Už více než půl roku trvající válka na Ukrajině je událostí, která významně ovlivňuje život a dění v Evropě. Jak se týká Státu Izrael, kde žijete, vzhledem k jeho vztahům s oběma válčícími zeměmi?
Většina Izraelců chápe, že v konfliktu Rusko vs. Ukrajina jde o napadení menšího státu sousední velmocí, ale z každodenních zpráv lidé také vědí, že Izrael může operovat v Sýrii a ničit konvoje íránských zbraní určených teroristům v Libanonu díky benevolenci ruských sil tam umístěných. Izrael se nalézá v mnoha konfliktech na všech stranách, a proto tady všichni chápou, že v rusko-ukrajinské válce nám nezbývají síly na nic jiného než na neutralitu. Televizní zprávy jsou tady na straně Ukrajiny, ale politici mlčí.
Objevují se i v Izraeli úvahy či komentáře, že na Ukrajině probíhá zástupná válka USA, resp. Západu, s Ruskem?
Úvahy o tom, že na Ukrajině vlastně jde o boj Ameriky proti Rusku se sice v západních médiích vyskytují, ale faktem je, že již prezident Obama usiloval o „resetování“ vztahů s Ruskem a že i následující americké vlády usilovaly o stažení USA ze světových bojišť, proto válkychtivosti Ameriky dnes málokdo věří.
Spojené státy jsou navíc v rozkladu; pod vedením americké levice jsou hranice otevřeny neomezenému množství ilegálních přistěhovalců a policii není umožněno chránit společnost před zločinci; prostě Amerika není připravena pustit se do další války, třeba jen zástupné. Ani Evropa se do války proti Rusku nehnala, se svými většinou rozpadajícími se armádami a s bývalým komunistou v čele NATO. Takže ocitl-li se Západ v konfliktu, tak proti své vůli. To ví každý, kdo sleduje vývoj.
Izraelci jsou navíc zcela zaměstnáni každodenním terorem svých arabských sousedů, takže ani extrémní levičáci tady o zástupné válce nerozjímají.
Zmiňovala se v té souvislosti i hrozba jaderné války, jak to v reakci na některé výroky ruských představitelů jednu chvíli vypadalo? Jakou pozornost samotnému konfliktu média a veřejnost v Izraeli věnují?
Vzhledem k tomu, že relativně blízký Írán se sty miliony obyvatel a nesmírným ekonomickým potenciálem již léta slibuje vymazat Izrael z mapy jaderným útokem, nevzrušuje se v Izraeli nikdo ze siláckých výroků ruských představitelů. Média referují o změnách na rusko-ukrajinské frontě, ale někdy se toto téma ve večerních zprávách na třech hlavních televizních kanálech neobjeví celý týden.
Veřejnost věnuje konfliktu dost malou pozornost, což je důsledkem toho, že vláda a tisk mu věnují malou pozornost, a taky toho, že konflikt zatím neměl na zdejší život žádný dopad.
Psali jsme:
Jedním z důsledků válečného konfliktu na Ukrajině je i napjatá situace na trhu s energiemi a odhodlání členských zemí EU zbavit se co nejdříve závislosti na ruském zemním plynu. Je to proveditelné v blízkém časovém horizontu i pro státy, které svou energetiku navázaly především na něj?
Už v sedmdesátých letech minulého století budovali západoněmečtí politici úzké vztahy se Sovětským svazem, zvláště na poli energie. Kořeny lze hledat v politice socialistického kancléře Willyho Brandta, který prosazoval novou „východní politiku“ a nakonec nechvalně proslul tím, jak byl obklopen východoněmeckými a ruskými špiony. Krátkozraká politika pokračovala i po pádu komunismu za vlády Gerharda Schrödera a Angely Merkelové, oba byli spřátelení s Vladimírem Putinem. Schröder je dodnes osobně finančně zainteresován na projektu Nord Stream, a Merkelová měla temné kořeny v Rusy ovládaném východním Německu. Spojené státy opakovaně Německo varovaly před závislostí na ruském plynu.
Ne všichni v Evropě jsou však na ruském plynu tak závislí jako Německo. Především Británie, která z EU včas unikla, Ruskem vydírána být nemůže. Ale ani Francie ne, protože ta odmítla svoje jaderné elektrárny zavřít. Polsko dokonce samo přerušilo svůj import ruského plynu plynovodem Jamal a je schopno ho nahradit dovozem plynu z USA a z Norska. Zato pro některé státy bude o něco obtížnější se vyrovnat se vzniklou situací, ale společným úsilím se to jistě podaří a škodné nakonec bude Rusko, které přijde o odběratele.
