Jste pro přijetí uprchlíků ze Sýrie?Anketa
Americká novinářka a historička Anne Applebaumová, autorka knih o střední a východní Evropě, už dvě desítky let analyzuje politické dění od Berlína po Moskvu, a tak byl při její nynější návštěvě České republiky pochopitelný zájem médií o její názory na dění na Ukrajině a úlohu Ruska v něm. Pro MF Dnes uvedla, že jedním z cílů zahraniční politiky Ruska je delegitimizovat NATO a ukázat Západ jako falešný a slabý. Cestou může být například invaze do baltských zemí, členských států NATO, která ukáže, že Severoatlantický pakt je nejednotný a nedokáže bránit ani své vlastní členy.
Prezidentu Putinovi se podařilo přesvědčit Rusy, že on je jedinou volbou. Zkušenosti rozvědčíků se prý projevují zejména v tom, jak Rusko dokázalo vyvolat v populaci hysterii a mediálně lidem vnutit zcela falešný obraz světa, z něhož plyne, že i když se lidem v Rusku nemusí líbit, nikde jinde nic lepšího nenajdou. Nejdůležitější forma ruské agrese už ale není vojenská. „Jak Rusové dělají zahraniční politiku? Užívají své firmy na investice, kupují si vliv a partnery. V každé evropské zemi hledají lidi, kteří budou obhajovat jejich zájmy. Tady, ve Francii, v Itálii nebo ve Velké Británii,“uvedla Applebaumová v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Český postoj je dán obsazením vrcholných ústavních funkcí
Upozornila na to, že Rusko vyváží korupci, a tím vyváží svůj vliv. Dělá to už více než deset let a v tomto smyslu bychom se měli obávat ruské agrese a také se bát o svoji suverenitu. Držitelka Pulitzerovy ceny za knihu „Gulag. Historie“ se pozastavila nad tím, že navzdory své historické zkušenosti jsou představitelé Česka, Slovenska i Maďarska méně kritičtí k Rusku než například Polsko. Jde podle ní o krátkozraké uvažování, v němž prý mohou hrát roli osobní zájmy nad dlouhodobějšími národními zájmy.
Co přesně sdělila Anne Applebaumová v českých novinách? Čtěte ZDE
Podle politického komentátora Karla Hvížďaly je to určitě dáno jinou historickou zkušeností. „Jak víme, tak Polsko bylo třikrát rozděleno a Rusové se na tom podíleli, takže to určitě bude hrát roli. A naopak u nás je to dáno obsazením vrcholných funkcí. To platí o prezidentovi, který svým postojem do značné míry ovlivňuje i ministerstvo zahraničí. Na Slovensku a v Maďarsku je to trošku jinak. Ze strany předsedů vlád Orbána a Fica je to kalkul, zřejmě i ekonomický,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Karel Hvížďala.
Česká společnost vůči Rusku poddajná není
To politolog Lukáš Jelínek si není vědom toho, že by Česká republika byla málo kritická k Rusku. „Pokud k tomu přece jen dochází, tak je to dáno hlavně tím, že na rozdíl od Polska, které je relativně silnou zemí a má historicky vyhrocené vztahy s ruským nebo sovětským prostředím, my v takové situaci nejsme. A země jako Česká republika nebo Slovensko, které nedosahují polské velikosti, musí ve své diplomacii mnohem citlivěji vyvažovat. Možná, že to vyvažování tak trochu i máme v národní povaze,“ říká pro ParlamentníListy.cz Lukáš Jelínek.
Psali jsme:
„Přesto přese všechno bych neřekl, že by česká společnost byla nějak výrazně submisivní vůči Rusku. Maximálně by se dalo uvažovat o tom, že se v České republice do vysokých ústavních funkcí dostávají čas od času lidé jako Václav Klaus nebo Miloš Zeman, kteří jsou bezesporu lidmi náležitě intelektuálně vybavenými a kteří shodou okolností z nějakého důvodu mají tendenci inklinovat k Rusku nebo k východnímu vidění světa. Ten dojem je možná vyvolán tím, že jsou hodně slyšet prezidenti, ale už bych to nevztahoval na názor vlády,“ upozorňuje Lukáš Jelínek.
Nesnášíme mentorství stejně stejně tak z Washingtonu jako z Moskvy
Názory americké spisovatelky, jejímž manželem je bývalý polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, považuje mediální analytik Radim Hreha za zajímavé. „Nicméně mě překvapuje forma, jakou se je pokouší aplikovat. Zřejmě nepostřehla, že Češi, Slováci či Maďaři, ačkoli nepatří k agresivním národům, nesnášejí mentorství zprava ani zleva, z Washingtonu ani z Moskvy. A propagandu oligarchů i ostatních členů establishmentu, pokud neprokouknou napoprvé, napodruhé určitě. Zejména, když se do věci vloží i veřejnoprávní média,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Radim Hreha.
Anne Applebaumová rovněž poukazuje na to, že nejdůležitější forma ruské agrese už není vojenská, ale že Rusové provádějí zahraniční politiku tak, že užívají své firmy na investice, kupují si vliv a partnery. „Vyvážejí korupci, a tím vyvážejí svůj vliv. Dělají to už více než deset let a jak dobře to funguje,“ prohlásila. Protože v každé evropské zemi hledají lidi, kteří budou obhajovat jejich zájmy, tak bychom se i my měli bát ruské agrese v tomto smyslu i o svoji suverenitu. „Je pravdou, že do jisté míry tak asi pracují všichni, jenže ta, řekněme, ruská snaha je velice cílená a je do ní evidentně investováno cíleně mnohem více peněz než jinde, proto to paní Applebaumová takhle artikulovala,“ myslí si Karel Hvížďala.
