„Ani na kliku nedosáhnou.“ Proč šel z TOP 09, nekomentoval. Ale o Pekarové pár slov ztratil

22.6.2022 7:00 odp. | Rozhovor

„Prioritou našich vládních představitelů by měla být starost o naše občany. Ne sbírání mediálních bodů za pomoc Ukrajině, dokud je to ještě s posvěcením Západu v kurzu,“ říká bývalý jihočeský vicehejtman Josef Knot. Nápad na prodej Budvaru označuje za šílenost. Zpátky k T0P 09, kterou před časem opustil, se prý raději nedívá. Ke kauze kolem hnutí STAN, za které nyní kandiduje v Písku, podotýká. „Rezignoval snad každý, kdo nějakým způsobem byl v kontaktu s panem Redlem. Na rozdíl od Andreje Babiše chlapské gesto!“ Na závěr určitě nepotěší Českou televizi ani Český rozhlas. „Škrtat, a to rozhodně tlustým fixem,“ vzkázal.

„Ani na kliku nedosáhnou.“ Proč šel z TOP 09, nekomentoval. Ale o Pekarové pár slov ztratil
Foto: archiv J. Knot
Popisek: Josef Knot

Pane doktore, hned na úvod se zeptám, co říkáte na to, co se děje kolem hnutí STAN?

Anketa

Buď, anebo. Komu věříte?

hlasovalo: 2972 lidí
Nebudeme si nalhávat, STAN v posledních týdnech rozhodně neprožívá dobré období. Současné dění kolem hnutí nevrhá dobré světlo na naši politiku jako celek, neboť jsem zaregistroval, že zaznívá - odvolejme primátora Hřiba za Piráty, či jiné politiky z magistrátu. Je třeba ale říci, že se celá kauza týká především pražské organizace a v ní selhání několika jednotlivců. Způsob, jakým ho řeší vedení hnutí, považuji za dobrý a pan předseda Rakušan v nedělním rozhovoru v Otázkách Václava Moravce reagoval velmi přesvědčivě a rázně a k celé věci se postavil čelem. Rezignoval snad každý, kdo nějakým způsobem byl v kontaktu s panem Redlem, ať ministr Petr Gazdík či Stanislav Polčák. Bylo to na rozdíl od Andreje Babiše chlapské gesto. Jednoznačně souhlasím a podporuji předsedu hnutí svolat v srpnu celostátní sněm a zvolit nové vedení, a tím restartovat STAN. Pak už to bude na novém vedení, zda znovu obnoví důvěru voličů a já pevně věřím, že ano.

Jak vnímáte v tuto chvíli TOP 09, ze které jste před časem odešel? Co říci na různá prohlášení předsedkyně Pekarové, které z některých míst vyvolávají značnou nevoli?

Z TOP 09 jsem odešel a zpět se raději nedívám (smích). Ne, vážně. Stačí si přečíst poslední preference této strany, díky kterým momentálně ani nedosahuje na kliku u Poslanecké sněmovny. S její, mnohdy pro voliče, nesrozumitelnou a různými kauzami zasaženou politikou jsem si zkrátka přestal rozumět. Více bych to nekomentoval. Co bych naopak okomentovat chtěl, je nejnovější výrok paní předsedkyně Pekarové Adamové o prodeji Budvaru. Zbavit se více než dobře prosperujícího národního podniku považuji, decentně řečeno, za šílenost. A právě takovéto šílenosti podtrhávají, vždy jinak racionální politiky z TOP 09, její už tak dosti chatrné nohy. Pokud si dobře vzpomínám, tak o prodeji Budvaru se před 10 lety zasazovala část tehdy vládnoucí ODS. Celá věc nakonec naštěstí potichu usnula. Zřejmě i díky zamítavému postoji jiných představitelů vlády a většiny veřejnosti. Zkrátka zalátat díry ve státním rozpočtu touto privatizací, se kterou máme obecně v naší zemi ne úplně blahé zkušenosti, proto i já zásadně odsuzuji.

