Věříte průzkumu STEM, že ANO získá ve volbách 32,4 %?Anketa
Posledně jste řekl, že veřejnoprávní média, hlavně ČT, jsou „bolákem české demokracie“. A měl jste na mysli hlavně zpravodajství a publicistiku. Pro liberální politiky, např. pro paní Němcovou, jsou naopak oporou demokracie. Co byste zejména v ČT udělal jinak?
Paní Němcová zcela jistě vnímá koalici SPOLU jako jeden z pilířů naší demokracie, tedy z jejího pohledu je vše v pořádku. Nicméně zákon o veřejnoprávních médiích hovoří o objektivitě a vyváženosti, o nepřípustnosti zvýhodňování jakéhokoliv politického subjektu. Když se podíváme, kdo kolik dostává v České televizi a Českém rozhlase prostoru, pak o nějakém nestranném vysílání nemůže být ani řeč.
Vezměte si třeba, že předseda hnutí SPD Tomio Okamura nebyl k Václavu Moravcovi pozván už více než sedm let, zato kdykoliv zapnete ČT24, tak na vás spolehlivě během několika minut vybafne Markéta Pekarová Adamová nebo Mikuláš Ferjenčík. Schválně se podívejte na frekvenční analýzu vysílání za druhé čtvrtletí stanice ČRo Radiožurnál. Že se nejedná o nic jiného než o předvolební vysílačku koalice SPOLU a PirSTAN, může nevidět snad jenom paní Němcová.
Podobně zpolitizovaná média veřejné služby jsou bolákem všude, ať už se bavíme o Kataru, nebo České republice. Ve veřejnoprávních médiích tedy musí přijít vítr a lidé, kteří si po televizní stávce v roce 2000 tato média zprivatizovali, ergo dnešní žáby na prameni, musejí odejít do zaslouženého důchodu. Všichni víme, o kom se mluví, netřeba tedy více opakovat známé.
Tomio Okamura volá po referendu o vystoupení z EU. Jak byste v tomto referendu hlasovali?Anketa
Odstoupil jste z Rady ČRo, zdůvodnil jste to tím, že se chcete věnovat volební kampani. Co z toho, co jste se jako radní dozvěděl, můžete voličům nabídnout jako poslanec? Aby si nemysleli, že jste měl jen trafiku.
O rezignaci z rady podobně jako o odchodu za arcibiskupství jsem měl jasno od samého počátku, čekal jsem jen na oficiální potvrzení kandidátek, v případě rady jsem pak ještě chtěl absolvovat jedno jednání, abych uzavřel rozpracované úkoly. Ani k jednomu odchodu nebyly zákonné důvody, ale v momentě, kdy jsem se rozhodl pro vstup do vrcholové stranické politiky, mi přišlo jako férové svá předchozí, do značné míry nepolitická působení uzavřít.
Druhá věc je pak časové hledisko, v Praze jedeme poměrně intenzivní kontaktní kampaň, do voleb máme ambici uspořádat po Praze kolem dvou stovek petičních stánků SPD, s rozdáváním novin a rozhovory s voliči. V každém případě veřejnoprávními médii se budu aktivně zabývat i v Parlamentu, teby nabyté zkušenosti z Rady ČRo se budou více než hodit.
Hana Lipovská, která je rovněž viněna ze střetu zájmů v Radě ČT, se naopak rozhodla hájit. Při úterním jednání volebního výboru pak proběhla ostrá výměna názorů, veřejnost byla nakonec z jednání vyloučena. Jak na průběh jednání volebního výboru nahlížíte?
Celá komedie na volebním výboru byla spíše o předvolebním ukájení se paní Sommerové a Volného bloku. Jsem rád, že jsem se toho nemusel účastnit. Rodina paní Sommerové si velmi dobře žije z peněz koncesionářů, ta má na odčernění smluv České televize zájem minimální.
Fotogalerie: - Nová kampaň i hymna SPD
Lubomír Volný zase proměnil jednání volebního výboru v nedůstojnou taškařici, jak je ostatně jeho zvykem. Má pravdu, že Hana Lipovská není v zákonném střetu zájmů, ale z Poslanecké sněmovny není možné dělat opičárnu s fyzickými potyčkami, neukázněností a podobně. Takto nedůstojné chování poslanců patří někam na Blízký východ, nikoliv k nám.
Psali jsme:
Na posledním zasedání Rady ČRo, kterého jste se zúčastnil v srpnu, jste vyčetl šéfredaktorovi ČRo Plus Petru Šabatovi, že byl členem KSČ, a vyzval jste ho k rezignaci. Je jeho dávné členství v KSČ po třiceti letech skutečně takový problém?
Že byl někdo členem komunistické strany, by mi zase tak nevadilo, nakonec jsem ročník 1986 a jsem toho názoru, že tyhle skutečnosti by si měli vyříkat ti, kterých se to skutečně týkalo. Jsem v tomto ohledu zastánce tlusté čáry. To ale neznamená, že bychom měli zapomenout.
Co mi vadí na panu Šabatovi, je skutečnost, že o svém členství v KSČ mlžil. Přihlášku podal v roce 1983, v roce 1985 se stal skutečným komunistou. Hájil se, že chtěl podpořit obrodné procesy. Za Andropova a za Černěnka? To snad nemyslí vážně. Pamětníci pak jeho působení na fakultě žurnalistiky popisují jako velmi horlivé. Ano, v roce 1989 se přidal k reformnímu křídlu, v 90. letech se pak v čele Mladé fronty rval za havlismus, nyní bojuje za pirátský progresivismus.
