Souhlasíte s tím, že se v ČT bude škrtat ve většině oblastí kromě zpravodajství?Anketa
„Rozumím těm, kteří chtějí nechat Českou televizi vyhladovět kvůli sporům, které mají s ředitelem Dvořákem ohledně arogantního aktivismu hlupáků v redakci zpravodajství a publicistiky… Politický aktivismus důvěru ničí… ale upozorňuji, že viníky tohoto stavu spočítáme na prstech jedné ruky,“ komentoval škrty v ČT mediální analytik Štěpán Kotrba pro MF DNES. Spočítal, že televizní poplatky dnes již měly být téměř dvojnásobné a nemělo by se „nechat národní kulturní instituci vyhladovět kvůli aktivismu pár hlupáků ze zpravodajství a publicistiky“.
Poukázal též, že televize má za úkol nejen ve vlastní režii vyrábět, ale také podporovat českou filmovou tvorbu. „To proto se pouští do koprodukcí, většinou v kooperaci se Státním fondem pro podporu kinematografie,“ upozornil mediální analytik s tím, že „veřejná služba má sloužit lidem, ne jenom elitě“, a tedy se vyrábí kutilské pořady i seriály jako nedávné „Devadesátky“. Právě oblasti tvorby se nynější škrty nevyhnou. Bude méně premiér, méně kulturních akcí a na Vánoce bude jen jedna nová pohádka. To přitom není vše, co ČT řeší. Jak Kotrba dodává, má za úkol i spravovat archiv národního filmového bohatství a digitalizovat jej a zachovat pro další generace. „To nestojí málo. Na digitalizaci filmů Vynález zkázy, Baron Prášil a Cesta do pravěku se podílela ČT,“ ukázal s tím, že jde o náklady až 1,5 milionu korun na film, podle toho, jak moc je poškozen.
Dle Kotrby by tak bylo namístě, „aby politici zázrakem zmoudřeli, ministrem kultury počínaje“. „Aby ČT nemusela odkrajovat maso až na kost, aby zachovala kanál pro pamětníky ČT3 a aby nerušila natáčení. Přál bych si, aby byla největším producentem české kultury a aby si přibrala jedno důležité téma: vzdělávání dětí jako celek tvořící distanční vzdělávání základní školy. Česká vzdělávací televize pro dobu covidovou. Nikdo jiný to neudělá, stav školství je tristní. Na kvalitní národní kulturní instituci je přitom potřeba méně než na objednané obrněné transportéry,“ shrnul. Zaplatit poplatky podle něj „mají ti, kteří peníze mají“. „Je nemravné chtít stokoruny po důchodcích,“ míní Kotrba.
Anketa ke škrtům v ČT
Pro ParlamentníListy.cz se v anketě vyjádřil i bývalý premiér, předseda ČSSD a eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla. „Není to správné, protože v tak složité době, jako je naše, je potřeba kvalitní veřejnoprávní televize. Každé oslabení veřejnoprávní televize otevírá cestu komerčním televizím s jejich zájmy, kterými rozhodně není kultivovaná společenská diskuze. Koncesionářské poplatky by se měly zvýšit. Pokud se nemýlím, naposledy byly zvýšené kolem roku 2008. Možná, že by vhodnou metodou byla jejich indexace,“ uvedl.
„Inflace způsobená vysokou cenou energií, kvůli agresi Ruska, bohužel dopadá na celou společnost. Každý se tak snaží hospodařit s dostupnými zdroji. V této těžké době bych nerad zatěžoval krizí postihnuté koncesionáře vyšším poplatkem, případné dofinancování České televize by mohlo být řešeno finským modelem,“ vysvětlil Tomáš Martínek, poslanec Pirátské strany v období 2017 až 2021, kdy byl místopředsedou sněmovního volebního výboru.
„Ve čtvrtek jdeme do České televize, pak budu mít víc informací,“ sdělila Milada Voborská, poslankyně STAN, místopředsedkyně volebního výboru.