Rusové jsou dokonalými žáky Američanů a Izraele
„Rusové se naučili to, co už léta dělají Američané, o co se snaží i jiné mocnosti a o co se v současnosti pokouší Čína. Samozřejmě, že to takhle je. Určitá forma nátlaku nebo mocenské převahy se už nevyvíjí jenom vojensky nebo politicky, ale i prostřednictvím ekonomiky, byznysu, hledají se nejrůznější cesty. Jistěže bychom měli být vždy ostražití, jestli za určitým ekonomickým zájmem náhodou není nějaký zájem politický. Ale zase to není žádné ruské specifikum. Je to něco, s čím by zvlášť ty menší země, o které velmoci z nějakých důvodů stojí, měly počítat,“ tvrdí Lukáš Jelínek.
Podobný názor zastává i politolog Jiří Bystřický. „Rusko napodobuje předchozí velmoci, včetně imperiálních, které to dělávaly. Rusové začali postupovat tímto způsobem, protože si řekli, proč všechno dobývat, proč všechno mít militarizované, když je to náročné ekonomicky a finančně. Takhle když to správně zafunguje, tak to sedne,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz Jiří Bystřický. „Tato extrémně sebejistá dáma zřejmě dobře ví, o čem mluví, tudíž naznačuje, že Rusové jsou dokonalí žáci Američanů a Izraele,“ míní Radim Hreha.
Pro Putina byl rozpad Sovětského svazu největší tragédií
Rodačka z Washingtonu, která od roku 2006 žije v Polsku, se českým médiím svěřila s názorem na ruského prezidenta. Vladimir Putin je prý revizionista, jehož dlouhodobou snahou je vrátit některé prvky sovětského systému a obnovit slávu minulosti. V tomto smyslu je prý velmi sovětským člověkem a hodně uvažuje tak, jak ho KGB naučila, že má uvažovat. Jeho cílem bylo Ukrajinu zničit natolik, aby nikdy nebyl Majdan v Rusku, a odstranit i ideu Evropy z hlav Rusů. „V principu ta charakteristika sedí. Vždyť Putin sám řekl, že za největší tragédii považuje rozpad Sovětského svazu,“ dává Karel Hvížďala v hodnocení ruského prezidenta Applebaumové za pravdu.
Ing. Miloš Zeman
To Lukáš Jelínek váhá, zda má americká novinářka Putina opravdu tak dobře nastudovaného, nebo jestli se spíš nejedná o její představy, které nemá hlouběji podložené. „Já ve Vladimiru Putinovi vidím velmi ješitného člověka s velmi výraznými siláckými sklony. To, co ostatní označují za ideologii, nacionalismus nebo za snahu navázat na sovětské totalitární tradice, tak to si myslím, že je u něj druhotné. On chce být pevným, sebevědomým a oblíbeným vládcem, jemuž možná skutečně záleží na tom, aby Rusko a Rusové byli silní. To, že k tomu používá nejrůznější metody, k nimž lze použít nějaké historické paralely, mi přijde celkem přirozené,“ poznamenává politolog.
Ideologické motivy a návaznost na komunistické vládce Putinovi nepodsouvejme
Považuje však za problém, že se do čela Ruska dostala takto výrazná a takto kontroverzní osobnost. „Pokud jsme v minulosti uvažovali o tom, že se dá navázat na podobnosti, které má Rusko se západoevropským prostorem, a posilovat v něm evropskou identitu, tak s Putinem se to daří velmi obtížně. Ale na druhou stranu bych mu nepodsouval žádné ideologické motivy, ani žádnou tendenci navazovat na komunistické vládce nebo na KGB. Myslím si, že to, jak se utváří nynější ruská politika, je dáno hlavně Putinovou povahou a jeho schopností nejen získávat podporu mezi lidmi, ale i jeho schopností pohybovat se v určitém podnikatelském, ekonomickém nebo byznysovém prostředí,“ říká pro ParlamentníListy.cz Lukáš Jelínek.
Podle něj o tom svědčí i to, že v současnosti většina velkých ruských podniků vystupuje v symbióze s Kremlem, že ekonomická úroveň Ruska za posledních osm let posílila nevídaně a že se v Rusku vytváří střední třída. „To jsou věci, které podle mě opravdu spíš vycházejí z nějaké Putinovy osobní představy o tom, jak se má budovat politika a jak se má vytvářet z Ruska velmoc. Ale hledat k tomu nějaké paralely z historie mi přijde hodně odvážné a to bych raději nechal specializovaným kremlologům nebo odborníkům na Rusko a v tomhle hodnocení bych byl dost obezřetný,“ míní politolog.
Američané by na hranicích ruského spojence také nesnesli
Ani mediální analytik Radim Hreha se do podrobnější charakteristiky ruského prezidenta pouštět nechce. „Putina neznám natolik, abych ho mohl hodnotit. Nicméně je zřejmé, že vede společnost, jejíž nezanedbatelná část obyvatelstva dosud není připravena na standardní demokracii západního typu. Stejně tak chápu Rusko, že nechce sdílet hranici se státem, jenž je členem Severoatlantického paktu. Obdobně jako Američané by nesnesli na svých hranicích vojenského spojence Ruska,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Radim Hreha.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jiří Hroník
