořádal s Ivou Pazderkovou přirovnáním

Zřetelné stopy peněz. Zbořil o tom, jak končí války. Ta světová, i ukrajinská