Za chybějící plyn může zase hlavně Německo, protože zbytečně spaluje plyn při výrobě elektřiny, kterou by mohli vyrobit v odstavených jaderných elektrárnách, kdyby jejich političtí profesoři zcela absurdně nerozhodli, že plynové elektrárny jsou pro bezuhlíkatou energetiku výhodnější než jaderné. Plyn tak někde chybí při vytápění domácností, a tak zvýšená poptávka dala spekulantům záminku k extrémnímu zvýšení cen.
I když lze chápat morální důvody, které vedly Evropskou unii k sankcím, nebyly to nedomyšlené kroky, které působí členským zemím obrovské potíže? Jaký smysl mají sankce, které citelně poškodí toho, kdo je uvaluje?
Nebyly to sankce, co bylo nepromyšlené. Nepromyšlená byla kolaborace německých levičáků s Ruskem. Ještě víc nepromyšlené bylo schválení Green Dealu všemi zúčastněnými státy EU, přičemž obyvatelé těch států mohou obviňovat jen své vlastní vlády, které hlasovaly pro.
Sankce proti agresivnímu Rusku, které střílí své vlastní novináře, tráví lidi i na území cizích států, a které začíná obsazovat části okolních států, jsou morální. Navíc se odborníci shodují, že sankce jsou pro Rusko bolestivé. Samozřejmě že sankce něco stojí i toho, kdo je uvaluje, ale to neznamená, že nemají smysl, každý odpor proti agresorovi něco stojí.
Nejde jen o abstraktní princip, ale o sebeobranu před expanzivním impériem. Kdyby se Československo po Mnichovu v roce 1938 bránilo, tak by určitě nesouhlasilo s Chamberlainem, jenž by sankce proti Hitlerovi označil za nedomyšlené kroky působící potíže.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Turecký prezident Recep Erdogan tvrdí, že evropské země sklízejí, co zasely, čímž myslí právě ty sankce, které Západ v posledním půlroce uvalil na Rusko, a jejich důsledky. Neříká tím bez jakýchkoli příkras, jak to opravdu ve skutečnosti je?
Erdogan kritizuje protiruské sankce a tvrdí, že Západ provokuje Rusko. Mluví o neutralitě. On se rozhodl pro finančně nejvýhodnější postup. Spolupracuje se všemi: Nakoupil od Ruska obilí ukradené na Ukrajině a zároveň prodal Ukrajině zbraně. Evidentně se těší z role prostředníka a také z toho, že prohnilá křesťanská Evropa se ruinuje válkou.
Vynoření islámského státu v Evropě je další chybou Evropské unie, protože když turečtí generálové potřebovali evropskou podporu proti islámským extremistům, politicky korektní Evropa jim dala najevo, že Turecko do Evropy nebude patřit, když použije sílu proti islamistům. Názor zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala na islám dnes již v Turecku a ani jinde zaslechnout nelze: „Islám je páchnoucí zdechlina překážející na cestě Turecka k lepší budoucnosti“; Erdogan tuto zdechlinu nadšeně oživuje.
Je znepokojující, že nejsilnější armádu mezi evropskými státy NATO má islamistické Turecko, které je neutrální v konfliktu mezi NATO a Ruskem.
Před rokem jste v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz prohlásil, že kdyby se podařilo překonat pověry spojené s oxidem uhličitým, stačily by zásoby zemního plynu na Zemi jako zdroj energie na stovky let. Jak perspektivu zemního plynu hodnotíte nyní, vlivem válečných událostí?
Válka a bojkot budou mít sotva vliv na používání a spotřebu zemního plynu. Známé zdroje zemního plynu těžené dnešními metodami vystačí při dnešní spotřebě zhruba na padesát let, a odhaduje se, že ještě neodhalené zdroje a nové metody poskytnou plyn ještě na šestkrát delší dobu.
Navíc byly objeveny velké zásoby metanu, což je hlavní složka zemního plynu, ve formě pevné sloučeniny s vodou – klatrátu neboli hydrátu metanu. Tento klatrát vypadající jako sníh je usazen na dně moří a lemuje pobřeží všech pevnin. Jeho množství se odhaduje na desetinásobek až stonásobek všech ostatních fosilních paliv. Vzhledem k tomu, že pověry s oxidem uhličitým nebyly překonány, nejsou technologie k těžení klatrátu vyvíjeny a jeho použití se zatím nezvažuje.
Dnešní zásoby plynu by samozřejmě na vytápění stačily mnohem déle, kdyby se plyn zbytečně nespaloval v elektrárnách.