Z některých míst je vládě vyčítáno, že se více stará o to, co se děje na Ukrajině než o problémy lidí v ČR. Jak to vidíte vy? Jak hodnotíte počínání vlády za těch pár měsíců?

Vezmu to trochu ze široka. Osobně za největší problém považuji, že k ruské agresi na Ukrajinu vůbec došlo. Nic ale, bohužel, není černobílé. Na důsledek této války, jejíchž obětí je mi samozřejmě nesmírně líto, se je ale třeba podívat střízlivýma očima. Z čehož mi vyplývá, že tento nesmyslný konflikt je vyústěním, stručně laicky řečeno, mocenských her mocných z Východu a Západu. V rámci hájení si svých zahraničních zájmů. A jsem přesvědčený, že při troše dobré vůle se tomu do jisté doby dalo zabránit. Nestalo se tak a výsledek známe všichni. Obrovský počet ukrajinských emigrantů, hádky o ropu, o plyn… A přes počáteční nadšení, které vládlo prakticky napříč naší společností, se začínají objevovat výraznější škraloupy. Důvodem je samozřejmě všeobecné zdražování ať už čehokoli. Na což se nabalují další a další problémy jako sněhová koule. A to nás to nejhorší teprve čeká na podzim s nadcházející topnou sezónou. Fakt je, že se všeobecně nálada den ze dne zhoršuje.

Zdražuje opravdu všechno, dá se říci, že týden od týdne ceny stoupají, ať už jsou to potraviny, energie… Jak budou toto podle vás české domácnosti dlouho zvládat? A hrozí, že lidé nakonec vyjdou do ulic?

Jak jsem zmínil, všeobecná nálada české společnosti se den ze dne zhoršuje. A lepší to postupem času a nárůstem cen prakticky čehokoli určitě nebude. Ano, jsou jistě domácnosti, které díky úsporám a stálým příjmům mohou tuto krizi zvládnout. Ale jiné skupiny lidí, například matky samoživitelky, handicapovaní či někteří senioři, se budou pohybovat doslova na hraně svého, už tak dosti tristního, živobytí. To, zda vše překročí onen pomyslný Rubikon, a lidé by opravdu vyšli do ulic, si však netroufám odhadnout.

Když jsme zmínili Ukrajinu, jak podle vás zatím zvládáme situaci kolem válečných uprchlíků a jak ji budeme zvládat do budoucna?

Trochu tu vidím paralelu s dobou covidové pandemie. Tehdy v tom vláda také někdy více, někdy méně plavala. Naopak kraje, zejména ten náš Jihočeský, se této problematiky zhostily na jedničku. Stejně briskně reagoval Jihočeský kraj i na uprchlickou krizi spojenou s válkou na Ukrajině. Obdobně vybudoval v areálu svého letiště v Plané u Českých Budějovic Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině. Stejně zodpovědně se k tomu samozřejmě postavily i jihočeská města a obce. Jako jedny z prvních uprchlíků, konkrétně ze západoukrajinské Koločavy, ubytovala Hluboká nad Vltavou. A tak by šlo ve výčtu pozitiv na krajské i obecní úrovni pokračovat. Co se budoucnosti týče, je pak řešení jednoduché. Prvotní snahou ukrajinských migrantů by mělo být začlenění do naší společnosti, a to zejména po pracovní stránce, aby se nestávali terčem stále sílící kritiky obyvatel České republiky. Samozřejmě s veškerou naší pomocí a podporou. Nikoli však finanční. Zároveň věřím, že se snad podaří válečný konflikt v jejich vlasti v dohledné době uhasit a část Ukrajinců se bude moct vrátit domů.

Česko už vyzbrojilo Ukrajinu za 3,5 miliardy korun a chce pokračovat. Podle ministryně Černochové je tak Česká republika jedním z největších podporovatelů Ukrajiny vojenským materiálem. Je to dobře?