„Pokud bychom hledali elementární spravedlnost, pak hlavním viníkem toho, že nemalá část veřejnosti má České televize už plné zuby a nechce se na jejím provozu finančně podílet, je její zpravodajství a publicistika. Opakovat všechny nešvary, kterými veřejnoprávní zpravodajství a publicistika trpí, se mi nechce, tak jen stručně. Za peníze všech vyrábějí na Kavčích horách spektákl jen pro někoho. Namísto vyváženosti, objektivity, plurality a všestrannosti, televizním poplatníkům servírují jednostrannou propagandu. V logice věci by ale při hledání úspor měla ‚platit‘ především ona začarovaná budova, dodnes nazývaná OTN, čili Objekt Televizních novin, a ne že se peníze škrtají všude jinde, zatímco největší destruktoři pověsti České televize zůstávají na svých,“ míní Petr Štěpánek, 1. místopředseda Trikolóry, jenž byl místopředsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
„Podle generálního ředitele Dvořáka Česká televize hospodaří posledních deset let vyrovnaně. To znamená, že finanční rezerva ČT musí být dnes stejná jako před deseti lety – tedy cca 3,8 mld. Kč. Není tedy důvod ani k omezení provozu ČT, ani ke zvýšení poplatků, protože momentální nedostatek finančních prostředků jde vykrýt právě z této rezervy. Variantu, že by tvrzení pana Dvořáka o vyrovnaném hospodaření nebyla pravdivá, si snad ani nechci připustit. Ředitel ČT by totiž určitě nikdy netvrdil něco, co není pravda, nebo co je dokonce lež či dezinformace,“ konstatoval Stanislav Berkovec, poslanec hnutí ANO, člen volebního výboru, v minulém volebním období jeho předseda.
„Nemám z plánovaných škrtů žádnou radost. Naopak. Na druhou stranu chápu, že v situaci, kdy je koncesionářský poplatek od roku 2008 nastaven na neměnnou pevnou částku bez ohledu na inflaci, nic jiného České televizi nezbývá. Osobně bych byl pro navýšení poplatku na reálnou cenu 2008 (to znamení se započítáním inflace od té doby) s inflační doložkou. Obávám se však, že na toto nepopulární opatření nebude mít sněmovna dost odvahy. V tom případě bych byl pro kombinované řešení, kdy by rozdílová část byla placená přímo ze státního rozpočtu. Situace, že se sice poplatek nezvýší, ale osekají se všechny možné oblasti kromě zpravodajství, nakonec může způsobit velkou nespokojenost, ještě větší než navýšení poplatku na reálné ceny roku 2008. Především u vykastrovaného sportu, ale i kultury a tvorby pro děti i u zrušení ČT3,“ upozornil senátor Michael Canov (SLK), místopředseda senátního ústavně právního výboru.
„Veřejnoprávním médiím, a tak i České televizi, je směřována dvojí kritika. Jedna je kritikou samotné veřejnoprávnosti jako principu média mezi státem a trhem. To je ideologická kritika a většinou zprava od těch, kdo by nejraději vše zprivatizovali. To zásadně odmítám. Druhá kritika se zaměřuje na to, jak dané médium, zde ČT, veřejnoprávnost naplňuje. A tady je kritika ČT zcela na místě, protože si ji zprivatizovala skupinka lidí, kteří své vlastní názory vydávají za veřejný zájem. Veřejnoprávnost opravdu neznamená liberální pravicový mainstream, jak si novináři v ČT myslí. Osobně bych tedy sice uvítal například navázání koncesionářských poplatků na inflaci, ale za současného poloprivátního stavu ČT je to naprosto nežádoucí. Myslím, že je zcela namístě mluvit o názorové zprivatizovanosti ČT. I tak ale považuji veřejnoprávní média za důležitá a je tedy potřeba je podrobit intenzivní ozdravné kúře, která však nemůže začít navýšením poplatku. To by poplatníci právem vnímali jako nesprávné. Přece nepošlu víc peněz tomu, kdo odvádí mizernou práci,“ vysvětlil Matěj Stropnický, bývalý předseda Strany zelených, novinář a herec.
