Kdy jste byl naposled v Izraeli, kde jste se narodil?
Před několika týdny. Přiletěli jsme tam na Svátek stánků či sklizně Sukot. A ráno po posledním dni svátku, zhruba v půl sedmé narušily ticho v Jeruzalému nepříjemné zvuky. Šli jsme se podívat ven, co se děje a slyšeli zvuk raket. Byli jsme ve velmi ortodoxní jeruzalémské čtvrti Me’a Še’arim a nevěděli, co se děje. Ortodoxní Židé nemají mobily, rádia, nic takového. Koukali na mě, že možná vím, co se děje. Šel jsem zpátky do hotelu, přečetl si první nejasné zprávy, kontaktoval mou kamarádku novinářku a ptal se jí, co se děje. Ona říkala, že asi Hamás zaútočil na Izrael.
Tak jsem si pustil v televizi kanál Hamásu a také arabskou Al-Džazíru, která je dost jiná než její anglická verze. Viděli jsme mnohem více videí, než byly v tu dobu k mání širší veřejnosti. Viděl jsem zmrzačená těla židovských žen a mužů. Teroristy z Hamásu, jak běhají po ulicích Izraele, protože hranice byla otevřená. Viděl jsem věci, které jste pravděpodobně také už viděli. Jak skopávají Židy, skáčou po nich, bijí je a unášejí je nahé včetně dívek zpět do Gazy. Berou tam i děti, na které řvou. A normální civilisté v Gaze si to užívají.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
mobidick2020
