Pane profesore, ohlédneme-li se za uplynulým rokem, co z Vašeho pohledu patřilo mezi nejdůležitější události?

Zmínil bych dvě věci. Na ukrajinském bojišti loni k žádnému dramatickému zvratu nedošlo. Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem je bez ohledu na to, co bude dělat, mimořádné. Dostal se do Bílého domu navzdory nejrůznějším strukturám, které se tomu pokoušely zabránit a dokonce se ho pokoušely zlikvidovat. Navzdory médiím, navzdory části hlubokého státu se mu podařilo vyhrát, takže to je velká událost. 

Na druhou stranu berme v potaz, že část hlubokého státu nejspíš s Donaldem Trumpem do nějaké míry spolupracuje, anebo on spolupracuje s ním. Je to vidět na některých nominacích do zahraničně-politického týmu a je to vidět na změněné atmosféře prezidentské kampaně v posledních měsících. K Trumpovi se začali najednou připojovat lidé, kteří by o něho dříve nezavadili a dříve jednoznačně podporovali Demokraty. Bylo to vidět na oligarších. Příkladem za všechny Mark Zuckerberg, který v září podal důležité svědectví, jak byl v rámci Facebooku nucen k manipulacím. Koneckonců se to týká i Jeffa Bezose, jehož Washington Post odmítl dát doporučení, že by lidé měli volit Kamalu Harris. Nepochybně tam byly i další pohyby, které nejsou navenek vidět. 

Posuneme-li se od Trumpa dál, během posledního měsíce roku 2024 se toho dělo hodně…

Ano. Je zajímavé, že během prosince se toho zřetězilo hodně. Po pádu Bidenovy administrativy se začaly dít věci ve světě. Například pád syrského režimu. Tato událost se nás docela bytostně týká, protože Sýrie není od Evropy zase tak daleko. Je to širší evropské sousedství a syrských migrantů je v Evropě přes milion a patří k těm dost těžko integrovatelným. Z tohoto hlediska je vítězství radikálních islamistů, o kterých jsme donedávna mluvili jako o teroristech, pro Evropu obrovská výzva. 

Zásadní událost, kterou nelze opomínat, je zrušení prezidentských voleb v Rumunsku. Dosud se nestalo, aby bylo takovým způsobem zrušeno první kolo prezidentských voleb bez zjevných důvodů. Uváděné důvody jako kampaň na Tiktoku a údajné ruské zasahování nemohou obstát. Rumunsko měli pod kontrolou atlantisté a to, že se jim lidé vzbouřili a dokonce Rumuni ze zahraničí volili kandidáta, který byl proti establishmentu. Reálným důvodem zrušení bylo vítězství nepohodlného kandidáta. Nelze to srovnávat s případem opakování prezidentských voleb v Rakousku, kde šlo o těsné počty hlasů a jejich přepočítávání, což jako důvod obstálo. V Rumunsku šlo o něco zcela jiného. Je to členský stát EU a NATO a rýsoval se tam kandidát, který stojí proti stávající proukrajinské orientaci, tak se zrušily volby. To je obrovské varování pro nás všechny. 

Mám-li to shrnout, tak Trump, Rumunsko a Sýrie patří k událostem, které jsou pro nás mimořádně důležité.