„Až za 30 Kč. A nebudou.“ Bramborový průšvih a kdo za něj může

Mají logiku plány vlády na přerozdělování, kdy si větší společnosti spíše umějí vykřičet dotace a granty?

Rozdělování peněz, kdy menší podniky dostanou víc než ty větší, kteří ale bez diskuse vyrábějí více potravin, to je momentálně velmi aktuální téma. Když finance pro ty větší nebudou, tak si nic nevykřičí. Jediné jejich plus je to, že vstupy budou mít levnější, tedy že od dodavatelů hnojiv a přípravků dostanou nějaké slevy, ale rozhodně to nebude 23 % rozdílu, jak je to dnes plánováno při rozdělování.

Ty menší ale uspokojí především sebe a uživí tak nejbližší okolí…

Ano. Na druhou stranu je pravda, že mezi malými zemědělci je hodně těch, kteří produkují, ale i těch, kteří neprodukují a jenom se vezou na dotační vlně. Ale to je i v případě některých velkých podniků.

A tím se dostáváme k cenám. Pravděpodobně končí doba relativně nízkých a slušných cen. Doba prodeje „z pole“ skončila, takže jak to vidíte dál?

Letošní rok je extrémní v tom, že se neurodilo v Německu i ve Francii, což jsou naši největší dovozci. Nu a tedy není odkud brambory dovézt. Navíc se zvedly ceny dopravy, takže i kdyby někde byly brambory poměrně levné, tak jejich doprava sem si uloupne další, větší kus marže. Je jasné, že se musí zdražit, protože ani u nás se neurodilo nějak nadprůměrně. V lepším případě je to průměrný nebo nižší výnos.

… a k tomu nám zase klesla výměra…

Ano, o něco, ale to je jak u nás, tak i v západní Evropě. Když to tedy sečtete s menší úrodou, tak je jasné, že dochází k propadu, který bude dále pokračovat.

Jak říkáte, i Německo nemělo takovou úrodu…

Bylo sucho. Německo, Holandsko, Francie, všechny tyto státy, které jsou hodně zaměřené na brambory, tak tam bylo poměrně sucho.

… a Polsko?

To je na tom obdobně. Také se dost neurodilo a ceny tam rovněž vzrostly. Takže dnes se nedají z Polska dovézt nějak extrémně levné brambory, jako tomu bylo v minulých letech.

… takže si budeme muset počkat na egyptské jarní brambory z okolí Nilu…

To je otázka, kolik tam toho zasázejí, jaká bude cena a jak je bude možné dovézt.

Takže vývoj cen u nás…

… těžko odhadovat. Nyní jdou ceny nahoru, ale kolikrát se už stalo, že Francouzi otevřeli sklady a najednou levných brambor bylo dost. Ale to je vždy věc nabídky a poptávky, čekání na cenu, kdy oni spekulují a čekají na dobrou cenu, a nakonec na jaře to musí prodat za částky o poznání nižší, než by chtěli prodávat.

I přes tu jejich neúrodu?

Ano, to se může stát. To je jako u obilí. Kdo chtěl prodat, tak prodal, a nyní se čeká na cenu. Ale zpět k bramborám – těch opravdu není hodně…

Cena dnes v marketech nad 10 korun, až třeba k 18, farmáři kolem 20 až 25 korun.

To může být, ale průměrná cena by měla být zatím nižší. Farmáři prodávali už na podzim hned po sklizni, a tam jsem zaznamenal 13 až 15 korun za kilogram. V našem případě je to třeba 17 korun, kdy jsme nasadili pro nás vyšší cenu, protože jsme viděli, že nebudou vysoké výnosy. Prodáváme tedy za 17 korun takzvaně ze dvora. Průšvih byl od jara, u nejranějších brambor, které se začínají sklízet v Polabí, kde byly tou dobou ještě slušné výnosy, tak byly ceny velmi nízké, farmáři dostávali 3, maximálně 4 koruny za kilo.

Poté vyběhlo množství akcí, kdy v supermarketech byly ceny za 7 či 8 korun za kilo, a to byly brambory z Polabí, a pak se zjistilo, že je jich málo. Na Vysočině se oproti minulým letům urodilo podstatně méně brambor a sedláci samozřejmě nechtějí prodávat za každou cenu, uskladní je a čekají na rozumnou cenu.

Rok byl sice vlhčí, ale na přelomu července a srpna přišlo období vysokých teplot a suchého počasí, takže to bylo období, kdy právě měly nabírat. Ony měly založeno docela dost hlíz. Na druhou stranu – budou dobré kvality, protože se zatáhla slupka, takže ve skladech nebudou hnít a budou kvalitní, ale jejich velikost nedosahuje běžné velikosti. Takže tím, jak jsou malé, přispějí právě k nižším výnosům. V Německu se odhaduje snížení o 30 až 35 % dolů, což by mohlo být i u nás na Vysočině.

To je tedy dost citelný úbytek…

Na celou Evropu je to podstatné množství.

A našli by se nějací jiní dovozci?