Prioritou našich vládních představitelů by měla být starost o naše občany. Ne sbírání mediálních bodů za pomoc Ukrajině, dokud je to ještě s posvěcením Západu v kurzu. Navíc, nic si nenalhávejme, ale každá válka je také tak trochu byznys. A to jeden z nejvýdělečnějších. Bez ohledu na sebeušlechtilejší prezentované pohnutky. Nic totiž není zadarmo a ve finále všechny ty dodávky zbraní, ať už od kteréhokoli státu, bude muset někdo zaplatit. A hádáte správně, je to prostý daňový poplatník. Se smutkem pak musím konstatovat domněnku, že ve finále převáží opět geopolitické velmocenské zájmy, ať už vojenské či ekonomické. Proto by se místo debat o dodávkách zbraní mělo spíše a co nejrychleji hledat nějaké mírové ukončení tohoto konfliktu. V opačném případě totiž hrozí, že postupem času začne být svět k válce na Ukrajině apatický a přestane se o ni zajímat. Což vidíme zejména již dnes na příkladu USA, pro které jsou jasné priority v Tichomoří a soupeření o tamní dominanci s Čínou. A Evropa by pak v tom zřejmě zůstala naprosto osamocená, což by nevěstilo nic dobrého.

Evropští lídři se shodli na zákazu dovozu ruské ropy po moři. Ropovody mají zatím výjimku. I tak se to ale dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy. Jak toto hodnotíte? A je výjimka pro Česko v podobě možnosti nakupovat naftu ruského původu od svých sousedů po dobu osmnácti měsíců dostatečná? Co bude potom?

Kdyby se přerušily ve 3. kvartále dodávky plynu do ČR, tak by se mohl nedostatek energií podepsat na už dost tak vysoké inflaci a došlo by k propadu reálných příjmů domácností. To by vedlo k poklesu poptávky a vyšší nejistotě na trzích. Následovala by menší poptávka a při vyšší míře rizika. Zchladilo by to investiční poptávku a došlo by k propadu HDP o 5 až 6 bodů a nastolení hluboké recese. Bohužel, naše ekonomika by patřila k nejvíce zasaženým v Evropě, což dokládá i dubnová studie MMF, která počítá v případě zastavení plynu se scénářem v nejzranitelnějších ekonomikách, tedy ČR, s poklesem HDP až o 6 procent. Tak tedy závěrem: Každá věc má svůj rub a líc a nic není zadarmo. Je třeba, abychom si uvědomili, co v souvislosti s protiruskými sankcemi může nastat a kam se v relativně krátkém horizontu můžeme dostat.

Celkově, co říci na sankce vůči Rusku? Podle některých ubližují spíše nám, než Rusku? Jak to vidíte?

Pokusím se zaměřit pouze na fakta. Ruské příjmy z exportu ropy a ropných produktů se v květnu zvýšily o 1,7 miliardy dolarů na zhruba 20 miliard dolarů (475 miliard Kč), protože nárůst cen převážil nad poklesem objemu exportu. Vyplývá to podle agentury Reuters ze středeční zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Mrkněme třeba na dva Kremlem ovládané giganty: Gazprom a Rosněfť. Ty letos vyplatí historicky rekordní dividendu. K vysokým ziskům jim pomáhá zejména EU, která hrozí embargem, čímž vyhání cenu ropy i plynu výše. Takže Rusko prodává stále hodně, a navíc ještě draze. Představenstvo Gazpromu navrhuje za rok 2021 dividendu 52,53 rublu na akcii (před rokem 12,55 RUB), což představuje celkem částku 1,24 bilionu rublů (20,7 miliardy dolarů). Rusko má dostat něco málo přes polovinu této platby. Půjde o více než trojnásobnou dividendu oproti té dosud rekordní, za rok 2018. Akcie Gazpromu po oznámení návrhu dividendy vylétly až o deset procent, na svoji nejvyšší úroveň od letošního 21. února. Tedy od doby ještě před invazí Ruska na Ukrajinu a zaváděním souvisejících sankcí Západu. Představenstvo Rosněfti navrhuje za druhou polovinu loňského roku dividendu 23,63 rublu na akcii. Celoroční dividenda by tak odpovídala rekordní částce 41,66 rublu na akcii. Rosněfť si může dovolit vyplatit historicky rekordní dividendu i proto, že letos čeká další zlepšení ziskovosti. Podle dat Bloombergu loni činil očištěný čistý zisk na akcii v přepočtu 1,26 dolaru. Letos by to podle odhadu mělo být hned 2,37 dolaru. Věřím, že Západ ví, co dělá a že sankce povedou ke kýženému úspěchu. Ale momentálně mám dojem, že z toho třeba v ČR profitují manažeři státem řízeného ČEZ, s jejich nehoráznými odměnami.

