Poslanec Václav Klaus mladší byl vyloučen z ODS. Co vy jako bývalý dlouholetý člen ODS na to říkáte? Udělala podle vás strana dobře, nebo se to naopak obrátí proti ní?
To já si netroufám rozhodovat. Mně se to zdá být ze strategického pohledu velmi špatné rozhodnutí. Byl v té straně jediný, kdo byl často slyšet, a to s názory, za které se stydět rozhodně nemusel a nemusí. Velice trapné jsou některé výroky předsedy ODS ve vztahu ke Klausovi staršímu i k juniorovi. Je nepochybně nevkusné, když poměrně krátce působící předseda strany se s pohrdáním vyjadřuje o tom, kdo tu jeho stranu přivedl na svět.
Mimochodem, co říci na onen výrok Klause mladšího, který přirovnal schvalování zákonů kvůli EU k činnosti židovských výborů během druhé světové války?
On to tak nesmyslný příměr, za jaký jej vydává předseda Fiala, rozhodně nebyl. Skutečnost, že až 80 % právních aktů našeho Parlamentu spočívá ve schvalování či implementaci eurounijních nařízení a direktiv – to je dobře známé a vůbec mě nepřekvapuje, že to některým poslancům přijde trapné. Také nevidím žádný důvod k omlouvání, protože pan poslanec Klaus tam nikoho neurážel.
Bývalý prezident Klaus se vyjádřil, že „kdyby bývali jeho syna vyloučili o pár týdnů dříve, stihli by ještě přihlášení do eurovoleb. Pokud se Václav Klaus mladší a jeho otec rozhodnou třeba i v budoucnu založit novou stranu, budou podle vás pro ODS velkou konkurencí? Byl by to potencionální partner Andreje Babiše do vlády?
Politické strany nevznikají ze dne na den. Máme jich v té české kotlině myslím až příliš. Někde jsem četl, že do evropských voleb se přihlásilo 40 politických subjektů.
Jestli k tomu vznikne další, bude to nepochybně proces, který je těžko předjímat. Pokud by se do něčeho takového pustili, každopádně bych jim držel palce.
A jak podle vás i s ohledem na problémy s migranty v západní Evropě, nebo třeba i situaci ve Francii, volby do Evropského parlamentu dopadnou?
Problém je, že Evropská unie nevygenerovala zatím žádný evropský lid, který by mohl prosadit svou. Bruselské panstvo jde spíš lidem na nervy, a to svou nekompetencí a přehlížením problémů občanů jednotlivých členských zemí. Lze snad očekávat, že po těchto volbách v Evropském parlamentu posílí euroskeptické a euroreformní vlivy. Protože však ten parlament parlamentem není, nepřeceňoval bych jeho vliv na budoucí vývoj EU.
Kdyby Václav Klaus mladší založil novou politickou stranu, o čemž tu jisté náznaky byly, měl by nejspíš šanci vyplnit prostor na pravici. Ostatně i jeho otec se vyjádřil v tom smyslu. Jak velkého úspěchu by mohl u voličů dosáhnout? Byl by to potenciální partner Andreje Babiše do vlády?
Za pokus to jistě stojí. Je ovšem otázka, jak by Klaus junior dokázal vést velký tým a udržet mužstvo pohromadě. Každopádně by to byl běh na dlouhou trať. Domnívám se, že již po posledních volbách ODS propásla šanci podílet se na vládě. Myslím, že tato strana dodnes nepochopila, že to byla chyba. Místo toho se trapně pohoršuje nad vládou s podporou levicových stran. Vždyť za tuto vládní formaci sama nese odpovědnost, když místo vstupu do vlády zvolila prohrávající „antibabiš“ strategii předchozího premiéra a jeho strany.