Velkou roli bude hrát cena dopravy, protože právě brambory jsou zbožím, které když vezete, tak nemá nějakou velkou finanční hodnotu, takže přepravní náklady dělají hodně velkou část ceny. Nečekejme tedy, že by se objevilo nějaké významné množství brambor, a to určitě do konce roku.

Takže 30 korun za kilogram brambor je možných?

Je, to už by byla hraniční cena, kdy si pak zákazník řekne, že už je tak drahé nebude kupovat. To je prostě psychologický strop. Když v minulých letech byly drahé brambory, ostatní potraviny nepodražily. Dnes rýže i těstoviny jdou nahoru, takže je otázka, jak se zachovají zákazníci a co bude pro ně výhodnější.

Máte pravdu, třeba rýže šla cenově nahoru opravdu brutálně…

Je to tak.

V příštím roce, na další sezónu, přijdou další starosti kolem nákladů…

Vůbec nevíme, jak se to bude vyvíjet. Jedno je jisté – hnojiva budou drahá, sice už byla drahá, nyní částečně zdražila a my už víme, že budeme začínat sezonu s vysokými vstupy.

Že by zemědělci nějak dlouho čekali na lepší ceny, zas v těchto měsících nebude, protože mají usmlouvané baličky, takže nepůjde o žádnou spekulaci. Kdo má skladovací prostory, tak bude ale samozřejmě čekat, až za brambory zákazníci dají trochu lepší ceny, než jsou v prosinci nebo v lednu.

A příští sezóna? Budeme ještě vzpomínat, jak jsme nejen brambory kupovali levně?

To je otázka. Dnes je tolik neznámých v odhadech, takže opravdu nevíme, kam se vše pohne.

Co potravinová soběstačnost? V bramborách tady po desítky let byla, byli jsme bramborářskou velmocí. Cítíte nějakou větší podporu, coby členové bramborářského svazu, na pěstování našich brambor?

Vždycky se snažíme o to, aby pěstování brambor bylo podporováno, protože to je citlivá komodita. Zdá se, že v dalším období alespoň budou k dispozici prostředky, které se čerpaly letos. Tohle všechno pak vytvoří bramborářům stabilnější prostředí, kdy vědí, že budou mít podporu a že má smysl brambory pěstovat.

To říkáte poměrně diplomaticky. Je tedy naděje, že se ten sestup v rozlohách alespoň zastaví? Nebo když už, tak že se alespoň přibrzdí?

Doufám, že ano. Nyní byly dvě sezóny poměrně nízkých cen pro bramboráře, kdy přemýšleli, co dál, jestli toho nechat nebo výměru zmenšit. Letos přijde doba, kdy budou ceny o něco vyšší a budou kompenzovat náklady. Samozřejmě, 3 koruny, to je cena podnákladová. To se prodávalo po kamionech. Dnes je to 5 až 6 korun, což je již pro zemědělce přijatelné. A při ceně ze dvora máte další náklady – musíte to napytlovat, připravit zákazníkovi, takže tady je logická cena 15 až 20 korun, protože s tím máte prostě více práce.

Takže lidský faktor…

Kolem brambor vždycky bylo a bude hodně práce. Lidský faktor je tu poměrně zásadní. Poměr pracnosti brambory versus řepka nebo obilí je neúměrný. Za den zasejete padesát hektarů obilí, ale brambor zasázíte tak deset hektarů. A stejně tak je to s dalšími operacemi. Lidé ubývají, protože málokdo by chtěl dělat tak těžkou a složitou práci. Proto také u zemědělců vítězí obilí nebo řepka, kdy je to jednodušší.

Chce to prostě cenově příznivější rok. Ceny, které tu byly ještě před dvěma měsíci, byly nesmyslně nízké.

Jak se vám daří coby šlechtitelům?

Celkově máme zhruba 26 druhů, ročně zkoušíme zhruba dvě nové odrůdy. Velmi populární jsou červené brambory Red Anna. To je naše nejúspěšnější odrůda. Novější je třeba Dikolora, co má červenobílou slupku. Je zajímavá a chuťově příjemná.

Český zákazník má jistě své chutě a hrubě mu nesedí třeba ta egyptská, „nilská“…

Ta mu nesedne. Ale jde o zákaznickou volbu. Ideální je, když si člověk najde toho „svého“ zemědělce, kam si pro brambory dojede. Pořád ještě příliš nefunguje informovanost, kdy spotřebitel mnohdy neví, jakého bramboráře má ve svém okolí. Kolikrát jsou pár kilometrů od sebe, ale nevědí o sobě. Faktem ale je, že prodeje ze dvora za poslední tři, čtyři roky stoupají. A my ve Velharticích stále máme automat na brambory, a to už třetím rokem, kdy k němu přes léto chodí hlavně turisté a v ostatní době – kromě mrazivých dnů, kdy je tento mediálně poměrně propíraný automat v provozu – i místní.

Jako šlechtitelé i pro další země to mnohdy nemáte jednoduché…

Co se týká sankcí do Ruska, tak tam jsme už utrpěli v roce 2014, kdy přišla první omezení. Od té doby se to už nijak nerozběhlo a oni si vytvořili vlastní soběstačnost a dovozy už nepotřebují. Jinak obchody s další částí Evropy stále běží. Trochu exotický byl Egypt, ale tam je složité najít stabilního partnera.

