Robejšek soudí, že pokud by lidé něco dělali pro to, aby se svět vrátil „do starých kolejí“, tak by klidně bylo možné, aby se do starých kolejí vrátil. Nicméně politolog a ekonom si povzdechl, že většina lidí jsou „konzumenti“ okolního dění. „A neuvědomují si vůbec, co hrozí,“ dodal. A z toho soudí, že se do starých časů nevrátíme.

„Dostali jsme se tam hlavně proto, protože statisíce z nás dělali chybná rozhodnutí po dlouhá léta, co koupit, komu věřit, koho volit, a tak dále. Jak se chovat. A tahleta rozhodnutí se musí změnit. Když se změní, vrátíme se do toho, čemu říkáme svoboda a důstojnost lidí,“ vidí příčinu Robejšek. Doplnil, že lidé zcela správně cítí, že zmůžou velice málo, protože zažíváme existenční krizi reprezentační demokracie. Mluvil ovšem hlavně o spotřebním chování a o tom, že by lidé místo digitální komunikace měli volit tu fyzickou. Jednotlivá rozhodnutí se pak sčítají. A pokud by se lidé nechovali tak, jak od nich systém očekává, tak je možné zvrátit „technofeudalismus“.

Konec ekonomického růstu dle něho souvisí s koncem globalizace a začátkem přerozdělování bohatství v neprospěch malých lidí. „Ten globalizační impulz se vyčerpal, jako už jednou před zhruba sto lety. A teď ti, kteří vládnou a chtějí udržet svoji pozici, míru bohatství a výkonnosti systému, tak ji chtějí udržet na náš úkor,“ míní ekonom. Správnou reakcí by pak dle Robejška bylo dávat přednost lokálnímu, tedy soustředit se na svou lokalitu, například nakupovat v kamenném obchodě, i když je to v něm trochu dražší.