Na Ukrajině vzbudilo pozornost obvinění a zatčení ještě nedávné hrdinky z boje proti Rusku Nadiji Savčenko za údajnou přípravu převratu a plánování útoku na parlament. Přichází v době, kdy Savčenko začíná příliš mluvit, například o tom, kdo přivedl ostřelovače, kteří 20. února 2014 způsobili masakr, jemuž padlo za oběť 80 demonstrantů i policistů. Co si o tom myslíte?
Ostřelovači jako katalyzátor vnitřního konfliktu jsou celkem osvědčenou metodou. Poprvé byli ostřelovači použiti pro vyvolání převratu ve Venezuele v roce 2002. Tehdy však byl puč neúspěšný a pučisté museli utéct do USA. Podobné to bylo v roce 2011 v Libyi a Sýrii, tam se však v důsledku rozhořely válečné konflikty. Informace o střelbě na Majdanu přinášela nezávislá média prakticky bezprostředně, nicméně naše propaganda informace tohoto typu zcela ignorovala a v podstatě to dělají dodnes. Pro mne to bylo zřejmé prakticky od začátku. Je celkem logické, že se nelíbí, když někdo „rozvrací“ pohádky, kterými nás současné mocenské síly oblbují. Na Ukrajině se dnes téměř vše řeší násilím, takže mne současné obvinění Savčenko vůbec nepřekvapuje.
V Rusku prezidentské volby zase vyhrál Putin. Dokonce rekordně. Čím to je?
Putin hájí zájmy Ruska, což je pro západní politiky zcela nepochopitelné, u voličů to má celkem logicky úspěch. Putin si může dovolit hájit zájmy vlastní země, protože je dnešní Rusko na USA nezávislé.
Putin vstupuje do čtvrtého prezidentského období. V tom třetím se značně zhoršily vztahy Ruska se Západem. A v tuto chvíli jsou zrovna vyhrocené ohledně vraždy špiona Skripala. K tomu jste na Facebooku napsal, že „jenom opravdový idiot, nebo britská premiérka může věřit tomu, že by kterákoliv tajná služba vraždila takovým způsobem, aby bylo hned jasné, že za vraždou stojí...“ V čím zájmu je ale další konfrontace mezi Ruskem a Západem? Komu tohle může prospět?
Zhoršování vztahů evropských zemí s Ruskem škodí především evropským ekonomikám. Neevropské ekonomiky z tohoto vývoje už několik let profitují. Ale tyhle otravy mi spíš připadají jako promo na další díl Jamese Bonda.
Psali jsme:
Turecko provedlo invazi do Sýrie a dobylo severosyrský Afrín, o který turecká armáda bojovala se syrskými Kurdy. Novinářka Markéta Kutilová o tom napsala: „Turecko je člen NATO a nikdo nepípne.“ Proč Západ mlčí?
Turecko má druhou nejsilnější armádu v NATO, takže mlčet musí. Turecko už mnoho let podporuje islámské teroristy v Sýrii podobně jako USA a některé islámské země. Kurdové neusilují o svržení Asada (což byl hlavní cíl podpory tamních teroristů), takže jsou i pro „Západ“ na odpis.
Neměli bychom (Západ) přehodnotit své vztahy s Tureckem? Nebo to nejde, protože Erdogan drží Evropu v šachu?
Myslím, že je to jen otázka času a Turecko zaútočí i na evropské země. Psal jsem o tom už před deseti lety a obávám se, že jsem se nemýlil. Dnes už Erdogan otevřeně říká: „Turecko neakceptovalo své nynější hranice dobrovolně. Naši praotcové se narodili za těmito hranicemi.“
V Itálii vyhrály ve volbách protievropské a protimigrační strany. Opět použiji váš výstižný komentář z Facebooku: „Volby v Itálii nepřekvapily, trend je zřejmý. Hodně mi to připomíná situaci na konci osmdesátých let. Tehdy také ti u moci moc nechápali, že jejich éra končí a vše bude jinak.“ Jde tedy o nějaký předěl – či jeho výrazný náznak – ve vývoji EU?
Myslím si, že situace v Itálii bude mít na další vývoj EU větší vliv než Brexit. Zvolení představitelé Itálie reprezentují zcela odlišné až opačné názory, než se nám už několik let snaží vnutit současná bruselská byrokracie. Ostatně to je důvod, proč ty strany ve volbách uspěly. Myslím si, že blížící se volby v dalších zemích (například Švédsko) dopadnou podobně.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
