V těchto dnech vám vychází další kniha s poněkud provokativním názvem „PROSTITUTI, oči žalují“. Můžete přiblížit, o čem pojednává, zda se bude jednat také o energetice?
Které datum je pro vás důležitější?Anketa
Provokativní název knihy, noir film… Myslíte, že bude příběh podnětem k filmu?
To si nemyslím, ačkoliv to potěší každého autora, pokud děj je natolik zajímavý, že si zaslouží zfilmování. Příběh „PROSTITUTI, oči žalují“ je natolik dějově silný, že si nemyslím, že někdo najde odvahu k jeho filmovému zpracování. Musíte vidět, jak jsou dnešní filmy financovány, jak a kým je ovlivněna distribuce těchto filmů. Někteří se mohou cítit nekonformně, někteří se dokonce bojí knihu číst. Co když je to o nich a jejich životě??? Tomu se musím opravdu zasmát, pokud by tyto pocity měly hrát nějakou roli k přečtení nebo zfilmování příběhu. Ale bohužel to tak je. Někteří si o sobě myslí, že to jsou právě oni, kdo jsou středem světa a vše se točí jen kolem nich. Opak je pravdou. Zrcadlo společnosti se nastavuje úplně všem, nikoli několika vybraným jedincům. Protože my všichni, bez rozdílu, jsme vinni za to, kam se společnost morálně dostala. My všichni jsme to připustili.
Mnozí lidé dávají přednost tzv. klasice, ačkoliv když se jich zeptáte, co tím myslí, tak to již definovat neumějí, stejně jako neumějí definovat, co je ke klasice, k jakému žánru vlastně poutá. Kdo z nás dokáže přečíst knihu o pěti stech stránkách a neztratit přitom děj, jména postav. Kolik mladých má v dnešní uspěchané době čas tyto knihy číst? A my starší je máme přečtené… K mé knize „Béďa, povolání syn“ jsem zaznamenala reakci jedné z mých čtenářek, že by to měla být „povinná četba“.
Fotogalerie: - Připomínka 17. listopadu
Sdělila jste, že je to vaše sedmá kniha. Která z nich byla nejúspěšnější, co se zájmu čtenářů týká? Budete v psaní pokračovat? Nebo je to jako s těmi sedmi lety, kdy se rozbíjí zrcadlo, jak jste v jedné ze svých knih psala.
Velké ohlasy jsem dostala na „Béďu, povolání syn“, ačkoliv se jich tolik neprodalo jako například Solárních baronů. Hluboký zážitek u čtenářů vyvolala kniha „Krvavé slunce pod gilotinou“. To mi někteří čtenáři volali či psali, jak jimi kniha otřásla. Kniha „Prezident“ vyvolala diskuse a byla spjata s povolební situací kolem prezidentských voleb a teprve nyní správně u čtenářů rezonuje.
Co se týká „PROSTITUTI oči žalují“, tak někteří čtenáři ji přečetli za dva dny, nemohli děj knihy opustit a nyní hledají pověstné „růžové brýle“.
Chci, aby mé knihy pobavily, nechaly nahlédnout do různých zákulisí životů kolem nás. Mnohé věci si totiž uvědomíme, až když je sami prožijeme, do té doby jsme k většině dění neteční.
O rozbitém zrcadle, sedmi letech neštěstí, které vás čekají, když se vám tato nehoda podle pověry stane. Ano, o tom jsem psala v „Krvavém slunci pod gilotinou“. Mohu z vlastní zkušenosti sdělit, že tato pověra se mi zcela vyplnila.
V psaní pokračuji, nyní pracuji na knize, jejíž pracovní název „kulak“ bude asi změněn, ale zatím nechci více uvádět. Děj knihy nás provede životem hlavních postav od feudalismu po dnešní dobu. S humorem, ale plnou vážností popisuje, co se vlastně za dobu několika systémových změn stalo, jaký osud mělo v tomto období několik málo osob, a nakonec celý národ. Na knize pracuji několik let. Je to těžké téma, ačkoliv opět podáno s humorem. Věřím, že ji v příštím roce dokončím, možná také ne, když bude nějaké aktuální téma, které nesnese odkladu. Myšleno s nadsázkou.
Máme tomu rozumět, že jste energetiku pověsila „na hřebík“, jak se lidově říká? A budete se věnovat jen psaní knih?
Tak jednoduše to nelze sdělit. Nikdy nepověsíte na hřebík to, čemu jste zasvětili celý svůj pracovní život. Což u mě bylo téměř padesát let. Oboru se stále věnuji. Sleduji (nyní až s patologickým úsměvem) vývoj v energetice, neobratné kroky vedení Energetického regulačního úřadu, skomírání evropské energetiky a vývoj ve světové energetice. Bohužel když nemůžete nic ovlivnit, je to plýtvání drahocenným časem, který je nám všem v tomto životě vymezen. Kromě psaní knih a publikační činnosti se pochopitelně věnuji Institutu Aleny Vitáskové, jehož činnost jsme museli velmi zúžit, ale přesto IAV funguje dále. Ale to by bylo na jiný rozhovor.
O vašich knihách není veřejnost informována. Můžete to zlepšit?
Ráda bych zlepšila informovanost, reklamu. Bohužel to je nad mé možnosti. Je to v rukou manažera/ky, kterou jsem doposud nezískala v potřebné kvalitě, a tudíž stále hledám a nahrazuji stávající. Pak je to věcí nakladatele a distributorů.
Já jsem při IAV otevřela e-shop (www.institut-av.eu, https://shop.institut-av.eu/publikace/, kde je možné mé knihy získat i s podpisem. Výtěžek (pokud nějaký je) zůstává na činnost IAV. Nyní jsou připraveny na mém e-shopu „vánoční dárky“.
Každoročně IAV daruje knihy k Vánocům různým institucím. Letos to je do domovů seniorů, nemocnic, rehabilitačních ústavů apod. Jeden rok jsme darovali knihy do nápravných ústavů. Nebo dětské kalendáře „Aiki“ jsme téměř tři roky zasílali do dětských nemocnic a dětských rehabilitačních ústavů. Prostě tam, kde projeví o tyto dárky zájem.
Zúčastníte se nadcházejících voleb do europarlamentu či Senátu?
Dostala jsem nějaké nabídky, které jsem s poděkováním odmítla. Přenechávám tyto ambice být europoslancem či senátorem jiným. Jak jste se výše ptali, zda jsem „energetiku pověsila na hřebík“, mohu říci s plnou vážností, že jsem politické ambice „pověsila na hřebík“. Alespoň nyní, kdy je situace tak neutěšená, že i zkušení političtí matadoři postupně rezignují.
Vyhodnotila jsem v posledních letech své možnosti a jednoduše řečeno na „tuto politiku nemám v této chvíli dost sil, ani žaludek, ani tolik potřebnou podporu“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
AjkaBajka