Jeho působení v čele ČRo Plus si ale v ničem nezadá s komunistickými metodami, za jeho působení na stanici ČRo Plus byli vypovězeni spolupracovníci jako Petr Žantovský, Jan Schneider, Alexander Tomský, Roman Joch atd. se slovy, že se jedná o špatné novináře. Nahradili je klinikáři, popř. redaktoři z Respektu, Deníku N nebo Seznam Zpráv.
Tedy hlavním důvodem, proč jsem Petra Šabatu vyzval k rezignaci na pozici šéfredaktora veřejnoprávní zpravodajsko-publicistické stanice ČRo Plus je jeho neschopnost, respektive neochota zajistit názorovou pluralitu vysílání. To, že své členství v KSČ zatajil i před generálním ředitelem Českého rozhlasu, pak jen dokresluje nedůvěryhodnost osoby Petra Šabaty k tomu, aby tuto veřejnoprávní stanici vedl.
Psali jsme:
Občané nadávají na dopravní omezení v Praze, činěné z důvodu oprav, ale třeba i záměrně kvůli vyhánění aut ze středu města. A spílají Pirátům a jejich partnerům. Není ale třeba mít opravené silnice? A není trendem v Evropě nejezdit po městě autem?
Zasekaná doprava v Praze není o opravách, ale o neschopnosti Piráty vedeného pražského magistrátu koordinovat dopravní stavby na jedné straně a systematickém potlačování osobní automobilové dopravy na straně druhé. Všimněte si, jak Piráti zajásali nad omezením rychlosti vozidel na 30 km/h, jak to vidíme v Paříži. To je, myslím, jasný důkaz, jakým způsobem nad dopravou uvažují. Zšikanovat ji natolik, že lidé raději nechají automobil doma.
Druhou věcí pak je, že nekoncepční postup Pirátů na magistrátu vytvořil takový chaos i ve veřejné dopravě, že je cesta po Praze kolikrát vlastně dobrodružstvím, kam dojedete a za jak dlouho. Nejlepší je pak chodit pěšky, a o to asi v důsledku jde. Pirátská posedlost emisemi je pak jednoho dne dožene k tomu, že si ve jménu klimatu zakážou i své oblíbené pokuřování. Protože když se někde sejde partička Pirátů, je to smradu, že i tchoř zahanbeně prchá do své nory. Dieselová oktávka hadr...
Jedno pozitivum však pirátský chaos v pražské dopravě zcela jistě má: vidíme alespoň, jak by to vypadalo, kdyby se k moci dostali v celé zemi. Zjevná nekompetence, omezování, zakazování, zdražování. Více toho pirátský magistrát v Praze zatím nepředvedl.
Profesor a kněz Tomáš Halík sdělil kardinálu Dukovi, vašemu někdejšímu zaměstnavateli, že ve své pastýřské roli zcela selhal. Jak to vnímáte?
Tomáš Halík je takový náš Rumburak, který se objeví pokaždé, když jde někde o nějaký flek. Že jsou jeho iniciativy chronicky neúspěšné, ale víme nejenom ze zmíněné pohádky. Halík se už nestane ani biskupem, ani prezidentem, ani ničím jiným, zavděk musí vzít alespoň přátelstvím s gaunery typu Luděk Sekyra nebo Zdeněk Bakala. Výsledkem jeho práce je akorát rozeštvávání společnosti. Kardinál Duka naopak za posledních deset let odvedl neuvěřitelný kus práce na narovnání vztahu se státem a společností celkově.
Schválně si porovnejte společenské renomé obou mužů – Duku respektuje celý národ, kdežto kredit Tomáše Halíka končí na hranicích jeho salvátorské farnosti. Jeho iniciativy v dnešní době už vážně nikoho nezajímají. Je to člověk minulosti, který nyní dožívá své někdejší renomé. Buďme k němu tedy shovívaví.
Psali jsme:
Váš návrh, aby neziskové organizace, které dostávají finance ze zahraničí, byly povinné ve vysílání ČT a ČRo uvádět své zdroje financování, se dočkal ohlasu v odborném tisku. I kritického. Nejde o šikanózní nástroj?
Nejde o šikanu, ale o transparentnost. Podobně jako své materiály označují politické strany, měly by je označovat i politické neziskovky, jejich zástupci by pak měli být ve veřejnoprávním vysílání označovat svého sponzora. Podobně bychom chtěli zakázat financování politických neziskovek z veřejných rozpočtů.
A pokud by byl původ peněz nejasný, pak je třeba uvažovat o zdanění. V tomto ohledu je třeba zavést institut „prvotního dárce“, abychom předešli kamuflování původu daru přes řetězec neziskových organizací. Zároveň je potřeba definovat „politickou neziskovku“, aby došlo k oddělení mládežnických a charitativních organizací od organizací, které chtějí ingerovat do našeho politického systému.
Josef Nerušil
Považujete se za konzervativního katolíka, nicméně takové voliče zachytává zejména KDU-ČSL. Není v tomto spektru obsazeno?
Já bych spíše řekl, že je v tomto prostoru uvolněno. Lidovci jsou svým způsobem myšlenkově zkonzumovaní, více než o křesťanství usilují o své pozice, to je myslím v posledních letech zřejmé každému. Naposledy čtyři roky spokojeně vládli s Babišem.
Nyní deklarují, že se spojí třeba s Piráty, jen aby nebyl Babiš u moci. Piráti, to je eutanázie, gender, potraty… to vážně s křesťanstvím nemá nic společného. Tedy pořád platí, že jestli jde křesťanovi o věc, musí hledat alternativu a tu mu nejlépe nabízí hnutí SPD Tomia Okamury. Tak to prostě je, na tom někteří křesťanští intelektuálové nic nezmění.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Martin Huml
