„Kde na to berou?“ Němci skupují půdu v ČR. Svědectví: Není to jen tak

12.06.2023 13:32 | Rozhovor

„Nechtěl bych, aby moje vnoučata jednou říkala, že jsou sice domorodci, ale žijí v cizí zemi!“ říká v první části rozhovoru pro Parlamentní listy dlouholetý zemědělec František Svoboda. Popsal, co se děje se zemědělskou půdou na Šumavě, kdo ji kupuje i kolik tam dnes v průměru stojí hektar. Rozebral, jaký je rozdíl mezi českým a německým zemědělcem. Vysvětlil také, jak je to s chovem skotu a zmínil i dotace. Nevynechal ani vlky a povyprávěl, co zažil jeho kamarád.

„Kde na to berou?“ Němci skupují půdu v ČR. Svědectví: Není to jen tak

Foto: pixabay.com
Popisek: Zemědělství - ilustrační foto

Pane inženýre, žijete na Šumavě, kde se dlouhá léta zabýváte zemědělstvím. Na jaké místo nás s sebou „vezmete“?

Budeme hovořit o oblasti bývalých Sudet, počínaje někde kolem Hartmanic a dál, přes západní Šumavu v podstatě až po Všerubský průsmyk a dál budeme pokračovat přes Folmavu až po přechod Lísková. Tato oblast byla v minulosti hustě osídlena. Když mizely vesnice, mizeli lidé a mizel i dobytek…

Jak to tady vypadalo za socialismu a jak to vypadá teď?

V dobách poválečných se tato oblast zčásti dosídlila. Choval se tady především skot s kombinovanou užitkovostí a také ovce. Mizerných výsledků se zde dosahovalo především ve vyšších oblastech v dojivosti krav, protože scházela energetická složka krmiva. No a když se podívám na to, co se tu chovalo, tak to byly ovce a skot. A ovce nám mizí. Byly tady dva vynikající chovy, prochované Šumavky, a to na Spatenhofu (cca 600 matek), což je kousek od Hojsovy Stráže a pak na Javorné, kde byl ještě větší chov. Ve Spatenhofu nezbyla ani ovce, na Javorné jen malé stádečko.

Teď tady chovy kromě jiného likvidují predátoři. Jsou to především krkavci, kteří napadnou jehně a vyklovou mu oči. Přiletí jeden, najednou je jich tady padesát. A jehně zlikvidují. Napadají i čerstvě narozená telata. Dále je to rys a samozřejmě nově se nám tady množí vlk. To, co je hlášeno jako škody, v podstatě vůbec neodpovídá. To je jenom zlomek toho, co ve skutečnosti je. Protože je to příliš složitá administrativa a výsledek těch náhrad nestojí za to. Takže to, co se udává, je jen zlomkem skutečných škod.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.

Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Článek obsahuje štítky

Bavorsko , cizinci , Domažlice , jídlo , Klatovy , Němci , Německo , půda , sudety , Šumava , zemědělství , maso , svědectví , zemědělec , domorodci , Nýrsko , dojnice , Folmava , Číňani , skot , krávy , Regen , hektar , František Svoboda , skupování půdy , půda cizinci , Javorné , Cham , telata

autor: David Hora

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Článek je o zemědělské půdě., Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskuse

Lykomédés , 12.06.2023 15:24:40

Ale už dlouho se můžeme ptát nejen na zemědělství, ale kde je náš průmysl, kde je naše rodinné stříbro. Naše cukrovary, sklárny, textilky ? Jsou z nich ruiny, při nejlepším montovny v rukou cizáků.

| 17 | 0