„Myslím, že je dobré jednou za čas nechat každou organizaci podstoupit odtučňovací kúru. Samozřejmě pokud to povede ke zvýšení výkonnosti a soustředění se na priority. A ne k likvidaci organizace,“ uvedl Jan Korytář, první předseda politického hnutí Změna, exprimátor Liberce.
„Je to rozhodně správně a už bylo konečně na čase, aby se vedení k těmto krokům rozhodlo. Ostatně bylo za hospodaření mnohokráte kritizováno. Mělo je učinit již dávno. Jsem zásadně proti koncesionářským poplatkům. Nejsem přesvědčen o objektivnosti tohoto média,“ prozradil Marek Novák, poslanec hnutí ANO, člen hospodářského výboru poslanecké sněmovny.
„Ještě nedávno každého, kdo varoval před tím, že Česká televize hospodaří 10 let v řadě deficitně, že ji takto brzy dojdou peníze, a že je nutné začít šetřit, označoval ředitel Dvořák za dezinformátora a člověka, který ohrožuje nezávislost ČT. Dnes tentýž ředitel Dvořák přiznal, že ČT došly peníze. Co k tomu dodat? Jde o jasné manažerské selhání pana Dvořáka a bavit se nyní o konkrétních opatřeních nemá smysl, protože každému soudnému člověku je asi jasné, že ten kdo ČT do jejích současných pozic dostal, ji určitě nezachrání. Přenášet důsledky manažerských selhání jednoho dobře placeného ředitele na všechny občany tím, že jim zvýšíme poplatky, je nejen nemravné, ale také neefektivní. I proto je téměř jisté, že pětikoalice zvýšení poplatku navrhne a prosadí,“ domnívá se Jaroslav Foldyna, poslanec SPD, člen volebního výboru sněmovny.
„Na ČT jako na každého dopadla inflace. I když problémy s jejím rozpočtem byly diskutovány už předtím. Koncesionářské poplatky sice nejsou ve srovnání s jinými zeměmi velké, ale jejich zvýšení je nyní politicky nereálné. Současně platí, že existence média veřejné služby by neměla být ohrožena. Takže zbývá otázka jak šetřit. Nechceme snad ani jen zcela privátní média, ani médium tupé poslušné exekutivě. Debaty nad zprávou hospodaření ČT obnažily různá témata. Odhaduji, že divákům může například kanál ČT3 chybět. Otázka odměn či financování se ale nabízí,“ konstatoval Jiří Dolejš, v letech 2002 až 2021 poslanec za KSČM.
Psali jsme:
„Co mně na České televizi někdy chybí, je vyváženost zpravodajství, která by u veřejného média měla být. Moderátor veřejnoprávní televize by neměl dávat najevo „komu fandí a komu ne. To ale není otázka ekonomiky, ale přístupu a vyváženost zpravodajství naráží také většina kritiků ČT. Celkově ale udělala Česká televize v posledních letech velký posun kupředu a omezení chodu televize, jejího programu, vlastní tvorby nebo investic bude krokem zpět. V ČT mohou diváci vidět pořady, které se na komerčních televizích neobjeví a bude škoda tyto aktivity ořezat. Nicméně zvyšovat koncesionářské poplatky v této době nejde,“ uvědomoval si Marek Černoch, bývalý poslanec a předseda poslaneckého klubu Úsvitu, nyní člen ODS.