Psali jsme:
Když se podíváme k našim sousedům na Slovensko, tam se do druhého kola prezidentských voleb dostali kandidáti, kteří jsou oba proevropští. O čem toto svědčí? Jakým směrem se Slovensko ubírá? Mají v tomto kontextu pravdu ti, kteří tvrdí, že jsou Slováci oproti nám zase více na západě než my?
Ostatně, v podobném duchu se vyjádřil nedávno režisér Fero Fenič. „Bojím se o Česko. Čechy jsem si idealizoval. Z pohledu toho východoslovenského Slováka byla pro mě Praha symbolem kultury. Domníval jsem se, že český národ je vzdělanější než slovenský. Pohled na český národ mi změnili sami Češi, když vidím, jak se vyvíjejí. Neváží si svobody, chybí respekt k lidskému životu…“ uvedl Fero Fenič. „Vzdělaný národ si nezvolí počůrávajícího se staříka,“ vyjádřil se jasně s tím, že se rozmýšlí, zda v této zemi chce zůstat. Co na jeho slova říci?
Pan Fenič by měl být alespoň elementárně slušný k národu, který mu dal tolik dobrých šancí. Je to zřejmě egoista propadlý globalismu, a tak se mu náš národ zdá být kolektivem břídilů, zejména když to není národ jeho. Ani se mně nechce připomínat mu, koho všeho si kdy zvolili jeho Slováci a jak se vyvíjeli. Divím se, že ještě nezměnil zemi svého pobytu, když je mu zde tak ošklivo. Svět je pro nás i pro něho dost veliký. A také tu nechutnou urážku pana prezidenta si mohl odpustit, je to hloupé a nedůstojné.
Když odbočíme, na Novém Zélandu došlo minulý týden k teroristickému útoku, kdy pachatel zavraždil ve dvou mešitách celkem 50 lidí. Na sociálních sítích se objevovaly i výrazy typu, že by lidé ještě střelci rádi nosili munici. Co jako psychiatr říkáte na takovou náladu ve společnosti? Kam toto může až zajít? Mají pravdu lidé jako například Lubomír Volný, že podobné atentáty jsou důsledkem islámského terorismu, a jde tedy o reakci na něj?
Lidé v zemích euroatlantické civilizace se muslimských teroristů a násilníků stále více bojí. Masové teroristické útoky byly zatím podnikány jen z jedné strany. To neznamená, že se nemohou objevit radikálové, nesmyslně agresivní, také na straně druhé. U nás jsme v tomto gardu zatím zaznamenali jen nějakého pomateného důchodce s jeho kácením stromů. Opakovaně však čtu úvahy poměrně dobře orientovaných expertů, že zemím postupně kolonizovaným muslimy hrozí občanská válka. Z nenávisti se, bohužel, občas rodí nesmyslné násilí.
Ministr Hamáček ihned skrze sociální sítě upozornil, že policie nenávistné komentáře na internetu prošetřuje. Je ale toto řešení? Nevyvolá to ještě větší nenávist u určité skupiny obyvatel?
Policie nechť sleduje, co sledovat má, jen by o tom snad neměl nikdo zbytečně mluvit. Mně trochu chybí informace o tom, jaké nehoráznosti se někdy a některými spíkry říkají v poměrně početných mešitách roztroušených po vlastech českých. Na Hamáčkově prohlášení se mně zejména líbila ta větička o „schvalování“ toho nesmyslného útoku. Jakási reminiscence na heydrichiádu. Působilo to zbytečně trapně.
Objevovaly se stížnosti na to, že muslimští atentátníci bývají takřka vždy popisováni jako psychicky vyšinutí, zatímco v případě útoku z Nového Zélandu byl útočník zcela jasně identifikován coby pravicový extremista a média se shodla, že šlo o zločin z nenávisti. Co na toto říci?
Opakovaná formulace zpráv o násilných útocích v masmédiích je zřejmě motivována strachem z vyvolání nenávisti v masách. Jakmile však lidé zpozorují dvojí metr v postojích k různým etnikům a církvím, nenávist to jen posiluje.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