Jasno o své energetické budoucnosti nemá evropská velmoc Německo. Jeho ministr hospodářství Robert Habeck ze strany Zelených plánoval ponechat dvě ze tří stávajících jaderných elektráren do poloviny dubna 2023 v rezervě, třetí podle plánů ke konci letošního roku odstavit. Podle šéfa společnosti Preussen Elektra, která elektrárny provozuje, Guido Knotta je ale takové řešení technicky nemožné. Co si o chaosu a chybějící vizi, jak dál, u našich západních sousedů myslíte?
Je chyba, že národ, který byl architektem Osvětimi, vede Evropu ani ne sto let po tom, co plánoval vyhlazení jiných evropských národů. Je možná nefér připomínat dnešním Zeleným v Německu hříchy jejich předků vzhledem k tomu, že dnešní zvrácené teorie jsou podporovány i v jiných státech. Ale Němci mají smůlu v tom, že jsou vždy nekompromisní – ať jde o rasovou čistotu nebo o čistotu energií, jak vidíme u německých Zelených.
Je zcela v rozporu s racionální tradicí Evropy, že filolog Habeck může prosazovat provozní režim pro jaderné elektrárny, navzdory názorům provozovatelů, kteří v čele s Knottem varují, že Habeckův provozní režim je v rozporu s „bezpečnostní kulturou“ jaderných elektráren. Stovky tisíc lidí zemřely v důsledku katastrofy černobylské elektrárny postavené a řízené komunisty.
Nejbezpečnější elektrárny v Evropě jsou dnes napadány a zavírány Zelenými – těmi, kdo jsou na stejné straně politické barikády jako komunisté. Uran při dnešní spotřebě a dnešních technologiích by měl stačit na sto let, ale při účinnějším využívání štěpných produktů by mohl dodávat energii po tisíc let.
Během sta let by navíc měla být k dispozici termojaderná fúze, která poskytne energii na další desetitisíce let.
Do kritiky Německa se pustil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Jednak proto, že svojí politikou zavedlo Evropu do závislosti na ruském plynu, jednak proto, že ve stávající složité situaci mohlo nechat v provozu své jaderné elektrárny a mohlo o rok odložit obchodování s emisními povolenkami. Podle něj si ovšem Němci musí ujasnit, že není možné bojovat zároveň s Ruskem a s klimatem. „Nemůžeme vést dvě války najednou,“ prohlásil. Která z těch válek by měla mít pro EU vyšší prioritu?
Vondra má pravdu, že nemá cenu vést válku na dvou frontách. Normální člověk by ani válku s klimatem nezačínal. Takovou válku vyhrát nelze. Klima tady miliony let podporovalo evoluci člověka a není důvodu, proč by najednou mělo klima člověku škodit a proč by se proti němu mělo bojovat. Oxid uhličitý je dnes na nižší úrovni než ve většině geologických dob; podle odborníků na tomto poli jsou změny pozemské teploty ovlivněny hlavně změnami sluneční aktivity, a ne oxidem uhličitým. Zvýšení oxidu uhličitého, stejně jako zvýšení teploty, nám stejně může jen prospět, a bojovat proti nim by bylo jako kousat do ruky, co nás krmí. Zároveň je takový boj zcela donkichotský, protože sebevětší počet obřích větrníků a sebevětší počet jimi rozmixovaných ptáků na pozemskou teplotu stejně nebude mít žádný vliv.
Na druhé straně, obranná válka s Ruskem má nejen smysl, ale je jedinou cestou k zachování suverenity mnoha evropských národů. Rusko neohrožuje Západ jen otevřenou agresí, ale i skrytou podporou destruktivních lobby. Plané úvahy o smyslu války k zadržení Ruska nepřispějí. Ukrajina je nárazník a v tom smyslu vlastně jde o zástupnou válku, v níž Ukrajina bojuje za celou Evropu. Německo však v této válce přispívá víc rétorikou než činy. Masivní dodávky zbraní jsou minimem, co mohou Evropané v této válce udělat.
I ten vší silou prosazovaný Green Deal ukazuje, že v oblasti energetiky má navrch politika. Může ještě v EU zvítězit zdravý rozum?
Současné události připomněly, že nejen věda, ale i politika mají vliv na zdroje energie. Západní svět by si měl uvědomit, že jeho vliv upadne, nezajistí-li dobře své zdroje surovin. Zatímco Západ řeší problém záchodů pro třetí pohlaví, Čína šikovně zajišťuje své zdroje po celém světě. Lidstvo se nachází v kritickém okamžiku: V budoucnosti ho snad čeká moře energie z termonukleární syntézy, ale v přechodném období několika desítek let hrozí zmatek.
