Co říci o úspěšnosti fenoménů kapitalismus, globalizace a volný trh? A jaká je jejich budoucnost stejně jako budoucnost ekonomického řádu světa? Lze současný ekonomický systém ve světě nazvat volným trhem? Není spíše diktaturou nadnárodních korporací a velkých bankovních domů, které mají vliv na americký Fed, který tiskne nekryté peníze a manipuluje světovou ekonomikou, vysílá falešné signály a nahrává spekulacím těch, kteří jsou dobře informováni a mají dobrý přístup k „levným penězům“? Není to celé založené na manipulaci místo reálné tržní hodnotě založené na nabídce a poptávce?

Kapitalismus není ani úspěšný, ani neúspěšný. Kapitalismus už neexistuje. Krok po kroku jej společnost, myslím tu obecnou, nejen naši, okleštila a deformovala až tak, že už se o kapitalismu, volném trhu a reálných tržních hodnotách nedá mluvit. Dospěli jsme k jakémusi ekonomickému kolektivistickému hybridu. Dotace, kvóty, regulace, povinné směrnice změnily volný trh na „sociálně tržní prostředí“, u kterého je primární ta „sociálnost“. Není to kapitalismus, není to ale ani socialismus – je to falešné umělé prostředí, kde jsou důležitější ti, kdo se na něm přiživují, byrokraté, konatelé dobra a sociální inženýři, než ti, kdo v něm žijí a kdo v něm pracují. Prospívá to velkým korporacím, velkým odborům a velké vládě, ale nepřináší to nic dobrého těm nejslabším. V tom smyslu kapitalismus úspěšný není. Ale úspěšný není ani socialismus.

Co otázka neustále se zvyšující automatizace a robotizace ve výrobě. Jinými slovy, k výrobě bude podle některých katastrofických odhadů třeba tak málo lidí, že je volný trh nebude moci zaměstnat, a pokud nebudou moci zůstat bez prostředků, bude se o ně muset postarat stát, třeba tím, že jim práci zařídí. Pak ale bude muset razantně zvednout daně. Co říkáte celé této konstrukci? Její kritici se jejím proponentům smějí coby zpátečníkům, kteří zapomínají, že podobné procesy se děly při průmyslové revoluci. Ještě radikálnější zastánci této teorie naopak tvrdí, že nadbytek lidí se vyřeší pouze a jedině válkou.

Automatizace a robotizace neznamenají, že bez práce zůstane většina lidí. Změna ve výrobě není první v historii, zanikla celá průmyslová odvětví a bez nějaké intervence státu se společnost přizpůsobila, a dokonce z těch změn profitovala – zvýšila se životní úroveň, zlepšila se sociální situace drtivé většiny lidí a zlepšila se kvalita života. Obávám se jen toho, že tentokrát ta změna je a bude „vědecky řízená“ a společnost sama pod sebou podřízne větev. Vidíme to již dnes – řemesla, malé byznysy a soukromí podnikatelé se stávají lovnou zvěří, máme věřit tomu, že na nich nezáleží, a dokonce škodí.

A přitom se stačí podívat na statistiky, například magazín Forbes uvádí, že dokonce i v USA více než 50 procent zaměstnanců (120 milionů lidí) jsou pracovníky malých a středních podniků. Ty vytvořily v USA od roku 1995 65 procent nových pracovních míst. 52 procent malých podnikatelů pracuje z domova. V USA je 22,5 milionu osob samostatně výdělečně činných. A celých 75 procent všech amerických registrovaných podnikatelů jsou osoby samostatně výdělečně činné. Ti lidé nejsou zátěží, nejsou zbyteční a nejsou příživníci, naopak jsou z hlediska zaměstnanosti tím nejdůležitějším článkem systému. Bez nich by se zhroutil systém a s ním i sociální jistoty všech.