Pane doktore, ve Švýcarsku proběhla taková podivná mírová konference. Šlo v ní o Ukrajinu a chybělo tam Rusko, coby jedna z válčících stran. Závěrečnou deklaraci nepodpořily země BRICS. Co je to za „globální konferenci“, jejíž závěry nepodpoří země čítající snad polovinu světové populace?
Byla to opravdu velmi podivná záležitost. ČT o ní dva dny referovala jako o globálním zemětřesení, ale dnes po ránu to vypadá, že nedošlo ani na obvyklá políbení. Vladimír Zelenskyj, pokud je pravda, o čem se u nás doma mluví a píše, zadal sice přítomným úkoly, ale nakonec naše dezinformační scéna, přezdívaná jako mainstream, se neshodla ani na počtu účastníků. Nejdříve jich mělo být více než sto, později devadesát, včera večer už jen osmdesát pět. A to ještě nevím, zda se mezi ně počítali reprezentanti zemí anebo podnikatelské sféry, ověřující si tržní hodnotu „transformující se“ Ukrajiny. Ti uznávaní nejvyšší nepřijeli, a to mluvíme i o americkém prezidentovi, kterého snad měli zastupovat jeho poradce Jake Sullivan a na veřejnosti stále se více objevující viceprezidentka Kamala Harrisová. Slavnostní zahájení, které vykonala švýcarská prezidentka Viola Amherdová, bylo sice optimistické, závěrečné rozloučení se dalo přeložit do argotu evropské a světové diplomacie jako nic moc a ještě méně. Dokonce i litevský reprezentant Gitas Nuaseda, jindy tvrdý jako křemen, byl pozoruhodně opatrný a předpokládám, že jeho partneři z Pobaltí také. Trochu odvážnější byl český prezident v civilu, ale i on asi bude u jeho českých obdivovatelů považován za „chcimíra“.
Ty velké země, které naslouchaly už před konferencí hlasům z Číny a Ruské federace, nemusíme připomínat a mělo by nás spíše zajímat, proč tak učinily. Jejich důvody byly jistě vážnější než české nepodpálené autobusy nebo podivný výbuch muničního skladiště ve Vrběticích, a ty by nás měly zajímat, protože česká televizní mlha se může nečekaně rychle rozptýlit. Také je ale možné, že vše bylo špatně připraveno, a pokud mělo dojít na nějaký protiruský a protičínský Davos, byl to pokus sice ambiciózní, ale tak naivně organizovaný, že se jeho neúspěch může obrátit ve snížení důvěryhodnosti všech zúčastněných. A pro prominentního znalce ruské politiky Vladimíra Votápka, tak často vítězícího nad Ruskou federací v různých českých TV, to může být vysvědčením s pětkami od shora až dolů.
Co se týče té Ukrajiny, existuje tam dle vás v dohledné době nějaké řešení? Rusové vysílají signály, že jsou ochotni bavit se o uznání území, která dobyli. Tím že by se to vyřešilo. Ukrajinci jim nevěří a Západ chce bojovat.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jaroslav Polanský