Pane profesore, ohlédneme-li se za uplynulým rokem, co z Vašeho pohledu patřilo mezi nejdůležitější události?

Zmínil bych dvě věci. Na ukrajinském bojišti loni k žádnému dramatickému zvratu nedošlo. Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem je bez ohledu na to, co bude dělat, mimořádné. Dostal se do Bílého domu navzdory nejrůznějším strukturám, které se tomu pokoušely zabránit a dokonce se ho pokoušely zlikvidovat. Navzdory médiím, navzdory části hlubokého státu se mu podařilo vyhrát, takže to je velká událost. 

Na druhou stranu berme v potaz, že část hlubokého státu nejspíš s Donaldem Trumpem do nějaké míry spolupracuje, anebo on spolupracuje s ním. Je to vidět na některých nominacích do zahraničně-politického týmu a je to vidět na změněné atmosféře prezidentské kampaně v posledních měsících. K Trumpovi se začali najednou připojovat lidé, kteří by o něho dříve nezavadili a dříve jednoznačně podporovali Demokraty. Bylo to vidět na oligarších. Příkladem za všechny Mark Zuckerberg, který v září podal důležité svědectví, jak byl v rámci Facebooku nucen k manipulacím. Koneckonců se to týká i Jeffa Bezose, jehož Washington Post odmítl dát doporučení, že by lidé měli volit Kamalu Harris. Nepochybně tam byly i další pohyby, které nejsou navenek vidět. 

Posuneme-li se od Trumpa dál, během posledního měsíce roku 2024 se toho dělo hodně…