Dnešní energetika má problémy. Je třeba hledat nové technologie, ale v tomto hledání musí mít vědci větší vliv než herci a aktivisti. Negativní vliv zelené lobby na rozvoj jaderných technologií je obzvlášť destruktivní. Jako by byla tato lobby řízena nepřáteli západní společnosti – vždyť jaderné technologie jsou z ekologického hlediska nejčistší a také mohou ze známých technologií jako jediné poskytnout téměř neomezené množství energie.
V Česku už se zavádějí opatření, která by měla pomoci během zimy šetřit energiemi. Většinou jde o stanovení nižších teplot pro vytápění objektů a podobně. Předsedkyně Sněmovny Pekarová lidem doporučila, ať si v zimě vezmou o svetr víc. Mnohé lidi ale trápí už teď ceny energií, a tak se jich desetitisíce sešly první zářijovou sobotu na protivládní demonstraci v reakci na nečinnost Fialova kabinetu. Co byste k momentálnímu dění ve své rodné zemi řekl?
Česko bylo dosud exportérem elektřiny, a tak jsou vysoké ceny plynu spíš výsledkem spekulací na burze energií než projevem nedostatku energie, takže teoreticky by se zimy nikdo bát neměl. Zastropování cen energií, které bylo nyní vládou navrženo, mi připadá jako výborný krok, jak čelit skokům v cenách a uklidnit obyvatelstvo. Nedávná demonstrace asi rozhodnutí vlády urychlila.
Válka na Ukrajině je jen jedním z více faktorů, ale opoziční síly, stejně jako proruské síly, pochopitelně rostoucí cenu energií využijí. Nepamatuji se, zda se demonstrovalo proti zeleným technologiím, na kterých bohatl bývalý předseda vlády Babiš například pěstováním své řepky pro biopaliva.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
V Izraeli se s takovými problémy nepotýkáte?
Ceny energií rostou všude. I v Izraeli tlačí spekulanti spolu s levicovou lobby na zvýšení cen energie, přestože Izrael objevil obrovská ložiska zemního plynu u svého pobřeží a na desítky let by měl mít o energii postaráno; jednou ze záminek pro zvýšení cen v Izraeli by měla být údajná škodlivost plynu na klima – škůdci kdykoli ochotni uškodit svému státu nechybí ani v Izraeli.
Zvýšení cen je ovšem proti Česku minimální, a zimy se bát nemusíme, neboť teploty neklesají pod nulu, a většinou ani pod deset stupňů, takže u nás svetry opravdu stačí. Většinou topíme pomocí elektrické klimatizace, která v létě chladí a v zimě topí, a ceny elektřiny jsou dost nízké a zatím relativně stabilní.
Jaké jsou podle vás nejvážnější hrozby a výzvy pro nejbližší dobu z pohledu Západu, Česka a Státu Izrael?
Západ je nejvíc ohrožen politicko-klimatickou korektností; jestliže se této infekce co nejdřív nezbaví, převezme ve světě vedoucí roli komunistická Čína.
Ohledně Česka, to nečelí existenčním hrozbám. Po studené a možná nákladné zimě přijde zase teplejší a levnější jaro. Manželka prezidenta Zelenského řekla v nějakém rozhovoru: „Vy počítáte náklady na energii a my počítáme mrtvé.“ Někomu to znělo útočně, ale bez útočnosti nelze vůči existenčním hrozbám přežít. Česko sice může být opět zotročeno, avšak zničení mu nehrozí.
Jako hlavní výzvu pro Česko vidím najít politiky, kteří budou mít odvahu vůči vnějšímu světu prosadit alespoň něco z českých zájmů a zásad. V roce 1999 Česko propáslo historickou příležitost hlasovat v rámci NATO proti bombardování svého tradičního spojence Jugoslávie. V roce 2020 Česko propáslo historickou příležitost hlasovat v rámci EU proti ničivému Green Dealu.
Na druhé straně, Izrael čelí hrozbě zničení, a to v jakékoli válce, která může kdykoli nastat proti jakémukoli z blízkých států, k nimž by se pak přidala polovina světa. Na mírové dohody se vůči islámu nelze spoléhat, a některé z oněch států usilují o získání jaderných zbraní. I v Izraeli vidím jako hlavní výzvu najít politiky, kteří budou mít odvahu vůči vnějšímu světu prosadit alespoň nějaký strategický zisk, třeba územní nebo demografický.
Nedostatek vůdců, nebo alespoň zásadových a chytrých politiků, je ovšem hlavním problémem všech demokratických zemí, takže záchranu před hrozbami je asi třeba očekávat odjinud než od vůdců či politiků; možná od nečekaných vědeckých objevů nebo od politických či přírodních zvratů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník
