Kdy jste byl naposled v Izraeli, kde jste se narodil?
Před několika týdny. Přiletěli jsme tam na Svátek stánků či sklizně Sukot. A ráno po posledním dni svátku, zhruba v půl sedmé narušily ticho v Jeruzalému nepříjemné zvuky. Šli jsme se podívat ven, co se děje a slyšeli zvuk raket. Byli jsme ve velmi ortodoxní jeruzalémské čtvrti Me’a Še’arim a nevěděli, co se děje. Ortodoxní Židé nemají mobily, rádia, nic takového. Koukali na mě, že možná vím, co se děje. Šel jsem zpátky do hotelu, přečetl si první nejasné zprávy, kontaktoval mou kamarádku novinářku a ptal se jí, co se děje. Ona říkala, že asi Hamás zaútočil na Izrael.
Tak jsem si pustil v televizi kanál Hamásu a také arabskou Al-Džazíru, která je dost jiná než její anglická verze. Viděli jsme mnohem více videí, než byly v tu dobu k mání širší veřejnosti. Viděl jsem zmrzačená těla židovských žen a mužů. Teroristy z Hamásu, jak běhají po ulicích Izraele, protože hranice byla otevřená. Viděl jsem věci, které jste pravděpodobně také už viděli. Jak skopávají Židy, skáčou po nich, bijí je a unášejí je nahé včetně dívek zpět do Gazy. Berou tam i děti, na které řvou. A normální civilisté v Gaze si to užívají.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
mobidick2020