Co říkáte na rozhodnutí Evropského parlamentu, který dal zelenou zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035?

Nepovažuji zrovna toto za šťastné rozhodnutí stejně jako případný prodej Budvaru. Trochu se bojím, aby se auto nestalo po více než třiceti až čtyřiceti letech u nás nedosažitelným luxusem.

Blíží se chvíle, kdy se Česká republika už podruhé ujme předsednictví EU. Jaké otázky, problémy by podle vás v této pozici měla vláda především řešit?

Myslím, že teď lidi nejvíce trápí válečný konflikt na Ukrajině a z něj vyplývající důsledky jako energetická a uprchlická krize.

Na závěr odbočíme. Vedení ČT oznámilo škrty. Bude se údajně propouštět, vypne se prý ČT 3... Co na to říkáte? Měly by se zvednout koncesionářské poplatky, jak ČT už delší dobu žádá, nebo by opravdu škrty měly přijít? A pokud, tak v čem třeba?

Jak lze problematiku tohoto horkého bramboru hýbajícího naší společností kulantně zaobalit? Asi nijak. Takže, ať se na mě naše milá Česká televize nezlobí, ale mělo by se začít škrtat. A to rozhodně a tlustým fixem, nejlépe. Nemyslím si, že potřebujeme mít šest programů, kde se buď vesměs stále dokola střídají X let staré reprízy seriálů, filmů a estrád či vysílají stále méně záživné sofistikované diskuse. O sportovním kanále a jeho skladbě vybraných přímých přenosů ani nemluvě. Je pro mě proto zarážející, že si ředitel státního média Dvořák dovolí stoupnout v této nelehké době před národ s nataženou rukou s žádostí o další peníze v podobě zvýšení koncesionářských poplatků. Tvrdí, že státní média jsou službou pro veřejnost. Tady to ale vypadá, že tou službou je tahání dalších peněz z kapes daňových poplatníků. A totéž, v bleděmodré, lze říci i o Českém rozhlase, který má těch stanic dokonce neskutečných 26. Kdo z nás jich dokáže vyjmenovat aspoň pět? Navíc jsem zvědavý, jak se za nějaký čas postaví ke koncesi současná generace náctiletých zvyklých hlavně na mobily a jiné moderní technologie, která už bere televize a rádia spíš jako muzejní exponáty.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: David Hora

Martin Exner byl položen dotaz

Dotaz

Vážený pane poslanče, po přečtení níže uvedeného článku, si dovoluji obrátit se na vás s následujícím dotazem. Píšte tam, že nás nás Rusko snaží zmanipulovat atd. My i mí přátelé nic takového nevidíme, sledujeme zprávy na čských tel. stanicích, posloucháme Radiožurnám, Country rádio, pohybujeme se ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pradědu upálili bolševici. Ale Putin? Spisovatel Junek o Ukrajině, Fialovi a Husovi. Pestré

10:34 Pradědu upálili bolševici. Ale Putin? Spisovatel Junek o Ukrajině, Fialovi a Husovi. Pestré

POLOČAS ROKU HRŮZY O Vladimiru Putinovi se toho napsalo hodně a jistě ještě víc napíše. Žádného Hitl…