„Dne 31. 5. 2022 zrušil Městský soud v Praze rozhodnutí ředitele České televize Dvořáka, kterým odmítl sdělit informaci o výši nákladů na výrobu pořadu Otázky Václava Moravce. Česká televize tají své hospodaření nezákonným způsobem. Kdyby takto odmítla Kancelář prezidenta republiky či některý obecní úřad sdělit, kolik stála ta či ona akce, ihned by to televize bombasticky kritizovala. Česká televize káže vodu a pije víno. Byl to dotaz na financování Moravcova pořadu v roce 2017 a Česká televize to odmítla sdělit s tím, že jde o obchodní tajemství. Obchodní tajemství chrání soutěžitele na trhu. Ať řekne, kolik Moravcových pořadů Česká televize prodala jiným televizím. Samozřejmě žádný, navíc jde o informace z roku 2017, tedy neaktuální. Vedení České televize jedná ve vztahu k veřejné kontrole svého hospodaření trapně. Pokud nezmění přístup, jsem proti tomu, aby lidé byli nuceni v době rozšiřující se bídy platit na Českou televizi víc,“ prozradil Zdeněk Koudelka, právník, vysokoškolský pedagog, v letech 1998 až 2006 poslanec.
„Je to správně a poplatky by se měly rozhodně zvýšit,“ je přesvědčen Jiří Balvín, bývalý ministr kultury a ředitel České televize i TV Óčko.
„Redukce pořadů České televize je úměrná finančním možnostem při současné inflaci a celkové inflaci od roku 2008, kdy byly poplatky naposledy valorizovány. Srovnejte to s valorizací příjmů poslanců a soudců za posledních 14 let. Osobně bych podrobil stejnému zeštíhlení jako ostatních segmentů i zpravodajství a publicistiku. Kupříkladu ČT24 má v době internetu sledovanost 4,00 % share. Náklady neznám,“ upozornil režisér a scénárista Jiří Svoboda.
„Až ČT seškrtá své aktivistické agitky, zbyde jí spousta peněz. Další lze získat redukcí faraonských odměn různých šéfů. Tím, že se budou honorovat jen skuteční spolutvůrci produkce, a ne hejna spřátelených ‚konzultantů‘. Zrušit je nejvyšší čas hlavně sponzoring roztodivných člobrdů v plísni, úkolovaných připravovat státní převraty pod ‚spojeneckým‘ velením. Političtí moderátoři ČT berou víc, než ty samé profese v komerčních stanicích. Oč víc adeptů na jejich posty jim funí do zátylku, tím vehementněji se potí coby agitační mastodonti. Zóna pravdy končí tam, kde končí signál ČT, jak praví jeden osvícený profesor. Pro publikum, které na ten cirkus nemá žaludek, je koncesionářský poplatek daní z masochismu. Podíl této veřejnosti roste se čtvercem času. Koncesionářský poplatek se sluší zrušit, a ne provokovat jeho dalším zvyšováním,“ napsal Josef Skála, kandidát KSČM na prezidenta.
„Poplatky určitě nezvyšovat. ČT byla zřízena, aby vysílala pořady, které se komerčním televizím nevyplatí. Místo toho se velká část pořadů ČT překrývá s vysíláním ostatních televizí. Škrtat je namístě, ale nejdříve v programové struktuře, úspory v nákladech pak přijdou samy,“ vysvětlila Daniela Kovářová, v letech 2009 až 2010 ministryně spravedlnosti, prezidentka Unie rodinných advokátů.
„Není správné, že je televize nucena omezit programy. S případným navýšením o 15 až 20 korun souhlasím. Není to moc a máme pak možnost udržet kvalitu programu. Komerční televize si to může narozdíl od ČT vynahradit jednostranným zvýšením ceny za reklamu. Avšak je nezbytné konečně přijmout změnu, která umožní NKU konečně kontrolovat finanční prostředky ČT, ČRo a dalších institucí, jak jsem předkládal v minulém volebním období, ať má parlament vždy přesné informace o hospodaření z úřadu, který má auditory, kteří jsou schopni podat věrný a politicky nezaujatý obraz o finanční situaci instituce,“ uvedl Lukáš Černohorský, poslanec v období 2017 až 2021, v letech 2014 až 2016 předseda Pirátské strany.
Psali jsme:
autor: Oldřich Szaban