Už se tu vzmáhá fenomén zahrádkaření. Nikoliv růží, ale – zeleniny a brambor. Zaznamenali jste to?

Ano, ale nejde o nějaké velké navyšování. Je to tak, že někteří v tom pěstování končí a další je nahrazují. Takže je to za posledních let docela stabilní. Zaznamenali jsme trend, kdy ve sklenících děláme okrasné rostliny, a stoupl zájem o sazenice zeleniny. Rajčata, okurky, vše, co se dá jednoduše vypěstovat. Tak došlo k navýšení. Hodně k nám chodí matky s dětmi, které mají více času na zahrádku a chtějí konzumovat to, co vypěstují.

Z důvodů dohledatelnosti byl vytvořen systém Q CZ. Tenhle nápad přišel z bramborářského svazu a je to systém, kdy Ústav kontrolní a zkušební nás certifikuje. Kontrolují se postupy – a každá brambora je vlastně dohledatelná.

Před nějakými pár lety jsme řešili, že byť je na obalu Česká republika, brambory z ČR nebyly. Prostě země původu baličky nebo brambor…

To bylo v době, kdy se dováželo hodně brambor. Dnes, když tam vidíte českou vlaječku, tak z ciziny by neměly být. Pokud je tam ještě značka Q CZ, tak je to naprosto jasná dohledatelnost.

Obchodním řetězcům se kromě ceny také hodně vytýkalo, jak s těmi bramborami zacházejí, že na ně svítí světlo nebo že jsou vícekrát myté. Je to pořád?

Ano, stále. Před dvěma lety, kdy začal covid a snížil se prodej brambor ve slupce, který šel do pohostinství a do dalších stravovacích zařízení, tak se to přesunulo ještě více do supermarketů. A dnes se lidé přesunují nejen k mytým, ale i k oloupaným bramborám, které jsou vakuované a rovnou se vaří. Když je pořád myjete, enormně vzroste množství odpadu. A pak vidíte každý ťukanec, který by zákazníkům původně, kdyby byla nepraná, nevadil, ale takhle už je to podle nich chyba na kráse a zákazníkovi se nelíbí, takže velice vzrůstá množství těch brambor, které se pak vyhazují.

Jsou ještě české hranolky?

Ty si dnes dáte jen v restauracích, kde je přímo dělají a smaží. Byli tu dva velcí výrobci, z nichž jeden už myslím ukončil činnost. Takže se dovážejí. V brambůrkách to ještě umíme, tam máme silné firmy, ale je otázkou, kde nakupují suroviny a jaký je vlastně poměr českých brambor v takzvaně českých brambůrkách.

Pojďme ještě k Ukrajině. Ta není, jako v případě obilí, bramborovou velmocí, že...

Tam je veliký rozdíl, kolik brambor se vypěstuje, a kolik zkonzumuje. To u nás není, ale oni stále jedou svůj léty zajetý model hospodaření, kdy brambory zkrmují. Pojem krmné brambory už u nás není. Někdy je nakupují malí chovatelé, ale ve velkochovech se již nepoužívají. Naopak v bramborovém škrobu, tam jsme na předních místech.

Máte nějaký apel, memento na naše čtenáře?

Když jsou brambory nyní relativně hůře dostupné a lidé si je kupují u „svého zemědělce“, tak bych rád, aby na něj pamatovali i v dalších letech, kdy třeba brambory budou levnější a třeba dovozové. Jednou se může stát to, že když je neprodá, začne jich pěstovat méně a méně. A pak už toho „jejich“ zemědělce nemusejí sehnat.

Zaznamenal jsem také už v Německu a v Rakousku tlak na to, aby se zvýšila bioprodukce, aby se navýšila ekologická výroba, ale trh už je nasycen. Zákazník, který si chce koupit BIO, si jej už snadno sežene a už nemá potřebu vyhledávat další trh. Z jedné strany je tlak na to, aby se produkty vyráběly ekologicky, ale na druhé straně už nejsou další zákazníci. A myslím si, že jsme odsouzeni přesně k tomu, co se teď děje tam. Že dojdeme do stejné fáze.

EU by to ale mohla přikázat, že? Školkám a nemocnicím, jenže ty šetří každý halíř, aby se dostaly už tak na nesmyslně nízké kvóty… Takže chemie je na ústupu?

Ano, ale zase je to nepoměr. U nás je spotřeba chemických látek 1,7 kg na hektar. V západních státech je to dvojnásobek či dvouapůlnásobek. Když to chce EU snížit o polovinu, tak oni jsou v pohodě, ale my máme problém, jsme už na hraně nebo spíše za hranou.

A co teprve v USA nebo v Číně či v Argentině, tam to musí sypat...

To si raději nedokážu představit. Proto je dobré konzumovat ty naše. A co u nás tady zbylo z té chemie, tak jde o hodně prověřené látky. Ale ty, které jsou zakázány, tak se jistě někde na světě ještě používají.