Západní vlády musí pokračovat v podpoře Ukrajiny, jejíž válka může trvat dlouho, ale v níž se Ukrajině musí pomoci odradit Putina od dalších agresí. Říká Boris Johnson, který se od samého začátku ukrajinské války posouvá do vůdčí role západní koalice. Johnsonova vláda dodávala zbraně Ukrajině ze všech spojenců nejrychleji a nejefektivněji, cvičí ukrajinské vojáky v technice účinných zbraní. Johnson je velkým obdivovatelem Churchilla, napsal o něm knihu. Stává se z něho skutečný státník churchillovského ražení?

Johnson má obrovský smysl pro humor a jistě ho pobavilo, když ho Putin označil za klauna. Vypadá to trochu, jako by Putinovi odpovídal „já ti, ty gaunere, předvedu klauniádu“. Ukrajinu navštívil dvakrát, setkal se se Zelenským, vyslechl, co Ukrajina potřebuje, aby se mohla dál bránit a nakonec zvítězit. Vzal na vědomí, že „Putin se uchyluje k dlouhé třecí válce a pokouší se Ukrajinu rozdrtit čirou brutalitou“. Jako první západní státník vyslovil vědomí, že západní spojenci tím „budou chránit i svoji vlastní bezpečnost a svět před vražednými sny Putinovými a těch, kdo by je chtěli kopírovat“. Vyzval Západ, aby si pospíšil vybavit Ukrajinu včas obranyschopností dřív, než bude Rusko schopné posílit se k dalším útokům.

A nastínil několik úkolů, z nichž hlavní jsou: Zachránit existenci ukrajinského státu dodáním nejmodernější výzbroje, vybavení, munice a výcviku a dát Ukrajincům schopnost tuto pomoc využívat. Vytvořit náhradní dodávkové pozemní cesty jako alternativu k přístavům blokovaným Ruskem, aby se do rozvojových zemí dalo vyvézt nahromaděných 25 milionů tun zrní. Nabídl Ukrajině rozsáhlý výcvik tisícům jejích vojáků – až 10 tisíc každé 4 měsíce, navíc k těm 22 tisícům už po britsku vycvičených v posledních pár letech. K dodané britské výzbroji patří třeba 5 tisíc protitankových střel a raketové systémy dlouhého doletu, jako součást celkové pomoci v hodnotě 1,3 miliardy liber.

Není Johnsonova vize ukrajinského úspěchu příliš troufalá? Ve srovnání třeba s Kissingerem nebo i s dalšími analytiky?